22. 07. 2022
Růst úrokových sazeb v eurozóně
Evropská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,50 procenta. Také schválila nástroj na ochranu před fragmentací (TPI), který jí umožní nakupovat dluhopisy v případě nadměrných rozdílů v nákladech na půjčky mezi členskými státy eurozóny. Velikost TPI nákupů bude záviset na závažnosti rizik, kterým bude měnová politika čelit.
Splátky jistiny ze splatných nakoupených cenných papírů v rámci programu nákupu aktiv (APP) a pandemický program nouzového nákupu (PEPP) budou plně reinvestovány po delší dobu. Expirující cenné papíry PEPP budou reinvestovány minimálně do konce roku 2024. Flexibilní reinvestování cenných papírů PEPP zůstane první linií obrany proti rozdílným úrokovým sazbám v eurozóně.
V červnu ECB naznačila, že zvýší sazby o 25 bazických bodů. Inflace v eurozóně však nedávno dosáhla úrovně 8,6 procenta a hrozba jejího dalšího zrychlování je reálná. ECB tak musela podniknout agresivnější kroky, aby tenzi snížila. ECB rovněž uvedla jako jedno z hlavních proinflačních rizik vysoce nejisté dodávky zemního plynu.
Padesátibodové zvýšení sazeb není v dnešní době až tak neobvyklé. Vzhledem k tomu, že začátkem července centrální banky Austrálie, Nového Zélandu a Jižní Koreji oznámily padesátibodové zvýšení. Mezi vyspělými ekonomikami se zatím k největší jednorázové restrikci odhodlala kanadská centrální banka, když zvýšila svoji klíčovou úrokovou sazbu o 100 bazických bodů.
Rozhodnutí ECB dává smysl vzhledem k novému nástroji TPI, který bude použit k omezení úrokových spreadů v eurozóně. ECB bude moci využít TPI na nákup dluhopisů ze zemí, které se potýkají s tlakem na trhu s dluhopisy. Ten zvyšuje jejich výnosy a tím prodražuje obsluhu státního dluhu.
REKLAMA
Nicméně ECB bude spoléhat především na pružnost reinvestic držených cenných papírů a vliv tohoto nástroje na podporu zemí, které to potřebují. Itálie by se brzy mohla stát jednou z těchto zemí. Výnosy italských dluhopisů rostly mnohem rychleji než německé výnosy a současný spread se pohybuje kolem 225 bazických bodů. Nejistota v italské politice pak tuto nerovnováhu prohlubuje.
Vzhledem k novým skutečnostem jsme v BHS aktualizovali naši prognózu budoucího zvyšování sazeb ECB. Další padesátibodovou restrikci považujeme za pravděpodobnější, aby se v eurozóně neukotvila vysoká inflační očekávání. Předpokládáme, že refinanční sazba se bude v prvním čtvrtletí příštího roku pohybovat kolem úrovně 2,25 procenta.
Stěžejní pro další odhady měnové politiky ECB bude sledování efektivnosti nástroje TPI a dalších využívaných nástrojů měnové politiky. Pokud se objeví velké finanční napětí, ekonomika eurozóny by mohla ochlazovat rychleji, než se doposud očekávalo, což by mohlo ECB donutit restrikce zmírnit, případně od nich úplně odstoupit.
Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS
