Senát našel v daňovém balíčku příjmy za další 4,5 miliardy korun

Senátní hospodářský výbor našel v daňovém balíčku příjmy za další 4,5 miliardy korun. Navrhuje zvýšit sazbu spotřební daně na zahřívané cigarety. Už v roce 2021 přinese tato úprava státnímu rozpočtu o bezmála jednu miliardu korun navíc oproti sazbám, které do Senátu poslala Poslanecká sněmovna. Sazby se budou upravovat až do roku 2023, celkový příjem z nich bude během těchto let o 4,5 miliardy korun vyšší oproti představě Sněmovny.
Vedle okamžitých přínosů je tato změna důležitá zejména z pohledu dlouhodobé stability příjmů státního rozpočtu. Trh s tabákovými výrobky se totiž právě nyní velmi dynamicky vyvíjí a na místo klasických cigaret, případně cigaret balených z řezaného tabáku, se stále více využívají různá elektronická zařízení, v nichž cigarety nehoří, ale vypařují se jako v přepálené troubě. Těmto výrobkům se nyní oproti tradičním dopřává velkého daňového zvýhodnění.
Sněmovna do Senátu poslala návrh sazeb na zahřívaný tabák, po jejichž schválení by výběr spotřební daně z jedné krabičky zahřívaných cigaret, alespoň tedy těch nejobvyklejších na trhu, oproti dnešku poklesl. Přitom v roce 2019, kdy se spotřební daň začala vztahovat i na zahřívané výrobky, výběr daně z tabáku po dlouhé době meziročně poklesl. To bylo dáno kombinací rychle rostoucí popularity zahřívaných cigaret na úkor klasických a toho, že se stále relativně nízká spotřební daň ze zahřívaných cigaret začala platit až v průběhu roku.
Jak to vypadá v zahraničí? Čím delší zkušenost trhy se zahřívaným tabákem mají, tím více se jeho zdanění blíží daním na klasické cigarety. Ilustrativní je v tomto ohledu Japonsko, kde jsou nyní zahřívané cigarety daněny zhruba 80 procenty daně na klasické cigarety, a tato míra během tří let vzroste na 90 procent. Podobně v Jižní Koreji zahřívaný tabák daní na úrovni 80 procent klasických cigaret. Izrael už nastavil na klasické a zahřívané cigarety daně úplně stejně. V Evropě například Francie daní zahřívané cigarety zhruba na úrovni 65 procent klasických cigaret, jen o něco míň je to ve Španělsku. Ve Velké Británii se z kila zahřívaného tabáku platí spotřební daň v přepočtu 7 175 korun, tedy třikrát více než u nás. Pro Česko se senátoři zřejmě inspirovali na Slovensku, kde budou od příštího roku platit zhruba takové sazby, jaké senátní Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu schválil pro naši zemi.
Senátní pohled na sazby se sice nezaměřuje na možné komplikace způsobené skokovým zdražením klasických cigaret, na které stát během dvou let (2020 a 2021) zvýšil daň o dalších cca 21 korun na krabičku, nicméně dorovnává příjmy, které kvůli tomu nemusí realizovat, z jiné části spektra tabákových výrobků. To představuje rozumný a odpovědný přístup hned z několika úhlů. Zaprvé zahřívané cigarety stále patří k vybavení spíše lépe příjmové posazených obyvatel měst, zatímco zvyšování daní na klasické cigarety a řezaný tabák dopadá nejhůře na obyvatele s nižšími příjmy, kteří už tak mají v současné ekonomické situaci problémů dost. Zadruhé zatímco z krabičky cigaret kouřených klasicky, která by stála 100 korun, dostane stát zhruba 80 korun na spotřební dani a na DPH, tak z krabičky zahřívaných cigaret za 100 korun kouřených přes USB gadget, stát vybere 32 korun. Lze předpokládat, že výrobci zahřívaných cigaret budou mít vyšší míru ochoty se se spotřebiteli o zvýšení daně podělit a nebudou ho v plné míře přenášet na kupující, jako se to obvykle děje u klasických cigaret. V neposlední řadě pak Senát poskytuje příjmové straně rozpočtu ze spotřební daně solidní míru stability do budoucnosti, kde lze očekávat další pokles prodaných klasických cigaret, a naopak nárůst cigaret zahřívaných.
Zásadní rovněž je, že Senát tímto rozhodnutím jasně vytyčuje svůj pohled na budoucnost zdanění v České republice. Svými pozměňovacími návrhy v daňovém balíčku totiž ponechává nižší zdanění příjmů, ale zároveň říká, že chce více danit spotřebu. Jednoznačně je tak uplatňován princip, který říká, že by lidem mělo v peněženkách zbýt více peněz a oni sami by měli rozhodnout, co s nimi udělají.

Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS