Státní rozpočet se v květnu propadl do schodku

Pokud si odmyslíme nepříznivou květnovou sezónnost, pokračuje na straně příjmů velmi dobrý výběr daní. Především se jedná o výběr daně z příjmů fyzických osob a sociálního pojištění. Jejich růst o 10-15 % je odrazem výrazného zvýšení platů ve veřejné sféře a pro zaměstnance velmi dobré situace na trhu práce. Pro firmy to ale neplatí. Výběr daní z jejich zisků roste jen o necelá čtyři procenta. Pravděpodobně proto, že musejí více vydávat na mzdy. Pokračuje rychlý růst DPH, a to díky vyšší spotřebě domácností, veřejným investicím a zřejmě i opatřením v boji proti daňovým únikům.

Rozpočtu nadále prospívá i mimořádný příliv peněz z EU, a to včetně dodatečné platby za minulé programové období evropských fondů ve výši 20 miliard korun.

Ještě rychleji než příjmy (a to včetně onoho mimořádného přílivu evropských peněz) ale rostou výdaje. Především na sociální dávky (došlo k výraznému navýšení důchodů), příspěvky krajům a obcím na školy (kvůli růstu platů učitelů a nepedagogického personálu) a platů financovaných přímo ze státního rozpočtu (od listopadu vzrostly platy úředníků o 10 %). Odráží se v tom i sliby minulé vlády před loňskými parlamentními volbami.

Dobrou zprávou je, že relativně slušně rostou investice. Kapitálové výdaje dosáhly ke konci května 23 miliard – to sice není nijak závratné číslo, je ale mnohem lepší než ve stejném období loňského roku (14 miliard). Konečně tak snad dochází k lepšímu rozjezdu projektů spolufinancovaných z EU, ale i národních investic.

^REKLAMA

Na konci roku podle nás dosáhne rozpočet schodkem 40 miliard korun. Vyšší čerpání investic (včetně nároků z nespotřebovaných výdajů) ale může hospodaření vlády srazit do ještě hlubšího schodku.

MAREK DŘÍMAL, KOMERČNÍ BANKA