Střední a východní Evropa: současné zpomalení vystřídá mírný růst

Během posledních let střední a východní Evropa zažívala úctyhodný růst. Od roku 2004 do roku 2008 rostl například reálný HDP Polska v průměru o 5,3 % ročně. Reálný HDP Ruska se zvyšoval v průměru o 7 % a růst Lotyšska ve vybraných letech dokonce dosahoval úrovně 10 %. Jedním z klíčových důvodů pro tak vysoký růst byl velký nárůst úvěrů. Nárůsty úvěrů o 20 až 40 % ročně nebyly výjimkou, spíše pravidlem. Nicméně tento boom letos skončil poměrně tvrdým přistáním. Některé země jsou již v recesi. Další je budou brzo následovat. Za posledních pár měsíců se Maďarsko, Lotyšsko, Ukrajina, Bělorusko a Srbsko musely obrátit na Mezinárodní měnový fond pro finanční podporu v podobě půjčky nebo úvěrové dohody.

Střednědobé perspektivy růstu střední a východní Evropy

Během příštích let bude růst HDP ve střední a východní Evropě střídmější. To platí obzvláště pro země se značnou vnitřní nestabilitou, jako jsou například Lotyšsko nebo Ukrajina. Masivní nárůst úvěrů z minulých let byl v mnoha zemích střední a východní Evropy do značné míry eskalován zahraničními bankami. Například rakouské banky byly velmi aktivní v jihovýchodní Evropě, na druhou stranu skandinávské banky se primárně zaměřovaly na pobaltské země. Jelikož mnohé z těchto bank se nyní musí vyrovnávat s finanční krizí ve vztahu ke svým vlastním rozvahám, je značně nepravděpodobné, že by se půjčování v dohledné době vrátilo ke stejné dynamice, jaké dosahovalo před krizí. To zmírňuje i perspektivy růstu daného regionu. Namísto růstu okolo 6 %, kterého bylo dosahováno v letech 2004 až 2008 je pravděpodobnější úroveň okolo 4 %. Michael Heise, hlavní ekonom Allianz SE, shrnuje: “Vyrovnávací proces bude nepochybně pokračovat, i když pomalejším krokem. Nicméně s tím, jak se nestabilita bude během roku 2009 prohlubovat, by se některé země mohly ocitnout na velice hrbolaté cestě.”

Finanční krize roku 2008 je událostí, která ovlivní vývoj na mnoho let dopředu. Světová ekonomika se nachází na křižovatce. Zásadní je vyrovnat výkyvy světové ekonomiky. Nastal čas změnit pravidla, aby světová ekonomika byla vyváženější. Potřebujeme nový přístup k řízení rizik, který eliminuje cyklické postupy stávajícího regulatorního prostředí. Krátkodobost se nevyplácí; musí být zaveden srozumitelný a efektivní tržní režim, který podporuje dlouhodobé investice. Finanční krize ukončí éru obchodních modelů založených na krátkodobých efektech a finančním inženýrství. Po letech ojedinělého růstu nyní stojí před finančním sektorem úkol opět srovnat svou velikost se základy ekonomiky. Především pak bankovní sektor čelí největšímu konsolidačnímu procesu v historii. Krize nakonec přispěje k obnově základních principů obezřetnosti při finančním podnikání.

Spolu s finanční krizí se v zemích střední a východní Evropy dostává do popředí otázka stárnutí populace. Je především celoevropskou záležitostí, která bude mít i nadále vliv na veřejný život a finanční odvětví. Demografický vývoj volá po reformách a nových řešeních týkajících se podmínek odchodu do důchodu. Penzijní reformy, individuální potřeby klientů a také rostoucí bohatství ve střední a východní Evropě budou i nadále pohánět trhy k růstu ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

Jelikož se státní zdravotní systémy nevypořádaly s dopady, které má stárnoucí populace na pojišťovnictví, tento demografický vývoj nabízí příležitosti pro nové produkty a inovace v oblasti důchodového zabezpečení a také vývoj celé řady produktů a služeb zaměřených na zdraví. V tomto segmentu jsou vyžadovány komplexní reformy, které zabrání možným budoucím krizím ve zdravotnictví.

^REKLAMA