Samotné testy rozdělily investiční svět na dvě části. Na ty, kteří věří tomu, že byly opravdovou zkouškou odolnosti bank v Evropě a na ty, kteří již před jejich výsledky tvrdili, že jejich význam bude prakticky nulový.
Do první skupiny patří například Giovanni Carosio, předseda Výboru evropských orgánů bankovního dohledu, podle nějž byly testy extrémně náročné, a vůbec mu přitom nevadilo, že se v nich například nepočítá se ztrátou způsobenou poklesem hodnoty dluhopisů držených do doby splatnosti.
Většina analytiků a odborníků má na situaci poněkud jiný názor a kvůli velmi laxně nastaveným podmínkám a pravidlům berou tento krok spíše jako zbytečnost. A to i přesto, že sedm bank jimi neprošlo. Podle Rogerse je například stále pravděpodobné, že na trzích nastanou situace, s nimiž se nepočítá.
Podle dalších odborníků sice testy jsou určitým krokem správným směrem, ale modelové situace, které měly simulovat nejhorší možný scénář, jsou velmi dalece vzdáleny realitě a jsou příliš měkké.
Zdroj: Patria
REKLAMA
