Trend ekonomické nálady se obrací zpět k horšímu

Strmý propad sentimentu hlásí průmyslový sektor, který po dubnových 100,0 bodech nyní reportuje pouze 91,8. Průmyslníci dramaticky snížili výhled na objem produkce pro příští tři měsíce a očekávají i nižší úroveň zaměstnanosti.

Ve stavebnictví ke změně nálady nedošlo a ta tak zůstává na úrovni 101,4 bodu. Na tuzemské poměry se ovšem jedná ve srovnání s uplynulými lety o velmi slabý výsledek. Stavebníci vnímají ochlazenou poptávku po svých pracích a na horizontu několika měsíců nepředpokládají výrazné zlepšení situace.

V kategorii obchodu došlo k poklesu z 100,2 na 97,9 bodu, což jde na vrub hlavně zhoršeným očekáváními ohledně celkové ekonomické situace v příštích třech měsících. Naopak na půlročním horizontu optimismus mírně narostl.

Poskytovatelé služeb jsou jedinými, kdo v aktuálních datech hlásí zlepšení nálady, a to z dubnových 95,3 na 97,6 bodu. Jednotlivé podsložky tohoto indikátoru ovšem vykazují protichůdné tendence, když rostou očekávání ohledně budoucí poptávky a zaměstnanosti, ovšem naopak zhoršuje se výhled na celkovou ekonomickou situaci.

^REKLAMA

Zklamání přinesla i nálada mezi spotřebiteli, která poklesla z 92,9 na 88,5 bodu. České domácnosti výrazně zhoršily svá očekávání ohledně ekonomické i vlastní finanční situace v nadcházejícím roce, zatímco v ostatních oblastech jejich nálada stagnovala na předchozích nevalných hodnotách.

Aktuální výsledek představuje poměrně značné zklamání a to hlavně ve dvou klíčových kategoriích. Mezi průmyslníky evidentně nestačilo k návratu optimismu překonání zimy bez ruských fosilních paliv a pokles velkoobchodních cen zemního plynu zpět na úrovně z roku 2021. O slovo se nyní patrně hlásí hlavně chladná poptávka a klesající schopnost promítat růst nákladů do konečných cen. Ještě překvapivější je pak opětovný nárůst skepse mezi spotřebiteli, kteří navzdory nadále mizivé nezaměstnanosti a zpomalující inflaci zůstávají hluboko v pásmu pesimismu. Možným vysvětlením by mohlo být nedávné představení vládního konsolidačního balíčku a s ním spojené uvědomění, že krocení stamiliardových deficitů státního rozpočtu se neobejde bez snížení životní úrovně obyvatel napříč společenskými vrstvami. Celkově bychom ovšem slabý květnový výsledek nepřeceňovali a považujeme jej spíše za jednorázový výkyv, přičemž v příštích měsících předpokládáme opětovné zlepšování.

Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS