Za pohybem ceny v relativně úzkém pásmu mezi 104 a 113 USD za barel v posledních šesti měsících stojí zejména jakási rovnováha mezi rostoucí produkcí v USA a jejími výpadky v politicky nestabilních zemích Blízkého východu a přidružených regionů (zejména sever Afriky). Zatímco v USA hraje hlavní roli často zmiňovaná produkce lehké vázané ropy („ropa z břidlic“) v Severní Dakotě a v Texasu, tak globální trh přirozeně soustředí větší pozornost na druhé zmíněné oblasti, jelikož na rozdíl od USA je zdejší produkce spojena s výrazným stupněm nejistoty.
Ta je v současné době sice reprezentována zejména pokračujícími problémy Libye s ovládnutím ropných zařízení na východě země, ale roli hrají i výpadky produkce v ostatních zemích kartelu OPEC. Neplánovaný pokles produkce kartelu dosáhl v dubnu podle odhadů EIA více než 2,5 miliónů barelů denně, což je takřka rekordní množství, které by v případě jeho dostupnosti pravděpodobně poslalo cenu ropy pod 100 USD/barel. Kromě Libye se na výpadcích podílejí i sankce vůči Íránu, ale i vnitropolitické problémy v Iráku (například neshody s Kurdskou oblastí), které prozatím značně narušují smělé plány irácké vlády v oblasti produkce ropy, a nižší produkce ropy v Nigérii.
Ačkoliv by pokračující růst produkce v USA spolu s vyřešením problémů v některé ze zmíněných zemí (či v zemích mimo OPEC, kde byla v dubnu produkce neplánovaně nižší asi o 600 tisíc barelů denně) měl ve střednědobém horizontu tlačit ceny ropy dolů, tak otázkou je, kteří z Godotů se osmělí a konečně dorazí. Nicméně prozatím to na žádný závod rozhodně nevypadá…
Petr Báča
Analytik ČSOB
