Brusel, Atény – To, že Řecko přestane zemím eurozóny splácet zhruba dvousetmiliardový dluh, není jediná hrozba, z níž má Brusel po parlamentních volbách v této jihoevropské zemi strach. Nejistý je i osud společných sankcí proti Rusku, které EU zavedla loni v létě.
Předseda nové vlády Alexis Tsipras a zároveň lídr Koalice radikální levice (Syriza), která v Řecku v neděli ovládla volby, se už nechal slyšet, že s nimi nesouhlasí a je proti jejich rozšiřování.
Teoreticky by tak mohl další zpřísňování úplně zablokovat. Že by další kroky podnikala pouze „EU27“ bez Řecka, je totiž nemožné.
„Takhle evropské právo nefunguje,“ vysvětluje Tomáš Weiss z Fakulty sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy. Existují tedy jen dvě možnosti: další sankce přijme buď celá Unie, nebo nikdo.
Nechceme se střílet do nohy
Proti sankcím se Tsipras ozval hned den po svém jmenování premiérem.
REKLAMA
Konkrétně se ohradil proti úternímu prohlášení hlav států EU, které kvůli eskalaci násilí na východní Ukrajině vyzývají evropské ministry zahraničí, aby na svém čtvrtečním zasedání zvážili další vhodné kroky. Podle Tsiprase uvedený dokument vznikl, aniž by s ním souhlasily členské státy a především aniž by s ním souhlasilo Řecko.
Podobná kritika není překvapivá. Tsipras již dříve o sankcích řekl, že se jimi EU „střílí do nohy“.
Snaha o odpuštění dluhu?
Jedním z důvodů, proč se řečtí politici staví proti sankcím, může podle expertů být snaha vyjednat lepší podmínky ohledně vládního dluhu. Ten přesahuje 321 miliard eur a hlavním věřitelem jsou právě země eurozóny – v celkem dvou záchranných programech Řecku půjčily zhruba 195 miliard eur.
Přímo Tsipras přitom slíbil voličům, že bude usilovat o odpuštění tohoto závazku.
„Syriza může obchodovat s tím, že tedy úplně nebude bránit sankcím, ale musí za to něco dostat. A to něco může být odpuštění části dluhu,“ myslí si proto expert na Rusko Karel Svoboda, který rovněž působí na FSV UK.
REKLAMA
Další odborníci ale zatím věří, že jde jen o silná slova a na akci, tedy veto, nedojde. „Čekají nás prohlášení o efektivnosti sankcí, jejich porušování ale ne,“ říká podle listu The Times šéf Institutu pro analýzu bezpečnosti a obrany v Aténách Periklis Zorzovilis.
Spíše vychytralá hra
„Pokud by Řecko přišlo a řeklo, že nebude souhlasit se sankcemi, pokud mu ostatní nevyjdou vstříc v otázce dluhu, tak by si potenciálně mohlo spíše uškodit,“ uvádí Weiss. Země by se pak podle něj stala pro ostatní členy EU dlouhodobě neseriózním partnerem.
„A Tsipras není v evropské politice úplný nováček – loni byl kandidátem na šéfa Komise ve volbách do Evropského parlamentu, takže bych takové základní chyby úplně neočekával,“ dodává.
S tím souhlasí i analytik CMC Markets Michael Hewson, podle něhož Tsipras hraje akorát vychytralou hru a snaží se vytvořit dojem, že má i jiné možnosti.
Označení trojský kůň není nové
Nový ministr zahraničí Řecka Nikos Kotzias při svém úterním jmenování na otázku, zda bude země tedy další sankce vetovat, odpověděl, že „řecký přístup bude demokratický“. Tsipras ovšem ten samý den prohlásil: „Kdokoliv si myslí, že Řecko jen kvůli dluhu rezignuje na svoji suverenitu a aktivní činnost v evropské politice, se zmýlil.“
REKLAMA
Zástupci řecké vlády se také nechali slyšet, že nejsou jediní, kdo s rétorikou EU nesouhlasí. Jako další nespokojenou zemi zmínili Kypr.
„Řecko není jediný členský stát, který je skeptický vůči sankcím proti Rusku. Navíc tradičně patřilo k velkým přátelům Ruska v EU,“ připomíná Weiss a odkazuje na analýzu A Power Audit of EU-Russia Relations z roku 2007, ve které bylo Řecko spolu s Kyprem označené za trojského koně Unie. „Takže jediné, co se změnilo, je rétorika, která je velmi expresivní a otevřená,“ dodává expert.
Rusko má svých problémů dost
Razantním příklonem k Východu by si však Řecko příliš nepomohlo. Samotné Rusko se od podzimu kvůli zlevňující ropě potýká s ekonomickým propadem, který se projevuje oslabováním rublu, výpadkem příjmů státního rozpočtu či vysokou inflací a s tím spojeným poklesem kupní síly obyvatel. „Upřímně nevím, čím by mohlo být Rusko v tuto chvíli atraktivní, kromě peněz nemá příliš co nabídnout,“ říká Svoboda. V současné době přitom mohou být podle něj problém i zmíněné peníze.
„Jednorázově by pravděpodobně bylo schopné Řecku nějakou částku půjčit, ale obecně si neumím představit, že po EU převezme celý závazek,“ doplňuje.
„Přestože má Putin vlastní problémy a pravděpodobně nebude v pozici, aby pomáhal Řecku, určitě mu nebude proti vůli podpořit napětí mezi Řeckem a Evropou,“ varuje ovšem podle CNBC Hewson. Další analytik Timothy Ash navíc připomíná, že už na začátku ledna ruský ministr zemědělství Řekům nabídl, že pokud opustí eurozónu, Rusko by zemi mohlo pomoct tím, že pro ni zmírní aktuální zákaz vývozu potravin.
Na programu je rozšíření seznamu
Představitelé EU aktuálně zvažují, že rozšíří seznam politických a vojenských činitelů, na které se budou vztahovat omezení. 12. února pak mají zástupci členských států diskutovat o možném rozšíření ekonomických sankcí. Jakékoliv další opatření vůči Rusku přitom vyžaduje jednomyslný souhlas vlád všech zemí EU.
„Nepředpokládám, že by Řecko zasáhlo do závěrů zítřejší Rady EU pro zahraniční záležitosti,“ říká o nejbližším jednání na téma sankce Ondřej Ditrych z FSV UK. Zároveň připomíná, že loni se proti zpřísňování také vyslovilo několik zemí Unie – včetně Česka nebo Maďarska, ale nakonec všechny hlasovaly pro.
