CZK/€ 25.205 +0,16%

CZK/$ 24.157 -0,25%

CZK/£ 30.337 +0,01%

CZK/CHF 26.821 -0,51%

25. 05. 2018

0 komentářů

Turecká nákaza na forexu ve střední Evropě? Racio se hledá jen těžko…

 

Kdo někdy zavítal do Turecka, tak asi potvrdí, že rozdíly mezi touto zemí a střední Evropu jsou zřejmé, přičemž vyloženě výrazné odlišnosti se neomezují jen na jiný přístup k designu toalet. Skutečně, charakter tureckého hospodářství je i v 21. stoletím na hony vzdálen české, polské či maďarské ekonomice. Přesto to podle chování devizových trhů vypadá, že investoři/spekulanti aktuálně hodili středoevropské měny do jednoho pytle spolu s tureckou lirou.

Loading



 

Odborně se tomu říká tak, že regionální devizové trhy postihla finanční nákaza, kdy výprodej jednoho aktiva zasáhne i ostatní (aktiva/měny) ze stejné třídy. Mohla by mít však turecká nákaza ve střední Evropě nějaký racionální podtext?

Jestliže vyloučíme možnost, že by turecká ekonomika byla jakkoliv fundamentálně podobná s těmi ve střední Evropě, pak teoreticky vzato jsou za dva hlavní možné kanály přenosu nákazy považovány obchodní a finanční vazby. Zkusme je trochu prozkoumat…

Co se týká obchodních vazeb střední Evropy s Tureckem, které by kolaps liry mohl teoreticky ohrozit, tak ty jsou velmi malé. Podíl vývozů Turecka na celkových exportech činí v případě české a polské ekonomiky okolo 0,8 %, přičemž u Maďarska je to ještě méně (podíl vývozu do Turecka na HDP u středoevropských zemí je přirozeně ještě menší). Jen velmi malá část zahraničního obchodu středoevropských zemí může být zasažena dramatickou depreciací liry, respektive eventuálním uvalením devizových kontrol.

Zaměříme-li se na finanční vazby, zde se nabízí možnosti zmiňované v souvislosti s nákazou. Za nebezpečné se považuje například to, pokud ekonomika, která šíří nákazu, má stejné věřitele, jako země postižené nákazou. Data o tom, kdo komu a kolik napůjčoval do Turecka, není snadné zjistit, nicméně alespoň hrubou představu poskytují statistiky Bank for International Setlments (BIS). Ty překvapivě ukazují na to, že v Turecku jsou nejvíce namočené španělské banky, teprve s velkým odstupem je následují banky z Francie a velké Británie.

REKLAMA

Neboli, společný velký věřitel Turecka by neměl být důvodem k nákaze. Mluvíme-li pak o dalším finančním kanálu, tak se za nebezpečné považuje, pokud by například banky, které jsou vlastnicky exponovány v tureckém finančním sektoru, majetkově ovládaly velké finanční domy i někde jinde – třeba ve střední Evropě. Zde pak není racionální důvod k nákaze vůbec, neboť nelze najít příklad velké banky, která by zároveň vlastnila banky v Turecku i ve střední Evropě.

Jestliže si tedy Turecko a střední Evropa nejsou ani makroekonomicky podobné, ani nemají mezi sebou silné finanční a obchodní vazby, proč ta nákaza a silná korelace kurzu liry s regionálními měnami? Odpovědí může být tzv. “teorie budíku” (wake-up call hypothesis). Ta říká, že iracionalita investorů a nenulové náklady na získávání informací vedou k tomu, že krizí zasažená ekonomika v emerging markets rozezní na stole investora budíček, který způsobí, že začne prodávat aktiva v zemích s obdobnými charakteristikami. V případě této finanční nákazy by pak to co aktivovalo budík, bylo to, že Turecko také jako my částečně leží ve východní Evropě.

Jan Čermák
Analytik ČSOB

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů


Související články

Promyšlená diverzifikace portfolia bude pro investory v příštím roce klíčová

Investiční výhledy společnosti Amundi pro rok 2025 reflektují svět plný proměn a zároveň upozorňují na zajímavé investiční příležitosti. I přes geopolitické změny zůstává vývoj v globální ekonomice příznivě nakloněn rizikovým aktivům. Klíčem k úspěchu bude důsledná diverzifikace portfolia a schopnost rychle reagovat na tržní a politické změny.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

06. 12. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *