Krátkodobé vyhlídky pro ukrajinskou ekonomiku se za posledních několik měsíců výrazně změnily, zemi pravděpodobně čeká v příštím roce recese. Na ukrajinské ekonomice se projevilo jednak oslabení globální poptávky vnějšími faktory, jako např. finanční krizí, a především pak klesající ceny komodit, na druhé straně musí Ukrajina čelit také problémům domácího původu. Ukrajinská centrální banka musí ochránit bankovní sektor před náporem na banky realizací některých administrativních opatření, jejichž hlavním cílem je stabilizace trhu. Dlouhodobě by však tato opatření mohla mít negativní dopad na ukrajinské hospodářství. Technická podpora, poskytovaná Mezinárodním měnovým fondem IMF ruku v ruce s finanční pomocí, bude proto pravděpodobně zaměřena na zmírnění těchto počátečních opatření a na podporu realizace strukturálních reforem, které by pro finanční sektor a ekonomiku byly přínosem. “Nakonec by se mohla Ukrajina dostat z hospodářské krize v lepší formě, než v jaké se v ní ocitla, ale zatím je situace velmi obtížná,” prohlásil Juraj Kotian, vedoucí makroanalytik pro střední a východní Evropu v Erste Group.
Pokles HDP bude značně závislý na cenách oceli a na poptávce. Analytici Erste Group předpokládají pro rok 2009 recesi ve výši 2,5 % HDP, s návratem ekonomického růstu ve druhém pololetí 2009. Velikost běžného účtu se v roce 2009 pravděpodobně rapidně sníží na pouhá 3 % HDP, jelikož zpomalující se poptávka, zmrazené úvěry a propad cen komodit zasáhne dovoz.
Zavedení volného devizového kurzu povede k devalvaci místní měny, což by mělo být podporou pro sektor reálného hospodářství. Optimální kurz UAH/USD bude záviset na cenách oceli. Podle současné úrovně cen kovů, předpokládají analytici Erste Group optimální kurz kolem 7 UAH za USD, přičemž by se měla ukrajinská hřivna k tomuto kurzu pozvolna přibližovat. V následujících několika měsících bude kurz hřivny závislý na postupu Národní banky Ukrajiny (NBU) ohledně zavedení volného devizového kurzu a administrativní regulace trhu. Vzhledem k napjaté situaci v sektoru s přetrvávajícím růstem sazeb peněžního trhu, bude kurz také silně závislý na likviditě v bankovním systému.
Ekonomika mnohem lépe odolává kojunkturálním otřesům (ve srovnání se situací před několika lety), avšak fiskální a měnová politika zůstávají zranitelným místem.
Slabinou ukrajinské hospodářské politiky je fiskální a měnová politika. Na jednu stranu měl státní rozpočet na fiskální politiku dobrý kompenzační vliv – od roku 2000 se průměrný schodek rozpočtu pohyboval okolo 0,75 % HDP. Avšak rozpočtový plán byl vypracován pouze na jeden rok, což způsobilo, že vláda měla tendenci zvýšit investice do nominálních hodnot v době, kdy rostly ceny a produkce oceli. Taková rozpočtová investiční politika inklinuje k posílení konjunkturního vývoje a dopadu volatility cen oceli na hospodářskou situaci.
Národní banka Ukrajiny NBU tlačí na zavedení
volného devizového kurzu
Místní měna zůstala za posledních 7 let vůči americkému dolaru, na který je oficiálně vázána, relativně beze změny. V praxi to znamená, že Národní banka Ukrajiny (NBU) kurz ukrajinské hřivny administrativně regulovala a musela za tímto účelem sáhnout hluboko do svých devizových rezerv. Rok 2008 přinesl změnu poté, co NBU začala urychlovat posun směrem k volnému devizovému kurzu. Hlavní výhodou tohoto kroku je skutečnost, že režim volného devizového kurzu může být při kompenzaci následků hospodářských otřesů efektivnější než režim pevného kurzu. Místní měna, devalvovaná na základě volného kurzu, tak nepovede ani k poklesu nominálních mezd, ani neoslabí nepříznivé účinky na vývoz.
Nízký schodek rozpočtu zajistil bezpečnou úroveň státního dluhu
Hrubý státní dluh Ukrajiny činí 100 mld. USD (první pololetí 2008). Krátkodobý dluh a mezipodnikové půjčky činí celkem 32 mld. USD, plně krytých devizovými rezervami. Vládní politika nízkého rozpočtového schodku vedla k jednomu z nejnižších státních dluhů v regionu zemí střední a východní Evropy. Před půjčkou od Mezinárodního měnového fondu IMF činil státní dluh 8 – 9 % plánovaného HDP pro rok 2008. Navíc dosahuje Ukrajina jedné z nejvyšších úrovní rozdělování HDP prostřednictvím konsolidovaného státního rozpočtu, která nyní činí 38 % HDP. Podle analytiků Erste Group tato skutečnost signalizuje, že “státní dluh je v bezpečné zóně, a že má vláda dostatečný prostor ke krácení investic a vydávání záruk pro podnikový dluh.“
Půjčka Mezinárodního měnového fondu IMF k zajištění celkové stability bankovního systému
Dne 5.listopadu schválil Mezinárodní měnový fond IMF dvouletý pohotovostní úvěr ve výši 16,4 mld. USD. Součástí dohody IMF s ukrajinským parlamentem bylo i přijetí zákona o “Odvrácení dopadu světové finanční krize“, který se týká fiskální, měnové a inflační politiky a bankovních regulačních opatření. Co se týče fiskální politiky, dojde na Ukrajině v roce 2009 v důsledku snižování investic k poklesu příjmů. Ukrajina udrží do konce roku 2009 míru inflace na 17 %, nominální mzdy a sociální dávky však díky tomu vzrostou pouze takovou měrou, aby míru inflace pokryly. Ohledně měnové politiky zavádí nyní Ukrajina režim volného devizového kurzu, což povede k devalvaci měny nejpozději během prvního pololetí roku 2009.
Podstatný dopad bude mít dohoda s Mezinárodním měnovým fondem IMF především na bankovní systém. Od té doby, co nedostatek úvěrů prohloubil pokles konjunktury, se stalo poskytování podpory bankovnímu sektoru naléhavou záležitostí. K opatřením, které dohoda s Mezinárodním měnovým fondem IMF obsahuje, tak patří mimo jiné vytvoření stabilizačního fondu o objemu 40 mld. UAH za účelem emitování dluhopisů a na státní pomoci bankám. Vláda také obdržela právo poskytovat úvěry v cizí měně na místním trhu a použít vládní obligace k zakoupení bank, které se dostaly do problémů. Cílem těchto opatření, spolu se zvýšením objemu státních fondů pro ručení za vklady z 50 000 UAH na 150 000 UAH (pokrývajících 99 % individuálních účtů) a se zvýšením refinančních aktivit NBU, je zabezpečení celkové stability bankovního systému, který pravděpodobně bude muset projít obdobím velkoplošných vývojových změn. Mezinárodní měnový fond IMF a Ukrajina se dohodli na pokračování konsolidace bankovního sektoru. I přes minimální nároky na kapitál, je na Ukrajině 170 bank, což je dvakrát více než je evropský průměr a tento počet by v letech 2009 a 2010 mohl klesnout až o 30 %.
Pozitivní
dlouhodobé vyhlídky s předpokládaným růstem HDP o 5 – 6 % v roce 2010
a jednomístnou inflací
Současný cyklický otřes nepředstavuje pro ukrajinskou vládu zásluhou nízkého státního dluhu žádné významné potíže při vyrovnávání závazků. „Ukrajina dodrží splátky státního dluhu, což zlepší její image a zvýší důvěru investorů. Vládou přijatá protikrizová opatření (za účelem poskytnutí úvěru ze strany Mezinárodního měnového fondu IMF) způsobí změny ve finančním systému, které v budoucnosti zajistí ukrajinské ekonomice větší nezávislost na cyklických vplyvech ohledně poptávky a cen oceli,“ míní Maryan Zablotskyy.
Ocelářský průmysl bude i nadále investovat především do produkce efektivních programů. Lokální ocelářský průmysl má velký potenciál pro snižování produkčních nákladů, jelikož na Ukrajině se nachází jedno z největších ložisek železné rudy na světě, jakož i obrovská uhelná ložiska. Současné zavádění termínovaných finančních obchodů v oblasti oceli na londýnské burze pro obchodování s kovy London Metals Exchange (a jejich plánované zavedení na New York komoditní burze) nabídne výrobcům oceli nové možnosti zajištění cen. Také bankovní systém po následujícím období konsolidace a nárůstu podílu cizího kapitálu posílí. Ukrajina zůstane i v budoucnu pod vlivem trendu konjunkturálních poklesů poptávky v oblasti obchodu s ocelí, bude mu však odolávat lépe než nyní (ve srovnání se situací před několika lety). “Růst HDP dosáhne v roce 2010 opět potenciální výše 5-6 %, zatímco inflace se pravděpodobně sníží a bude jednociferná”, shrnují analytici Erste Group.
( Tisková zpráva Erste Group)
