V této chvíli je kriticky důležité, jak se k Ukrajině postaví Evropa a Mezinárodní měnový fond. Ukrajinská vláda má v tomto roce splatit dluhopisy za zhruba 12 miliard dolarů a v posledních týdnech se jí trhy prakticky uzavřely. Vedle toho si ukrajinská ekonomika jako celek musí dlouhodobě na běžné hospodaření půjčovat v zahraničí, má hluboké schodky běžného účtu a vysoký krátkodobý dluh. V ročním horizontu bude na pokrytí splatného zahraničního dluhu a deficitu běžného účtu odhadem potřebovat mezi 50–70 mld. USD.Devizové rezervy přitom dosahují pouze necelých 18 mld. USD. Bez dohody s jednou nebo s druhou stranou tak reálně hrozí, že Ukrajina nebude své zahraniční závazky schopna splatit.
Podle posledních reakcí amerických a evropských politiků ale bude těžké dohodnout novou pomoc bez nové vlády, která by se zavázala k bolestným ekonomickým reformám. Mezinárodní měnový fond pravděpodobně zopakuje své původní požadavky (i když v trochu přívětivějším kabátě) a bude chtít výrazné zvýšení cen energií pro domácnosti, slabší hřivnu a výrazné škrty ve veřejných financích. Je otázka, zda k takovým krokům bude mít odvahu (i mandát) přechodné politické vedení, zvlášť pokud Ukrajina bude v nadcházejících měsících žít předvolební kampaní před prezidentskými volbami naplánovanými na konec května.
Jan Bureš, hlavní ekonom Ery
