V české ekonomice bude pokračovat mírný růst počtu insolvencí

Osm zemí z regionu zaznamenalo vyšší počet insolvencí (Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Srbsko) a čtyři země zaznamenaly pokles (Česká republika, Estonsko, Slovensko a Slovinsko). Po poklesu počtu insolvencí v roce 2020 došlo v roce 2021 k nárůstu řízení a v roce 2022 k jejich zrychlení.

V době pandemie došlo paradoxně k poklesu počtu insolvencí. Stála za tím podpůrná opatření zavedená vládami v roce 2020 na pomoc firmám. Postupně sice docházelo k jejich ukončování, ale podniky z nich těžily ještě i v roce 2021 v prostředí nízkých úrokových sazeb. „V roce 2022 jsme však zaznamenali v regionu střední a východní Evropy zřetelný nárůst insolvencí. Podniky čelily sérii nepříznivých faktorů – vysokým cenám energií, vstupů, rychlému zvýšení úrokových sazeb, nejvyšší inflaci za poslední desetiletí a nejistotě spojenou s válkou na Ukrajině,“ vysvětluje Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny Coface pro Českou republiku a Slovensko.

Společnost Coface, který je globálním lídrem v pojištění pohledávek firem a obchodních rizik, odhaduje, že celkový počet insolvenčních řízení podniků v zemích střední a východní Evropy vzrostl z 25 917 v roce 2021 na 36 090 v roce 2022, což představuje nárůst o 39,3 %. Osm zemí zaznamenalo v roce 2022 vyšší počet insolvencí než v předchozím roce (Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Srbsko) a čtyři země zaznamenaly pokles (Česká republika, Estonsko, Slovensko a Slovinsko). Vysoký nárůst insolvencí zaznamenalo Srbsko a Maďarsko (+106 %, resp. +86 %), zatímco největší pokles řízení byl v Estonsku (o -17 %).

Česká republika – posunutí insolvencí o rok

Také v České republice byl vývoj počtu insolvencí je v posledních třech letech značně nestandardní především díky vysoké míře intervence státu do ekonomiky. V roce 2020 jsme zaznamenali rekordně nízká čísla poštu insolvencí – podle dat Coface jich bylo 987 (o rok předtím dosáhly výše 1081). Bylo to díky masivní finanční podpoře podniků. Proto v roce 2021 počet insolvencí opětovně stoupl na 1035, když byla v podstatě insolvence části neživotaschopných podniků posunuta v čase. A v loňském roce jejich počet spíše stagnoval, když dosáhl 1024 insolvencí (minimální meziroční pokles o -1,1 %).

^REKLAMA

„I během energetické krize stát podniky podpořil zejména stropy cen energií pro ty malé a střední, nicméně rozsah podpory již neměl takový dopad jako v případě covidu. Druhé pololetí minulého roku bylo z hlediska počtu insolvencí výrazně silnější, první kvartál tohoto roku je na insolvence rovněž bohatší než první kvartál 2022. Zde už lze důvody přičíst poklesu dynamiky hospodářského růstu,“ uvedl Ján Čarný.

„Pro další období očekáváme růst počtu insolvencí, a to navzdory tomu, že predikce hospodářského růstu jsou upravovány směrem vzhůru, zlepšuje se nálada spotřebitelů i podniků. Počet insolvencí roste trendově přirozeně směrem k předcovidové úrovni. Pro růst počtu insolvencí však také hovoří to, že firmy jsou po dlouhém zápase s tržními šoky v poptávce, cenách energií i dalších vstupů značně vyčerpány a možnost opatřit si další zdroje je dnes nejdražší za poslední dekádu. Napjatá likvidita a drahé financování motivují větší firmy ke zadržování likvidity na úkor menších, které pak zpožďují platby. Vzhledem k vyhlídkám na oživení ekonomiky nečekáme žádné drama, ale pokračování trendu mírného růstu ano,“ řekl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny Coface pro Českou republiku a Slovensko.

Počet insolvencí se zvýšil ve všech odvětvích

Pokud se podíváme na jednotlivá odvětví ekonomiky střední a východní Evropy, tak není překvapením, že energeticky náročná odvětví utrpěla nejvíce prudkým růstem cen komodit, a tedy i vyššími provozními náklady. Například v Polsku hlásila delší než průměrná zpoždění plateb odvětví chemického průmyslu, kovů, papíru a dřeva a zemědělsko-potravinářského průmyslu, přičemž u většiny z nich se zpoždění oproti předchozímu roku prodloužilo. Tato odvětví byla také hojně zastoupena v regionálních statistikách platební neschopnosti: kovoprůmysl, papírenský, dřevařský a zemědělsko-potravinářský průmysl zaznamenaly vysokou a zrychlující se míru platební neschopnosti.

Výrazně zasaženo bylo také odvětví stavebnictví. Míra platební neschopnosti je vysoká zejména v Chorvatsku, Estonsku, Maďarsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku, a to v důsledku vysokých cen stavebních materiálů a vstupů. V tomto odvětví se také projevilo zpomalení trhu s bydlením v důsledku zvyšování úrokových sazeb a prudce rostoucí inflace, překážkou byl i nedostatek pracovních sil. „Problematickým sektorem z pohledu insolvencí je i v České republice tradičně stavebnictví. Pro nás jako pojišťovnu je také nejčastějším zdrojem platebních incidentů a pojistných událostí,“ řekl Ján Čarný.

Dalším odvětvím s významným podílem insolvencí ve většině zemí regionu CEE je maloobchod, i když míra jeho insolvencí a růst počtu řízení zůstaly v roce 2022 relativně omezené. Přetrvávající inflace si vybírá stále větší daň na spotřebitelských výdajích, což by mělo vést ke zvýšení počtu insolvencí v tomto odvětví.

„Ekonomický výhled pro ekonomiky CEE zůstává přinejmenším nejistý. Coface očekává pro nadcházející měsíce zpomalení inflace, přesto by však většina ekonomik regionu střední a východní Evropy měla v roce 2023 zaznamenat slabší růst. Inflace totiž zůstane vysoko nad cíli centrálních bank. Ty tak budou pokračovat ve zvyšování sazeb, což bude mít negativní dopady na platební schopnost podniků. Domníváme se proto, že počet společností v platební neschopnosti by se měl v roce 2023 nadále zvyšovat,“ dodává Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny Coface pro Českou republiku a Slovensko.