V Evropě začíná super-volební víkend: Řekové volí parlament, Francie prezidenta

Část obav pramení z Hollandovy neochoty respektovat již dohodnutou evropskou fiskální úmluvu. Původní ostrou proti-škrtací rétoriku ale Francois Hollande časem obrousil a v tuto chvíli se zdá, že bude žádat pouze doplnění fiskální úmluvy o relativně málo významné pro-růstové prvky, jako větší podporu investic do infrastruktury z kapes Bruselu a Evropské investiční banky (EIB). To asi nebude pro kancléřku Merkelovou problém, protože něco podobného po ní požaduje i doma opoziční SPD. O smysluplnosti takových pro-růstových opatření je samozřejmě zcela správné pochybovat – portugalská ekonomika je vybavená špičkovou železniční a dálniční sítí a na hospodářském růstu ani pracovních místech to zatím rozhodně vidět není.

Závažnějším problémem ve strategii nového francouzského kormidelníka je příliš velký důraz na navyšování již dnes vysoké daňové zátěže a sázka na příliš rychlá tempa růstu francouzské ekonomiky. Tato kombinace může vést k odkládání potřebných reforem a v konečném důsledku k dalšímu podkopávání konkurenceschopnosti francouzského modelu ekonomiky, který již dnes viditelně zaostává za německým nebo holandským. Okamžité napětí nicméně francouzské volby vyvolají jen s těží, Francois Hollande je muž kompromisu a měl by dokázat v prvních dnech ve svém úřadu obavy zahraničních investorů spíše tlumit.

Nervozitu ale může rozdmýchat pohled na výsledky řeckých voleb. Dvě hlavní strany, které se zavázaly plnit úkoly uložené od MMF (PASOK a Nová demokracie), pravděpodobně dohromady získají jen těsnou většinu. Navíc Nová demokracie podle některých řeckých politiků ve skutečnosti nechce vládnout dohromady s hlavním rivalem a jakékoliv politické uskupení asi bude hodně nestabilní. Podle Wall Street Journal řada řeckých politiků otevřeně přiznává, že situace může lehce vyústit ve vypsání nových voleb. V takovém prostředí by Řecko těžko našlo do června dalších 11,5 mld. eur úspor a MMF s EU pak mohou Athénám vyhrožovat zmražením druhého záchranného balíku.

Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny