Češi berou ve většině případů důchod jako možnost pro oddych a například častější setkávání se s přáteli a 93 % vnímá nutnost finanční přípravy. "Tři čtvrtiny už se také skutečně připravují. V tom jsou Češi mnohem aktivnější než lidé v jiných evropských zemích," uvedl Mojmír Boucník, viceprezident Asociace penzijních fondů ČR a finanční ředitel skupiny AXA pro ČR a SR. Zároveň jsou ale také mnohem pesimističtější v tom, že se domnívají, že s odchodem do důchodu začínají finanční problémy a omezení. Západní Evropa je v tomto směru mnohem optimističtější, než východní.
Rovněž o očekávání budoucích příjmů v důchodu jsou lidé ze západní Evropy mnohem pozitivněji naladění, než lidé z východu. V ČR čeká dostačující příjem v důchodu jen 35 % pracujících, v západní Evropě je to v průměru o 18 procentních bodů více. "Češi jsou si vědomi toho, že penzijní systém se potýká s velkými problémy, mnoho z nich se na důchod připravuje a nespoléhá pouze na státní systém důchodového zabezpečení. To je dobrý základ pro připravovanou důchodovou reformu, která by měla směřovat k tomu, aby byli lidé motivováni zejména ke spoření vyšších částek," uzavřel Mojmír Boucník.
Většina ekonomicky aktivních lidí očekává, že půjdou do důchodu v 64 letech (respondenti do 34 let a muži očekávají odchod až v 66 letech), ale tato hranice se jim nelíbí. Pokud by se mohli sami rozhodovat, pracovali by jen do 58 let. "V prostředí stárnoucích evropských společností je ale tzv. aktivní stárnutí jediným prostředkem, jak smysluplně reagovat na nové demografické podmínky – a výraznou součástí aktivního stárnutí je právě prodlužování pracovní aktivity, což je nekompromisně spojeno s odchodem do důchodu v pozdějším věku," poznamenal k tomu Ladislav Rabušic, děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Zdroj: Tisková zpráva AXA
REKLAMA
