08. 01. 2024
Vhled do hlav bankovní rady
V pátek vyšel záznam z jednání bankovní rady. Už víme, že rozhodnutí o snížení sazeb na 6,75 bylo jednomyslné. Otázka je, zda něco vyčteme o dalším tempu snižování. Samotná prognóza ČNB ukazuje, že průměrná repo sazba by měla být v prvním čtvrtletí na 5,4 %. Jinými slovy, pokud by to chtěla bankovní rada dodržet, tak by to byl slušný fičák. A bankovní rada říká, že se tato prognóza v makro parametrech naplňuje.
„Ve světle nových skutečností bankovní rada konstatovala, že podzimní prognóza se poměrně dobře naplňuje.“ Rychlost bude pomalejší, protože se sice naplňuje, ale rada vidí rizika: „Bankovní rada ale nadále spatřuje ve výhledu proinflační rizika. Jejich naplnění by znamenalo, že inflace by se v roce 2024 sice výrazně snížila, ale nikoliv až do těsné blízkosti 2% cíle. Proto bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a přistupovat opatrně k případnému dalšímu snižování sazeb.“
V posledních měsících nejvíce zmiňovaným rizikem byla lednová inflace. Tedy výrazné přecenění, které by zabránilo sražení inflace na hodnoty do blízkosti tří procent. Nicméně aktuálně toto riziko vidí bankovní rada jako nízké:
„Panovala shoda, že pravděpodobnost výraznějšího než očekávaného přecenění v lednu je poměrně nízká. Důvodem je slabá domácí poptávka tlumená restriktivní měnovou politikou. E. Zamrazilová řekla, že nevidí fundamentální důvod pro výrazný růst spotřebitelských cen potravin a argumenty hovořící o rostoucích cenách dodavatelů maloobchodních řetězců považuje za účelové.“
Argumenty se shodují s námi: slabý spotřebitel, za poslední měsíce nevidíme průsak inflačních očekávání do inflace a proklamace řetězců nedávají smysl ve světle poklesu cen výrobců potravin. Navíc: „E. Zamrazilová a T. Holub uvedli, že riziko mzdově-inflační spirály se pro nejbližší období zřejmě dále snížilo.“
REKLAMA
Bankovní rada začala správně vnímat zahraničí jako protiinflační faktor: Podle většiny bankovní rady představuje slabý zahraniční ekonomický výkon protiinflační faktor. (…) J. Frait jako protiinflační riziko identifikoval měnovou politiku zahraničních centrálních bank. Evropa je podle něj na cestě k recesi a k velmi slabým poptávkovým tlakům. Zároveň podle něj hrozí, že měnová politika ECB bude příliš restriktivní po delší dobu, což bude utlumovat ekonomickou aktivitu v zemích našich hlavních obchodních partnerů. Přesně tak, začínáme si dovážet nízkou inflaci a přísnou měnovou politiku ze zahraničí.
Proto shoda nad poklesem sazeb. Proto se formuje diskuze, jestli na začátku roku by sazby neměly klesat rychleji: J. Procházka zmínil, že prosincové zasedání představuje vhodný bod pro začátek cyklu snižování úrokových sazeb. S tím nesouhlasil T. Holub, který uvedl, že optimální okamžik zřejmě nastal již v nedávné minulosti. J. Frait a J. Kubíček uvedli, že i díky komunikaci bankovní rady a vývoji výnosů v zahraničí k uvolnění měnových podmínek mezitím už došlo, a to poklesem úrokových sazeb na delším konci výnosové křivky.
Bankovní rada diskutovala i o budoucí trajektorii měnověpolitických úrokových sazeb. Podle A. Michla jsou úrokové sazby bezpečně vysoko nad jejich rovnovážnou úrovní, což umožní na následujících jednáních kdykoliv zastavit či přerušit jejich pokles v případě materializace proinflačních rizik. J. Frait uvedl, že snižování úrokových sazeb bude pravděpodobně pomalejší, než implikovala jejich trajektorie z posledních prognóz.
Podle T. Holuba by byl naopak na prosincovém zasedání prostor i pro výraznější snížení úrokových sazeb než o standardních 25 bazických bodů, pro které hovoří zejména komunikační důvody. Pokud se ale bude naplňovat základní scénář podzimní prognózy, bude podle něj muset na příštích zasedáních dojít k razantnějšímu snižování úrokových sazeb, v opačném případě se domácí měnová politika dostane výrazně ‚za křivku‘.
Prognóza ČNB mluví o potřebě razantního snížení sazeb. Bývalý šéf analytiků, Tomáš Holub, je na straně prognózy. Naše prognóza taky ukazuje na potřebu výraznějšího poklesu sazeb. Nicméně vzhledem k rétorice si myslíme, že na únorovém zasedání nebude mít bankovní rada ještě odvahu snížit sazby o více než 25 bodů. Především proto, že bude zasedat ještě před zveřejněním lednové inflace. Pokud bude inflace v blízkosti tří procent, tak v březnu sníží sazby o 50 bodů. Trh očekává, že v polovině roku budou sazby zhruba o procentní bod níže a na konci roku na 3,75%.
Máme obvyklou mánii předpovědí na příští rok. Tak tady je ta nejlepší, jakou můžete dostat: „Jednou se někdo zeptal J. P. Morgana, jak se bude vyvíjet akciový trh. Ten odpověděl – bude kolísat.“
Autor: David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny
