Cena zlata se propadla o téměř 30%, což pro centrální banky samozřejmě znamená účetní ztrátu ve výši několika miliard dolarů, např. FED vykázal v roce 2013 ztrátu ve výši 121 miliard dolarů. Většina centrálních bank však nakoupila zlato v minulosti za téměř třetinové ceny zlata, než která je v současnosti, a proto z dlouhodobého hlediska není účetní ztráta měřítkem, které by mělo vyvést centrální banky jednotlivých zemí z míry. V následující tabulce můžete porovnat vývoj ceny zlata vůči kumulujícímu americkému dluhu a ceně plynu a to od roku 2005.
Na základě vývoje státního dluhu USA, lze v teoretické rovině určit i cenu ostatních komodit, které jsou vázány na množství amerických dolarů v ekonomice. Cena zlata by v roce 2014 měla růst v řádu několika procent. Je však nepravděpodobné, že by vzrostla o 80 % současné burzovní ceny, která se pohybuje na hranici 1 239 dolarů za unci.
V roce 2013 zvýšil Fed vlastní rozvahu každý měsíc o částku 85 miliard dolarů, skládající se ze 40 miliard dolarů ve formě cenných papírů krytých hypotékami a 45 miliardami dolarů ve formě 10–30 letých dluhopisů. Sečteno-podtrženo, rozvaha Fedu vzrostla od dob zavedení programu QE až o 4 biliony dolarů, což představuje celkový přírůstek 1,17 biliónů dolarů za jeden rok. Při zužování programu na hodnotu 75 miliard dolarů/měsíc nenastane příliš mnoho změn. Fed přislíbil zužování stimulačního programu do doby, než se zlepší situace na trhu práce. Vzhledem k tomu, že trh práce nadále stagnuje, Fed obrátil vlastní rétoriku a oznámil, že se bude v dohledné budoucnosti pokračovat v bezohledném tisknutí peněz. Důvěra ve žlutý kov i přes cenový pokles neupadá. Důkazem je poptávka centrálních bank jednotlivých států, která se navyšuje a tím zlato jako bezpečně-úložné aktivum naopak získává na kredibilitě.
Čína získala v roce 2013 neoficiální titul největšího zlatého „konzumenta”, tedy spotřebitele na celém světě. Čínský sentiment vůči zlatu dobře odráží prohlášení učiněné Liu Zhongbem, ekonomem Agricultural Bank of China: „Protože má zlato schopnost absorbovat vnější ekonomické šoky a nárazy, nárůst jeho využití v mezinárodním měnovém systému bude čím dál vyšší.“
REKLAMA
Další země se snažily následovat ekonomického giganta z Východu, avšak v rámci svých ekonomických možností. Turecko nakoupilo 13 tun (417 959 trojských uncí) zlata v listopadu 2013. Celkově tato země přidala do svých rezerv 143,6 tun (4 616 847 trojských uncí), což představuje nárůst oproti roku 2012 o 22,5%. Rusko se v současnosti řadí na 8. místo největšího vlastníka zlatých rezerv na světě. V letních měsících roku 2013 Rusko koupilo 19,1 tun (614 079 trojských uncí) a v současnosti disponuje 1015 tunami zlata. Jižní Korea přidala neuvěřitelných 20 tun (643 014 trojských uncí) zlata v únoru, a nyní vlastní o 23,7% zlata víc než-li na konci roku 2012. Ázerbájdžán využil propadu ceny zlata a uzavřel obchody na 16 tun zlata (514 411 oz). Srí Lanka a Ukrajina přidaly 5,5 (176 829 trojských uncí) resp. 6,22 tun (199 977 trojských uncí).
Graf č.1 Spotřebitelská poptávka po zlatě za rok 2013
V pondělí 13. ledna v 10 hodin se zlato obchodovalo za 1 246.6 dolarů/za unci. Stříbro dosáhlo hranice 20.1 dolarů/unci.
Ing. Matej Čeleš, Zlaťáky.cz
