Opatření zahrnují několik bodů a dohromady by měly představovat objem kolem750 miliard euro. V opatřeních je zahrnuto: 60 mld. EUR v půjčkách ze stávajícího rozpočtu EU, 440 mld. EUR na zárukách nebo přímých půjčkách od zemí eurozóny a 250 mld. EUR v půjčkách od MMF. ECB bude v souvislosti s eurem v zájmu zajištění hloubky a likvidity intervenovat na trzích veřejných a soukromých dluhových cenných papírů. Ty budou sterilizovány prostřednictvím konkrétních operací. Dále bude evropská centrální banka provádět „plnou alokaci“ při dlouhodobějších refinančních operacích na dobu 3 a 6 měsíců a centrální banky dočasně obnoví swapové linky s americkým Fedem k zajištění likvidity.
Opatření by měly zabezpečit roční financování zemí PIGS a také by měly pomoci evropské měně, která již posílila oproti pátku o více než dvě stě bodů.
Někteří odborníci však s opatřeními velmi nesouhlasí a varují, že v případě ztroskotání plánu hrozí problémy s dluhem v celé eurozóně a také vysoká inflace. Podle Charlese Wyplosze, profesora mezinárodní ekonomie na Graduate Institute v Ženevě a ředitele International Centre for Money and Banking Studies by v případě, že by Řecko nebylo schopno dostát svým závazkům, vedlo k pozastavení pomoci od MMF a vyhlášení defaultu, čímž by prakticky došlo k tomu, čemuž se plán snaží zabránit.
Pak by mohlo dojít k nákaze, kdy by se do problémů (které již hrozí dnes) dostávalo stále více zemí, které by bylo potřeba zachraňovat (v této situaci by naopak zůstávalo stále méně zemí), a z národních dluhů by se stal dluh eurozóny. Mohlo by pak dojít k tomu, že nakonev by bylo potřeba zachraňovat všechny země eurozóny, protože panika by se šířila exponenciálním tempem.
Zdroj: Patria, Saxo Bank
REKLAMA
