Výsledky průzkumu Ernst & Young, v souladu celosvětově uznávaným trendem, signalizují nárůst vlivu čínských společností. Tržní hodnota čínských podniků v rámci skupiny TOP 100 nejdražších společností světa se během roku více jak zdvojnásobila, na rozdíl od amerických společností, jejichž burzovní hodnota klesla o desetinu.
Na čele žebříčku se usadila čínská společnost PetroChina, jejíž tržní hodnota dosahovala 724 miliard dolarů, následována firmou Exxon Mobil (512 miliard dolarů). Počet čínských společností mezi stovkou nejdražších společností světa vzrostl v průběhu jednoho roku ze 7 na 10. Čína se tak v pořadí jednotlivých zemí dostala již na třetí pozici za vedoucí USA, které v Top 100 reprezentuje 32 společností (v roce 2006 to bylo 45), a Velkou Británii s 11 podniky (9 podniků v roce 2006).
 |
„Výsledky průzkumu jasně dokazují podstatný nárůst důležitosti vyspělých rozvojových zemí, zejména Číny, v kontextu světového hospodářství,“ říká Hendrik Hollweg, člen vedení společnosti Ernst & Young. Zda však vysoká hodnocení čínských podniků na burzách obstojí, to ukáže až čas, zmírňuje možná euforická očekávání Hollweg. „Při pohledu na vývoj na čínských burzách se chvílemi nelze vyhnout srovnání s událostmi kolem tzv. internetové bubliny v roce 2000.“
V seznamu sta společností s nejvyšší hodnotou na světě se v loňském roce odehrála zásadní změna. V současné době představují nejsilněji zastoupenou skupinu evropské koncerny (46 společností), severoamerickým firmám patří až druhé místo (32 společností). Ještě na konci minulého roku přitom seznamu Top 100 zcela dominovaly.
Pozice asijského kontinentu, zastoupeného 17 podniky (tj. stejným počtem jako minulý rok), zůstává i nadále relativně málo významná. Je to zejména důsledkem výrazného oslabení pozice japonských firem – ke konci roku 2006 reprezentovalo Japonsko v žebříčku Top 100 nejdražších společností osm podniků, na konci roku 2007 to byly již jen čtyři.
Průzkum dále dokládá výrazné změny ve vývoji jednotlivých odvětví. Význam energetických a zpracovatelských firem a podniků veřejných služeb značně vzrostl – do těchto průmyslových odvětví spadá 29 ze 100 podniků s nejvyšší tržní hodnotou (v minulém průzkumu pouze 18). Naopak především komunikační společnosti zaznamenaly určitý pokles. Jejich počet v žebříčku se snížil ze 17 na 12.
Celosvětová finanční krize vyvolaná problémy na americkém trhu s realitami se do žebříčku Top 100 promítla relativně málo. Počet společností z finančního sektoru klesl z 32 na 27. V hodnocení 300 společností s nejvyšší cenou na světě však již tato krize zanechala výraznější stopy: ke konci roku 2006 v něm oblast finančních služeb zastupovalo ještě 90 společností z celkového počtu 300 nejlépe hodnocených firem, v současné době pak pouze 77.
Zdroj: Tisková zpráva Ernst&Young
Čtete dále:
Daniel Kuchta: Jaká překvapení nás čekají v roce 2008?
Pavel Hadroušek a Tomáš Rojík: Akciové trhy na křižovatce
Daniel Kuchta: Je čínský akciový trh časovanou bombou?
Jan Traxler: Next 11 – země budoucnosti: Mexiko
