Za prvé snížení depozitní sazby ECB – očekáváme o 10 bps nebo eventuálně zavedení dvou-stupňového systému, ve kterém by ECB nabídla bankám standardní depozitní sazbu (např. –0,30 %) pro omezený objem peněz a veškeré další peníze by banky ukládaly za penalizační sazbu (např. –0,50 %). Se snížením depozitní sazby už v tuto chvíli trhy víceméně počítají (v dnešních cenách je o více než 17 bps) a sám o sobě by tento krok neměl tlačit krátké eurové výnosy ani euro dál dolů. Jistým překvapením by mohlo být zavedení dvou-stupňového systému depozitních sazeb – především pro banky, které ukládají u ECB větší objemy peněz (německé a francouzské) by to nebylo nic příjemného.
Za druhé, počítáme s tím, že ECB představí agresivnější verzi přímého tisku peněz do ekonomiky (QE). Očekáváme, že zvýší měsíční nákupy aktiv (maximálně o 20 mld. eur), natáhne celý program do začátku roku 2017 (v extrémním případě může nechat konec otevřený) a rozšíří nákupy o municipální a regionální dluhopisy. Věříme, že trhy možná trochu podceňují ochotu ECB zvýšit měsíční nákupy aktiv, k zásadnímu překvapení by ale na této frontě také dojít nemělo. Trhy by možná více překvapilo, kdyby ECB neohlásila plánovaný konec QE a nechala ho jednoduše otevřený. Tento krok v kombinaci s dostatečně agresivní holubičí rétorikou by trhy dál držel v určité nejistotě (že dluhopisů na trhu nakonec může být ještě méně) a eurové výnosy i euro by v reakci krátkodobě mohly zamířit dolů.
Při pohledu do roku 2016 již ale považujeme dlouhé evropské dluhopisy za relativně drahé. Předpokládáme totiž, že inflace půjde na přelomu roku kvůli vyprchávání efektu zlevňující ropy vzhůru. To ale předpokládá, že se cena černého zlata stabilizuje a zapomene na testování 40 USD/barel.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
