Krize nemusí znamenat změnu investiční strategie

Obchodní plán je určitá filozofie přístupu k obchodování. Je velmi důležité definovat cíle a obecná pravidla, kterými se bude investor řídit, aby cílů mohl dosáhnout. Těmito pravidly může být vymezení obchodovaných instrumentů (akcie, dluhopisy, podílové listy, produkty pojišťoven, stavebních spořitelen či bank, reality), určení trhů (terioriálně, segmentově), na kterých bude obchodovat, čas (a rychlost), který chce obchodování vymezit, a definování dalších oblastí. Bez zpracovaného obchodního plánu nemá investor takřka šanci uspět, tedy pokud nemá svou šťastnou hvězdu.

Na každého investora dříve či později dolehne krize, kdy jeho portfolio vykazuje ztrátu nebo nízkou výkonnost. V takových chvílích se investor ocitá pod silným psychickým tlakem. Jeho vlastní jmění se mu zmenšuje před očima. Absence vypracování plánu a nedostatečná disciplína vedou k ztátě nadhledu a emocionálnímu stresu. Jeho investiční chování se bude vyznačovat vysokou aktivitou a iracionalitou. Stejně tak se člověk chová i v jiných stresových situacích. Své jednání však považuje za racionální. Hledá a nachází „objektivní důvody“.

Aby maratonec mohl dokončit závod, potřebuje velkou disciplínu. Tu získává při tréninku, kdy se učí ovládat své tělo a přemáhat jej vůlí. V průběhu závodu skoro na každého běžce dolehne krize. Závodník je unavený a psychika se dostává pod tlak. Vynoří se myšlenky, které zpochybňují smysl snažení, vynoří se otázka, zda závod nevzdat. Jedině disciplinovanost a schopnost stále směřovat k vytyčenému cíly umožní běžci dále pokračovat a dosáhnout cíle. Podobně disciplinovaný musí být i investor, protože i jeho psychika se dostává pod tlak ve chvílích, kdy se trh vyvíjí jinak, než by potřeboval.

Investiční strategii je možné chápat jako konkrétní strategii v rámci obchodního plánu. Investor musí do své strategie zapracovat svá výnosová očekávání, kvantifikovat rizika, která je ochotný podstoupit a určit investiční horizont. Jinými slovy investor musí počítat se všemi třemi vrcholy investičního trojúhelníku – výnosem, rizikem, likviditou.

Krize vždy testuje investiční strategii, disciplínu i obchodní plán. V situaci, kdy se nedaří, je velmi těžké zachovat nadhled. Proto je důležité spoléhat na obchodní plán a neustoupit od původních zásad. K tomu je potřeba být velmi disciplinovaný. Stejně tak samotná krize nemusí znamenat změnu investiční strategie. Není dobré měnit investiční strategii pouze na základě negativních emocí a stresu.

^REKLAMA

Měnit strategii má smysl pouze v případě, že se zásadním způsobem mění očekávání výnosnosti a investor má možnost zvolit výnosnější alternativu, nebo investor rozpozná nová rizika. Novým rizek může být tektonická aktivita v místě, kde stojí investice v nemovitostech. Může se změnit také investiční horizont. Ovšem bylo by velmi nemoudré měnit investiční horizont kvůli krizi portfolia. Změna horizontu má smysl, pokud se objeví skutečná potřeba mít likviditu v jiném než původně očekávaném čase. Takové případy v praxi nastávají většinou ve spojení s nějakou nečekanou událostí. Může se jednat například o vyhoření obývané nemovitosti a potřeba okamžité rekonstrukce. Některým případům lze předcházet vhodným pojištěním.

Jako k maratonu patří krize, tak i každý investor prožívá občas své „investiční krize“. Jde o určité zkouškové období, kdy se investor učí disciplíně. Také je to období testování investiční strategie, ale nemělo by docházet k zásadním změnám obchodního plánu. Naopak, moudrý investor si je vědom, že potřebuje pravidla, protože v některých situacích je potřeba se spolehnout na předem stanovené zásady. Změna strategie má smysl pokud se mění riziko, výnosnost či investiční horizont.