Za první republiky se prostřednictvím měnové politiky přerozdělovalo značně. Nejednalo se pouze o inflaci, ale i o přerozdělení, vyplývající z uměle vyvolané deflace. Kdo měl v roce 1922, v době uměle vyvolané deflace, v hotovosti nebo na účtu československé koruny, doslova mávnutím kouzelného proutku je rapidně zhodnotil. Kdo ovšem měl aktiva, jako jsou budovy, zboží či akcie, rapidně mávnutím kouzelného proutku utrpěl ztráty. Z průměrné hodnoty 15,5 koruny za jeden švýcarský frank v roce 1921 vyšplhal kurz díky vládním intervencím na 6,9 koruny za jeden švýcarský frank v roce 1922. Koruna tedy byla během roku zhodnocena o 50 %.
Zhodnocení nebylo způsobeno mávnutím kouzelného proutku, ale československou vládou. Československá vláda, díky přijatému zahraničnímu dluhu, intervenovala ve prospěch československé koruny. Kurz československé koruny byl kotován na burze ve švýcarském Curychu. V této souvislosti by mohla být vyslovena velmi spekulativní hypotéza, že zhodnocením nebylo jen součástí boje o „tvrdou měnu“, ale v zájmu jistých, dnes bychom řekli lobbyistických skupin.
V roce 1934 byla v Československu, v porovnání s rokem 1922, situace jiná. Existovala zde tížívá situace státních financí, které se bylo řešitelné jen uvolněním měnové politiky . Vláda se rozhodla postavit se čelem k voličům a předseda vlády v rozhlase vyhlásil, že se krytí koruny snižuje.
Publikování takové změny měnové politiky logicky zasáhlo i úvahy investorů a držitelů československých korun, kteří začali mít strach, aby následek „rozředění“ peněz nenesli na svých bedrech právě oni. Hovoří o tom i tento dochovaný záznam [1]:
„Od počátku této žurnalistické diskuse dostával jsem denně řadu dotazů, jak to bude s čsl. korunou, jak mají lidé uložiti své úspory, mají-li koupiti zboží, mají-li je investovati v nemovitostech, či mají-li si koupiti cizí valuty – sta takových dotazů jsem dostal. To je důkazem nedůvěry, která se ke koruně započala, a je to nedůvěra, která může event. potrvati, zvláště když bude setrváno jenom na tomto zařízení zákonném a nebude sáhnuto také ještě k jiným velmi rázným opatřením, aby hospodářský život u nás oživl a byl ozdravěn.“
REKLAMA
Měnový zásah se projevil i šokem v reálné ekonomice, jak zaznamenává dobový komentář [1]: "Bursu máte zavřenu, koruna na zahraničních bursách se škrtá, záložny a peněžní ústavy jsou obléhány vkladateli. Podívejte se do insertní části časopisů, co tam najdete: Koupím dům, hotově vyplatím, koupím statek, hotově zaplatím. Je to vyložený run, který jste způsobili a který ovšem odnese pracující lid, který nemá s čím spekulovati, má jedině své holé ruce a jenom mozky, které jsou celým jejich závodním kapitálem.“
Zvolené řešení dluhové pasti československého rozpočtu kritizovali poslanci v parlamentu následujícími komentáři [1]:
- "(…) odpusťte, pakliže snižuji krytí na 25 %, znamená to, že budu míti mnohem více oběživa, to znamená, že se spustí tiskařské stroje, které budou tisknout papíry, aby těmito papíry byly uhrazeny státní schodky a jiné schodky, které zde jsou.“
- „(…) včera v rozpočtovém výboru prohlásil soc.-demokratický sen. Novák, že v celé Praze dnes nekoupíte pytel rýže. Znamená to snad, že tato rýže zde není? Rýže je zde hodně mnoho vagonů, ale teď se čeká, teď je pod závěrou, nedá se na trh, čeká se, až půjdou ceny hodně nahoru, a pak se ta rýže opět objeví na trhu."
- "Už je oficielně oznámeno že textilní výrobky budou zdraženy o 15 %. A co dělá vláda, která slibovala, že proti zdražovatelům zakročí? Je jisto, že všichni zdražovatelé budou následovat příkladu textilníků, a není pravda, že vláda zakročí a že bude zdražovatele pronásledovat a trestat."
- "Další následky měnového opatření budou ve skutečnosti takové: reální mzda se dnešním dnem snižuje o 20 až 25 %. Každému, kdo má pevnou mzdu, nebo plat měsíční, nebo týdenní, po odhlasování tohoto zákona bude jeho plat snížen, poněvadž samozřejmě o 20 až 25 % dráže nakoupí."
- "V nejbližších dnech ve všech krámech a živnostech budete vidět, jak ceny budou stoupat, a také se přesvědčíte, že vláda proti tomu nebude nic dělat. Vy se přesvědčíte, že vaše mzdy a platy budou značně sníženy, a proto vám nezbývá nic jiného, než okamžitě se dáti do boje v každém závodu a všude, kde jste, za zvýšení mezd a platů.“
- "…je mně celkem nepochopitelno, že je doporučována taková vládní předloha – kde se praví: »je zvláště zdůrazniti, že nezmění se při tom ničeho na domácích hospodářských číslech, nezmění se tedy hodnota vkladů, ani platů, ani mezd. Není tedy naprosto žádné příčiny ke zvyšování cen a vůbec k nějakému neklidu.« Jak na to přišel pan ministr financí, nebude-li zvýšena hodnota mezd a platů, že nebude přikročeno ke zdražení životních potřeb a jiných předmětů?"
- "Vždyť o zdražení, které vznikne pro náš nákup zahraniční, vůbec není odvislé od našich mezd a platů. Nevěřím prostě tomu, že toto odůvodnění se osvědčí. Neodpovídá prostě skutečnosti."
- "Zdražení projeví se za prvé nákupem surovin, které musíme za hranicemi kupovati, poněvadž je budeme kupovati za znehodnocenou korunu, a za druhé projeví se zdražením životních potřeb dovážených."
Zazněla také kritika, že opatření rozhýbání hospodářství nepomůže a padla i obava z tohoto měnového experimentu [1]:
- „Tvrdí se nám, že toto opatření (snížení zlatého obsahu koruny, tedy inflační politika pozn. autora) pomůže čsl. exportu a že se tím opět roztočí kola a výroba bude opět oživena. Pánové, tomu jistě velká část z vás sama nevěří. Což pak myslíte, že druhé státy se nebudou proti tomu bránit? Vždyť bylo vydáno heslo autarkie, kterého jste se drželi, a myslíte, že ho prorazíte tímto opatřením? Domníváte se, že k tomu budou mlčet ostatní státy? Budou dělat protiopatření, budou snižovat kontingenty, zaváděti celní přirážky."
- "A není pravda, že pomůžete statisícům nezaměstnaných k práci, v nejlepším případě nepatrnému procentu z té obrovské armády nezaměstnaných a jenom na přechodnou dobu, poněvadž při dnešní technické dokonalosti, dojdou-li nějaké objednávky, budou za několik dní nadělány takové zásoby, že dělníci budou zase vyházeni – a co jim zůstane? Zůstanou jim znehodnocené peníze.“
- „Sen. Trnobranský: Vážený senáte! Čin, který vláda republiky Československé počíná předloženými vládními osnovami a který má způsobiti snížení zlatého obsahu koruny československé, je jedním z nejvážnějších, jaké byly podniknuty v době trvání tohoto státu. Může to býti i první krok na svahu, na kterém se vystupňuje pád až ke konečné katastrofě."
Závěr
Dnes se možná již nikdo nahlas nezamýšlí a neuvažuje o tom, že peníze by měly být něčím kryty, jako tomu bylo ještě v první polovině minulého století. Centrální bankovnictví za tu dobu pokročilo, systémovou nestabilitu částečných rezerv přece vyřešilo a mnohé krize překlenulo. A tak by šlo úhlem pohledu bývalého šéfa americké centrální banky konstatovat, že k bezproblémovému fungování bankovního systému brání jen nerozumní investoři či jiní účastníci trhů, kteří se nechají zlákat důvěrou v novou technologii, pěstování tulipánů a jiné módní vlny.
REKLAMA
Doby se změnily, co bylo inflací nazýváno dříve (nafukování množství peněz), již inflací není. Podle výkladu učebnice z roku 1946 inflaci způsobuje banka, která vydává další nekryté peníze. Dnešní učebnice a slovníky inflací definují jako růst cenové hladiny a centrální bankéři jsou ti, kdo s inflací bojují. Asi každá soudobá učebnice pak píše, že centrální banka je nezávislá na vládě. Ano je nezávislá, alespoň formálně (členy bankovní rady jmenuje jediná osoba, kterou je prezident). Historie ukazuje, že ve chvíli, kdy teče do bot, se změní pravidla hry, vytvoří se nový zákon a zopakuje se situace z roku 1934 v Československu.
Změnily se pojmy, ale princip zůstal stejný, podstata inflační daně se nezměnila. V těžkých dobách dluhy států nutně narůstají a cestou k jejich splacení je inflační daň. Popsaná situace z období první republiky je unikátní případovou studií z české historie, naznačující, jak si vláda může nechat své dluhy zaplatit inflační daní, jejímž odrazem je růst cenové hladiny.
Investor, který včas neodhadne inflační vlnu, přispěje a je zdaněn. Přispěje také ten, kdo v případě deflace nechytí vlnu odlivovou a včas se z trhu nestáhne.
