Uplatnění výdajů paušálem je pro řadu OSVČ (osob samostatně výdělečně činných) atraktivní vzhledem k časové a administrativní úspoře, minimalizaci chyb a jednoznačnosti. V případě, že jsou výdaje uplatněné paušálem vyšší než skutečné výdaje, dochází i k daňové optimalizaci. Obliba paušálů mezi živnostníky v posledních letech tedy stoupala. V praxi je využívaly i OSVČ s vysokými příjmy, což avšak nebylo původním legislativním záměrem. „Primárně by výdajové paušály měly zjednodušit samostatnou výdělečnou činnost drobným živnostníkům. Proto došlo od letošního roku k zastropování výdajového paušálu u všech činností. OSVČ s ročním příjmem do 2 milionů korun se legislativní změny od letošního roku nedotknou, daňové povinnosti se v jejich případě vypočítají stejně jako v roce 2014,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Paušální výdaje se liší dle činnosti
Nastavení výdajových paušálů se během let měnilo. V roce 2015 mohou osoby podnikající v zemědělství a osoby s příjmy z řemeslných živností uplatnit 80% výdajový paušál, ostatní živnostníci 60%, ostatní OSVČ (například nezávislá povolání) 40% a u pronájmu je možné uplatnit 30% výdajový paušál. Všechny výdajové paušály je však možné uplatnit maximálně z příjmu 2 miliony korun. Strop pro výdaje stanovené paušálem za rok 2015 se tedy pohybuje od 600 000 Kč do 1 600 000 Kč v závislosti na výši paušálu.
V paušálu jsou všechny výdaje
Při stanovení výdajů paušálem se má za to, že ve výdajích jsou tímto způsobem zahrnuty veškeré výdaje v souvislosti s dosaženými příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. V daňovém přiznání tedy nelze uplatnit ještě jiné výdaje. OSVČ uplatňující výdaje paušálem musejí vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek. Nemusejí si ale lámat hlavu, zdali je jejich výdaj daňově uznatelný či nikoliv, nemusejí mít účetní software ani prokazovat výdajové doklady. Výdaje paušálem však nemůže stanovit OSVČ, která je členem společnosti, kde si její členové nerozdělují příjmy a výdaje rovným dílem. Totéž platí pro živnostníka, který má příjmy ze spoluvlastnictví majetku, přičemž příjmy a výdaje nejsou rozděleny podle spoluvlastnických podílů.
REKLAMA
I při příjmech nad 2 miliony je možné paušál využít
Výdajový paušál mohou využít i OSVČ s ročním příjmem za rok 2015 nad 2 miliony korun. Jejich daňové zatížení však stoupne. Například při příjmech 3 miliony Kč v roce 2014 i v roce 2015 se při využití 60% výdajového paušálu zvýší daňový základ z 1 200 000 Kč na 1 800 000 Kč. „Vyšší daňový základ by následně znamenal i značně vyšší daňové zatížení, živnostník by zaplatil více na dani z příjmu fyzických osob a sociálním i zdravotním pojištění,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Omezení daňových slev při paušálu
I pro rok 2015 platí, že OSVČ stanovující výdaje paušálem nemohou v daňovém přiznání uplatnit daňovou slevu na manželku mající vlastní příjmy za rok 2015 do 68 tisíc Kč ani daňové zvýhodnění na děti. Jestliže druhý z manželů pracuje, pak toto opatření nemá na rodinné hospodaření vliv – daňové zvýhodnění na děti zkrátka uplatní zaměstnaný manžel nebo manželka, neboť slevu na děti může využít kterýkoliv z rodičů žijících ve společné domácnosti. Případně může daňové zvýhodnění uplatnit manželka (manžel) jako spolupracující osoba, kdy na ni část příjmů a výdajů převede manžel živnostník. Spolupracující osoba má vůči finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně a „sociálce“ stejné povinnosti jako ostatní OSVČ. Zaměstnanci přivydělávající si samostatnou výdělečnou činností nebo příjmem z pronájmu mohou uplatnit výdaje paušálem a zároveň uplatnit daňovou slevu na manželku (manžela) i daňové zvýhodnění na děti, jestliže základ daně ze zaměstnání tvoří více než polovinu celkového daňového základu. „Nicméně dobrou zprávou je, že i OSVČ uplatňující výdaje paušálem si mohou uplatnit slevu za umístění dítěte, tzv. „školkovné“, které pro rok 2015 činí 9 200 Kč na jedno dítě,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
REKLAMA
Lze přejít na daňovou evidenci během roku?
Z důvodu legislativních změn u výdajových paušálů chtějí některé OSVČ přejít na daňovou evidenci, což může a nemusí znamenat dopady do daňového přiznání za předchozí rok. Pokud OSVČ na konci roku 2014 neměla žádné pohledávky, závazky a zaplacené zálohy, přejde na daňovou evidenci a nemusí řešit úpravu základu daně. V opačném případě musí upravit základ daně zákonem stanoveným způsobem. Některé OSVČ se rozhodnou přejít na daňovou evidenci v průběhu roku2015 anestihnou tedy v řádném daňovém přiznání provést potřebnou úpravu daňového základu. V takovém případě je nutné podat dodatečné daňové přiznání.
