Všichni bojují s terorismem. Na letištích jsme toho přímými svědky a účastníky. Žádná osobní věc nezůstane skryta před rentgenovým okem scanovacího zařízení, a pokud vzniknou nejasnosti, zda ve vašem spodním prádle neukrýváte ocelovou jehlici, přichází na řadu ostříží oko bezpečnostního pracovníka. Ale co. Jde přeci o naši bezpečnost…
Skutečně jde ale pouze o naši bezpečnost? Nebo se za tím skrývají i jiné motivy? Třeba zvýšení zaměstnanosti, které státy ani nebolí. Vždyť ho zaplatí cestující ve zvýšených letištních poplatcích. A to přesně odpovídá socialistické doktríně: letadlem cestují zpravidla bohatší lidé, tak proč by nezaplatili o pár desítek až stovek eur navíc.
Ovšem bezpečnostní zástěrka slouží i ke krytí obchodních zájmů Evropské unie. Nebo jak jinak lze vysvětlit následující zkušenost?
Duty free… v bezcelním obchodě můžete nakoupit nikoli za výrazně nižší ceny, ale především sortiment, který v běžných obchodech není příliš dostupný. Například koňak. Nebo kvalitní rum. A whisky.
Nakoupené lihoviny jsou pečlivě zabalené do plastikových tašek, které smíte otevřít až po posledním přestupu. Jinak vás do nového letadla nepustí a uvíznete na přestupním terminálu, dokud lihovinu nedopijete, nebo se jí nezbavíte jiným způsobem. Budiž.
REKLAMA
Jenže… stojíte na korejském letišti s vybranou lahví už u pokladny a pokladní se vás zeptá, kam letíte. „Do Prahy přes Frankfurt,“ odpovíte. Nebýt to tragické, byl by pohled na výraz prodavačky komický. Profesionální úsměv se jí změní v hrůzyplnou grimasu a hlesne: „Tak to vám to nemůžu prodat.“
Důvod? Přestupujete-li v Evropské unii, neprovezete lahev koupenou a bezpečnostně zabalenou v duty free mimo Evropskou unii… a Spojené státy, Singapur a ještě jeden stát, který má obdobnou výjimku. Výmluva na bezpečnost ovšem neobstojí.
Jak by bylo možné do Evropské unie doletět s lahví zabalenou tak, že s ní nelze pokračovat dál z důvodu bezpečnosti? To by nesmělo být povoleno ani vzít ji na palubu letadla mířícího do Evropské unie. Nejsem bezpečnostní expert, ale nedovedu si představit, o co by bylo nebezpečnější lahev přenést z jednoho terminálu frankfurtského letiště na druhý než ji nosit v letištním balení po terminálu, ze kterého pasažér vystoupí.
Jediný důvod omezení je dle mého názoru stejný, jako u regulace zakřivenosti a velikosti banánů: Obchodní politika. Špatně zakřivené a malé banány rostou v zemích, jejichž banány dovážet EU nechce, aby chránila drahé banány evropské a spřízněných zemí. Dovoz lihovin zakoupených v duty free Evropská unie také nemůže zakázat přímo. To by nevysvětlila ani svým obyvatelům. Tak alespoň omezuje jejich převoz. A vymlouvá se na bezpečnostní opatření…
Jedno staré úsloví praví: „Za vším hledej prachy.“ A v rámci bezpečnostních opatření pro boj s terorismem je peněz víc než dost. Troufám si tvrdit, že mnohem víc než teroristů.