CZK/€ 25.120 -0,02%

CZK/$ 24.168 +0,07%

CZK/£ 30.274 -0,62%

CZK/CHF 27.020 +0,27%

© 2008 – 2023
Swiss Life Select a.s.
IBC, Pobřežní 620/3, 186 00 Praha 8

ISSN 1802-5900

Text: Marek Macura

09. 07. 2008

88 komentářů

Life–cycle programy: Co jsou zač a pro koho?

 

 

Konstrukce life–cycle programů

Základním stavebním kamenem jsou klasické otevřené podílové fondy (OPF), o kterých jsem psal v minulém článku. Jsou to většinou fondy, které jsou běžně dostupné v nabídce investičních společností. V části věnované podílovým fondům jsem uváděl, že fondy je třeba dobře skombinovat, brát v potaz rizikový profil investora a investiční horizont. Všechny zmíněné parametry fondy životního cyklu respektují a to je jejich velkou výhodou. Je zde ještě jedno riziko, které vyplývá z principu fungování trhu. Jsou to korekce.

Korekce jsou přirozenou součástí burzovního vývoje a každý investor s nimi musí počítat. Již jsem vysvětloval faktor času, který má velký vliv na zhodnocení. Díky času korekce korigují vývoj trhů, nicméně dlouhodobě trhy rostou. Jenže v momentě, kdy začínáme investovat, máme jiný investiční horizont než po 10 letech investice a tomu by měla být přizpůsobena i skladba portfolia.

Nyní se pojďme podívat na grafy, které nám ukazují vývoj konkrétního fondu v čase. První ukazuje vývoj za poslední rok a následuje graf od vzniku.

Graf 1: Conseq Akciový – Vývoj 1 rok

Graf 2: Conseq Akciový – Vývoj od založení

V jednoletém grafu vidíme výraznou volatilitu. Představme si, že v tomto fondu jsou peníze investovány již 20 let. V případě, že náš investiční horizont by končil na příklad v měsíci červnu, náš propad těsně před výplatou peněz by byl výrazný a rázem bychom přišli o velkou část peněz, a to pouze díky tomu, že jsme nerealokovali peníze včas. Kdežto pokud jsme na začátku dlouhého horizontu, korekce nás nemusí trápit, protože v dlouhodobém horizontu je to pouze jev, který je součástí dlouhodobé investice a díky korekcím nakupujeme „levnější“ podílové listy.

Časování trhu není vůbec jednoduchá věc a někteří investoři tvrdí, že je to v podstatě nemožné. Běžný klient povětšinou ani zdaleka neví, o co jde. Proto je nereálné, aby sám střadatel dokázal bez problému rychle vystoupit z trhu. Takže je nutné mít systém, který to dokáže za klienta. A právě zde nastupují programy životního cyklu. Ty dokáží takovým ztrátám těsně před koncem investičního horizontu zabránit. Dělají to díky nastavení zamykání výnosů.

V současné době programy životního cyklu v Česku poskytují 3 investiční společnosti – Conseq Investment Management, Pioneer Investments a ČP Invest investiční společnost. Podobný produkt má v nabídce také Česká spořitelna, která přišla na trh s fondy životního cyklu.

Na jednom z příkladů se pokusím vysvětlil základní principy. Podívejme se třeba na Rentier Invest od společnosti Pioneer Investments. Ostatní programy fungují velmi podobně a princip je totožný.

Na svých stránkách Pioneer Investments program popisuje následovně: „Rentier Invest respektuje životní cyklus klienta. Z investičního hlediska se život skládá ze dvou období. Nejprve prožíváte období vytváření úspor a později jejich ochrany a dalšího zhodnocení. Rentier Invest vám nabízí sedm modelových portfolií s různým poměrem akciových a dluhopisových instrumentů v závislosti na době, po kterou chcete investovat. Čím více se blíží konec investičního období, tím větší je podíl konzervativnějších instrumentů. To ony „zamykají“ výnos a chrání ho, aby vám umožnil rentu, kterou si naplánujete. “

Zásadní funkcí produktu je tedy „zamykání“ zisků. Názorně je to velmi dobře vidět na průběhu rozložení jednotlivých aktiv. Na začátku je téměř vše v akciích a s postupem času se peníze realokují do více konzervativní investice, takže dochází ke zmiňovanému zkonzervativnění portfolia a snížení volatility, ale za cenu nižšího zisku. Tímto mechanizmem se zisky zamykají. Realokaci ukazuje tabulka a následující graf.

Tabulka 1: Rozložení aktiv podle jednotlivých linií

 

Roky

Alokace

Linie

Od

Do

akcie

Rizikové obligace

Bonitní obligace

peněžní trh

Linie 1

25

40

90%

2%

6%

2%

Linie 2

15

25

70%

2%

27%

1%

Linie 3

8

15

55%

3%

41%

1%

Linie 4

5

8

40%

3%

56%

1%

Linie 5

3

5

25%

0%

74%

1%

Linie 6

1

3

10%

0%

65%

25%

Linie 7

0

1

0%

0%

35%

65%



Graf 3: Alokace aktiv Rentier Invest

Všechny jiné parametry produktu jsou v podstatě shodné s obecnými pravidly pro OPF.

Nevýhody Life – cycle programů

Jako každý produkt má i tento své nevýhody. Jako zásadní bych zmínil, že je to přednastavený program, který nerespektuje konkrétního investora. Investice v rámci těchto přednastavených programů je neflexibilní a hůře se reaguje na konkrétní příležitosti na trhu.

Výběr a případné změny fondů jsou pouze na investiční společnosti. Může vznikat podezření, že jsou do programu zařazovány fondy z různých důvodů, jako může být marketing, zvýšení objemu a podobně.

Pro rizikově orientovaného investora může být program příliš konzervativní.

V praxi je běžné, že klient hradí poplatek pomocí jednorázového předplaceného poplatku (kvůli provizím pro investičního zprostředkovatele), což nemusí být vždy nejvýhodnější varianta (závisí to podle situace na trhu). V případě, že se klient rozhodne přestat platit nebo investovat jinam, ztrácí předplacený vstupní poplatek.

Nevýhodou je také nákladovost, která stoupá díky navýšeným poplatkům, ale záleží, s jakými produkty nákladovost srovnáváme. Pokud budeme uvažovat srovnání s OPF, ze kterých je program složený, nákladovost stoupá. Pokud budeme srovnávat nákladovost s jinými spořícími produkty, jako je třeba IŽP, nevýhoda ztrácí na významu. Pro ilustraci navýšení nákladu u programů životního cyklu uvádím tabulku propočtu TER pro jednotlivé linie Rentier Investu (zdroj: Pioneer Investments). Každý si může srovnat navýšení u jednotlivých linií, případně se podívat na hodnoty TANKu.

Tabulka 2: Propočet TER – 1.

 

Line 1

Line 2

Line 3

Line 4

Line 5

Line 6

Line 7

Sporokonto

         

0,25

0,65

Obligační

 

0,2

0,29

0,37

0,49

0,49

0,35

Euro Strategic Bond CZK

             

Růstový

     

0,1

0,25

0,16

 

Dynamický

0,1

0,1

0,2

0,2

0,15

0,1

 

Total Return Dynamic

0,1

0,12

0,15

0,15

     

Global High Yield

             

AFO

0,4

0,35

0,21

0,18

0,11

   

Eastern European Equity

0,1

0,1

0,05

       

Top Eu Players

0,2

0,13

0,1

       

America

0,1

           

Tabulka 3: Propočet TER – 2.

 

Line 1

Line 2

Line 3

Line 4

Line 5

Line 6

Line 7

Sporokonto

0,77%

0,77%

0,77%

0,77%

0,77%

0,77%

0,77%

Obligační

1,73%

1,73%

1,73%

1,73%

1,73%

1,73%

1,73%

Euro Strategic Bond CZK

1,66%

1,66%

1,66%

1,66%

1,66%

1,66%

1,66%

Růstový

2,27%

2,27%

2,27%

2,27%

2,27%

2,27%

2,27%

Dynamický

2,21%

2,21%

2,21%

2,21%

2,21%

2,21%

2,21%

Total Return Dynamic

1,45%

1,45%

1,45%

1,45%

1,45%

1,45%

1,45%

Global High Yield

1,46%

1,46%

1,46%

1,46%

1,46%

1,46%

1,46%

AFO

2,28%

2,28%

2,28%

2,28%

2,28%

2,28%

2,28%

Eastern European Equity

2,07%

2,07%

2,07%

2,07%

2,07%

2,07%

2,07%

Top Eu Players

2,11%

2,11%

2,11%

2,11%

2,11%

2,11%

2,11%

America

1,63%

1,63%

1,63%

1,63%

1,63%

1,63%

1,63%

 
Tabulka 4: Propočet TER – 3.

 

Line 1

Line 2

Line 3

Line 4

Line 5

Line 6

Line 7

Sporokonto

0,000%

0,000%

0,000%

0,000%

0,000%

0,193%

0,501%

Obligační

0,000%

0,346%

0,502%

0,640%

0,848%

0,848%

0,606%

Euro Strategic Bond CZK

0,000%

0,000%

0,000%

0,000%

0,000%

0,000%

0,000%

Růstový

0,000%

0,000%

0,000%

0,227%

0,568%

0,363%

0,000%

Dynamický

0,221%

0,221%

0,442%

0,442%

0,332%

0,221%

0,000%

Total Return Dynamic

0,145%

0,174%

0,218%

0,218%

0,000%

0,000%

0,000%

Global High Yield

0,000%

0,000%

0,000%

0,000%

0,000%

0,000%

0,000%

AFO

0,912%

0,798%

0,479%

0,410%

0,251%

0,000%

0,000%

Eastern European Equity

0,207%

0,207%

0,104%

0,000%

0,000%

0,000%

0,000%

Top Eu Players

0,422%

0,274%

0,211%

0,000%

0,000%

0,000%

0,000%

America

0,163%

0,000%

0,000%

0,000%

0,000%

0,000%

0,000%

               

TER

2,07%

2,02%

1,95%

1,94%

2,00%

1,62%

1,11%

 

Výhody Life – cycle programů

Zásadní výhoda byla zmíněna a vysvětlována v rámci popisu produktu. Je to tedy realokace aktiv a přizpůsobení portfolia dle horizontu.

Dále je to minimální investice. Klient může investovat již od 500 Kč měsíčně a již s takto malou částkou se dostane do 6 a více podílových fondů, takže diverzifikace je dostatečná a hlavně za normálních okolností je s 500 Kč nedosažitelná.

Oproti například IŽP je tento produkt flexibilnější a umožňuje více variant. V případě rozvoje nových, lepších produktů na ně bude možno přejít jednodušeji a rychleji než u IŽP. Flexibilita je nepochybně důležitá při zvažování rizikových situací a vytváření rizikového plánu pro klienta.

Na dlouhodobém horizontu se projevuje síla složeného úročení. Můžeme se podívat na srovnání investice 500 Kč pro třicetiletého klienta. První varianta je penzijní připojištění, kde uvažujeme zhodnocení 4 % p.a., a druhá varianta je program Rentier Invest, kde zhodnocení vychází z historických dat fondů společnosti Pioneer.


Vidíme rozdílné výsledné zhodnocení, které je dosti výrazně ve prospěch programu životního cyklu.

Použití life–cycle programů

Stejně jako u všech ostatních produktů je třeba i u těchto programů velmi dobře vážit, jak nastavit program, jak dlouhý investiční horizont zvolit, jak vysoká investice je vhodná, jaký investiční profil má klient a čeho chceme pomoci této investice dosáhnout.

Nelze říci, že programy životního cyklu jsou všelék a lze je použít „za každého počasí“. Obecně lze tento program doporučit pro malé měsíční úložky v řádech stovek korun, popřípadě jednoho nebo dvou tisíců korun, spíše s delším investičním horizontem, tedy například jako alternativu k penzijnímu připojištění, popřípadě jako určitý „základ“ spoření na stáří. Při vyšších částkách už lze zvažovat jiné možnosti a jiné způsoby zhodnocení, které mohou, ale nemusí být efektivnější.

Optimální způsob spoření pro důchodový věk je individuální a je třeba dobře volit z možné nabídky produktů. Life-cycle programy jsou jednou z variant.

Loading

Vstoupit do diskuze 88 komentářů

Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 
 

  • Anonym

    12 července, 2008

    Vzdavam se. Na sazku nikdo nekyvl. Klidne si dal delejte rentiky a spol. Mne to muze byt putna. Touhle diskuzi jsem tady ztratil spoustu casu. Doufam, ze to nebylo zbytecne a aspon nejake ctenare to primeje k mysleni. Ale dalsi debaty stejne nikam nepovedou, takze se s vami loucim, preji hezky zbytek vikendu a nasledujici tyden.
    Ciao

    Odpovědět

  • Richard Siuda - Conseq

    15 července, 2008

    Ale já tu sázku přece přijímám!!
    Vy se chcete vsadit, že ve ferrari budete v cíli dřív, než někdo jiný v oktávce. Tak se nedivte, že na takovou sázku po Vás chci kurz aspoň 5:1. Pak jsem ochoten do toho jít, protože vím, že po cestě budou místa, kde Vám bude ferrari houby platné. A když vidím, jak málo si to připouštíte, tím více mě sázka láká.
    Ale ne o 1 mil. USD – promiňte, nevěřím, že je budete mít, natož že mi je budete chtít dát. Ale klidně o hodnotu toho Vašeho portfolia. Při kurzu 5:1 to znamená, že když vyhraju, dostanu celé Vaše portfolio (ta depozita :). Když vyhrajete Vy, tak já Vám k hodnotě Vašeho portfolia přidám dalších 20%. Jistě věříte, že na svém Horizont Investu to mít budu 🙂
    Výši pravidelné investice – tedy o kolik se bude ve finále hrát – můžete zvolit Vy. Hoďte to na papír a začínáme.

    Odpovědět

  • Anonym

    16 července, 2008

    Ne Richarde, Vy sazku neprijimate, ale davate protinabidku, ve ktere se stavite do role sazkove kancelare a nabizite kurz, tak jako kdyby hrala treba Chelsea se Spartou. Z Vasi strany takovy postoj samozrejme chapu a celkem jasne tim davate najevo, ze „ferrari“ ma vyrazne vetsi sanci byt uspesnejsi. Na takovou protinabidku Vam ale nekyvnu. Riskovat totalni ztratu za moznost (i kdyz celkem pravdepodobnou) ziskat 20%, to mi za to skutecne nestoji.

    Odpovědět

  • Anonym

    16 července, 2008

    Honzo, znovu reaguji na tvůj příspěvek. Byl jsi to ty, kdo tvrdil, že se vsadí o milion dolarů, aby demonstroval, jak hodně věří tomu co říká. Mohl by jsi vysvětlit, jak navrhovaný kurz 5:1 ovlivní výši pravděpodobnosti, že tvé „ Ferrari“ nakonec nebude v cíli rychleji než navrhovaná „Octavia“? Tím spíš, když jsi napsal, že se na riziko díváš jako na pravděpodobnost splnění či nesplnění cíle. Ano, mít silnější vůz může být výhoda, ale burza není jen širokou a přímočaře vydlážděnou cestou, po které pojedeš 300km/h, ale i cestou úzkou a klikatou často strmě stoupající vzhůru, aby se pak ještě rychleji proměnila v hluboký sráz dolů. Když už budeš porovnávat LCF (speciální smíšené fondy s dlouhodobou investiční strategií) s agresivními akciovými fondy (klasické srovnávání jablek s hruškami), tak by jsi měl pochopit, že za nižší volatilitu se většinou platí nižším výnosem, ale i taky to, že vyšší riziko neznamená automaticky vyšší zisk. Pokud to vyjde, tak je samozřejmě jasné, že agresivní akciové fondy dopadnou lépe, ale když ne, tak slušnou šanci mají i speciální smíšené fondy (pozn. při nižším riziku). A o to právě v případě LCF jde. Sláva

    Odpovědět

  • Anonym

    16 července, 2008

    Vysi pravdepodobnosti to neovlivni, ale za takovych podminek to proste nestoji za to. Kdyz investujes, tak taky hledas co nejlepsi vynos primereny danemu riziku, nebo spis opacne k danemu vynosu co nejnizsi riziko. Vynos 100% ku mozne ztrate 100%, tak jako treba u rulety, muze byt zajimavy, pokud je pravdepodobnost dosazeni vynosu vyrazne vyssi nez pravdepodobnost ztraty (a pokud do toho samozrejme nevsadis vsechny penize). Jenze vynos 20% ku mozne ztrate 100% pro me neni zajimavy, ani kdyby pravdepodobnost dosazeni vynosu byla desetinasobna. Kapirujes? 😉
    S tim, co dale pises, tak samozrejme souhlasim. Ale je videt, ze jsi me zatim nepochopil. Zkusim se k tomu nekdy v brzke dobe vratit a vic to rozebrat i s tou pravdepodobnosti.

    Odpovědět

  • Anonym

    16 července, 2008

    No, ale o to přece jde, je-li opravdu tvá pravděpodobnost dosažení outperformace velmi vysoká, tak si to můžeš klidně dovolit. Předpokládám, že jsi vzal v úvahu i volatilitu tvého portfolia. Pokud ano, tak by mě zajímalo, jak můžeš počítat s něčím co v podstatě nelze odhadnout, tím spíše je-li to na 20 let dopředu. Víš ty Honzo vůbec jakou máš pravděpodobnost dosažení outperformace? Díky za odpověď. Sláva

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    16 července, 2008

    Co chcete rozebírat za pravděpodobnost.To mi prosím vysvětlete.Jako podle historiské výkonnosti?To má být vtip?Nebo se chystáte dělat fundamentální analýzy fondů,které postavíte proti sobě?Vzhledem k tomu,že tu nepadla ani zmínka o tom,které konkrétní produkty jsou ve hře,tak je trochu na hlavu.Uznat lze snad jen to,že potenciální výnos se dá dosáhnout pomocí vyvážené portfolia fondů než life cyclem.Potenciál ale není pravděpodobnost!!!!!!Potenciál je prostor k růstu.Žádná pravděpodobnost.Je to asi tak,že mladý člověk má větší potenciál stát se úspěšným než starý.Ale starší kvalitní jedinec má větší pravděpodobnost,že toho dosáhne než mladý nekvalitní.S fondy je to podobné,ostatně jako se vším ostatním.Pokud dojdete k nějakému číslu,které říká že pravděpodobnost překonání je taková a maková,tak to je baudišovina.

    Odpovědět

  • Anonym

    17 července, 2008

    Nehledejte za vsim matematicky presne postupy a slozite analyzy. Pouzivejte obcas taky selsky rozum.
    To plati obdobne i na Slavu Kozuska. 😉
    Dobrou noc
    P.S. Ja se k tomu casem vratim a jeste jednou rozeberu, jak jsem to myslel. Ale ted na to vazne nemam energii.

    Odpovědět

  • Anonym

    17 července, 2008

    I to je jedno z možných řešení 😉 Dobrou noc. Sláva

    Odpovědět

  • Anonym

    17 července, 2008

    Dobrý večer pane Zárubo, mám na mysli pravděpodobnost ztráty na daném investičním horizontu, střední hodnotu očekávaného výnosu, medián výnosu atd. Předpokládám, že tomu rozumíte. Nechcete se toho ujmout? Zabere to trochu času, ale výsledek vám může částečně napovědět, která strategie by mohla spíše uspět. Zatím jsou mé spory s Honzou jen v obecné rovině, a protože nikdo z nás nemá zpracovaná historická data u všech LCP a o budoucnosti nic nevíme, tak pravdu muže mít kdokoliv. Dále mám za to, že jste pořádně nečetl mé odpovědi Honzovi, protože jste ve svém příspěvku napsal některé námitky, které jsem mu sám předkládal. Ještě něco, jak jste přišel na to, že by tu někdo zaměňoval potenciál za pravděpodobnost? Mě teď nezajímá jaký je potenciál výnosu (stejně by to byl jenom hrubý odhad), ale jaká by mohla být nejčastější hodnota výnosu. Např. portfolio s velmi vysokou předpokládanou volatilitou bude mít velmi vysokou předpokládanou pravděpodobnost ztráty. Honza, jak jsem pochopil, se na pravděpodobnost ztráty dívá jinak než pohledu volatility, a to především z pohledu pravděpodobnosti splnění či nesplnění cíle, ale na to vám musí odpovědět on, co tím má na mysli.

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    17 července, 2008

    Já se jenom bál,že tu někdo dojde naříklad k tomu,že je 70% pravděpodobnost,že toto portfolio porazí jiné,na základě historických dat.Můj názor na investování je založen na tom,že je vedlejší skrze jaký nástroj investuji,a podstatné je,jaké je podkladové aktivum.Z toho mi plyne další věc.Chci-li srovnávat 2 technicky pocesně odlišná portfolia,měl bych mít stejná podkladová aktiva u obou portfolii.To,o čem se tu vedla diskuse bylo s prominutím úplně na hlavu.Jak už tady padlo,tak na jedné straně stojí ferrari a na druhé octavia.Já bych,řekl že oba vozy jedou po jiných tratít a my tu chceme měřit,kdo bude v cíli dřív.Takhle to přece nejde.Váš návrh,abych se takové analýzy ujmul přijímám,ovšem za těchto podmínek:
    1)Vyberte zcela konkrétní produkty,které chcete postavit proti sobě.
    2)Nečekejte výstup v podobě,jakou jsem odsoudil na začátku svého příspěvku.
    Pokud padne více nápadů od ostatních diskutérů,tím lépe.

    Odpovědět

  • Anonym

    17 července, 2008

    Osobně bych v reálu očekával, že i když 2 lidé budou investovat do stejného podkladového aktiva, ve finále se výsledek bude lišit. Stejných výsledků by dosáhli pouze za předpokladu, že budou investovat naprosto shodným způsobem, což v reálu nelze předpokládat.
    To že např. jedno podkladové aktivum zhodnotí vůči druhému více např. za 10 či 20 let totiž automaticky neznamená, že ten kdo investoval do výnosnějšího podkladového aktiva (či skupiny podkladových aktiv) bude mít v reálu i vyšší zisk.
    jsem zastáncem aktivního řízení pozic a to podle mě bude ve finále hrát důležitější roli, i když pro tento přístup jsou výhodnější volatilnější podkladová aktiva i když nemusí. Záleží i na tom jaké nástroje budou použity (myslím nepákové instrumenty index, discount, bonus certifikáty apod.).

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    17 července, 2008

    Když lépe znáte podkladové aktivum,tak jste lépe schopen obchod s ním aktivně řídit skrze nástroje,které zvolíte.Nástroj je důležitý.Důležitější je ale aktivum.Až na extrémy jako jsou pákové instrumenty nebo životní pojistky.Instrument je schopen ovlivnit parametry pro rozhodování,zejména riziko.Ale ani sebelepší nástroj z Vás neudělá investičního borce,pokud se rozhodnete investovat do aktiva,o kterém víte jen velmi málo.Rozumný investor uvažuje takto:
    1)Jaké aktivum je pro mě srozumitelné a čitelné
    2)Na jaký jeho pohyb či nepohyb chci spekulovat
    3)Jaký instrument zvolím

  • Anonym

    17 července, 2008

    Lépe bych to asi nedokázal vyjádřit, naprostý souhlas.

  • Ondřej Záruba

    17 července, 2008

    Čekal jsem,že najdeme společnou řeč.

  • Anonym

    17 července, 2008

    Promiňte, ale píšete o něčem, co jsem s Honzou neřešil. To co teď rozebíráte, je zase něco jiného i když neříkám, že nemáte pravdu. Chcete-li znát můj názor, měl by jste být konkrétnější. Toto je správný, i když zatím jen příliš obecný postup.

  • Anonym

    17 července, 2008

    Shrneme-li to pane Zarubo, tak šlo o porovnání toho zda by mohla být LCP na daném investičním horizontu výnosnější od portfolia, která navrhoval Honza?
    Návrh zněl takto: “ Vsadim se o milion dolaru, ze kdyz budu po dobu 20 let kazdy mesic nakupovat za 1000,- Kc fond zamereny na brazilske akcie a za 1000,- Kc fond zamereny na indicke akcie s tim, ze od 16. roku prevedu vzdy na zacatku roku 20% aktualni hodnoty portfolia do pevne urocenych vkladu, budu mit po dvaceti letech vetsi vynos, nez kdybych investoval kazdy mesic 2000,- Kc do jakehokoliv z life-cycle programu.
    Některé mé odpovědi. Na některé věci z Honzova návrhu, jsem odpověděl v diskuzi ostatním.
    1) Občas totiž nepostačí ani dostatečně dlouhý horizont ani megatrend na to, aby bylo dosaženo zisku.
    2) Dlouhodobá data z amerického trhu, nemusí být ani podobná s budoucími výnosy a riziky jiných trhů.
    3) Produkty životního cyklu přece vsází na pravidelnou investici, delší období, diverzifikaci, postupné zkonzervativňování portfolia a tím i nižší podstoupené riziko a samozřejmě k tomu i přiměřený výnos. To, že tento produkt není dokonalý, víme všichni. Ale ne jinak je tomu i u jiných.
    4) Mnohdy pro své tvrzení vůbec nemají žádná fakta (výpočty) nebo klasicky porovnávají jablka s hruškami a přitom popírají, že i poučený investor může mít různou odolnost vůči riziku. A to nemusím přihlížet k riziku jen z pohledu volatility.
    5) Lepší řešení? Existují řešení s vyšším potencionálním výnosem, ale i s vyšším rizikem. Je-li pro tebe cílem především maximalizace výnosu, „bez ohledu“ na riziko, tak ano, tvá strategie může uspět.
    6) Vsadit vše po dobu 20 let na dva trhy, u nichž ani nevíš, zda se náhodou nevyvíjejí (popř. nebudou vyvíjet) tendenčně stejně je opravdu jen sázkou a to tím spíš, že nikdo z nás nemá křišťálovou kouli tak, aby přesně věděl, které trhy jsou ty pravé trhy budoucnosti.
    7) Mohl by jsi vysvětlit, jak navrhovaný kurz 5:1 ovlivní výši PRAVDĚPODOBNOSTI, že tvé „ Ferrari“ nakonec nebude v cíli rychleji než navrhovaná „Octavia“? Tím spíš, když jsi napsal, že se na riziko díváš jako na pravděpodobnost splnění či nesplnění cíle. Ano, mít silnější vůz může být výhoda, ale burza není jen širokou a přímočaře vydlážděnou cestou, po které pojedeš 300km/h, ale i cestou úzkou a klikatou často strmě stoupající vzhůru, aby se pak ještě rychleji proměnila v hluboký sráz dolů. Když už budeš porovnávat LCF (speciální smíšené fondy s dlouhodobou investiční strategií) s agresivními akciovými fondy (klasické srovnávání jablek s hruškami), tak by jsi měl pochopit, že za nižší volatilitu se většinou platí nižším výnosem, ale i taky to, že vyšší riziko neznamená automaticky vyšší zisk. Pokud to vyjde, tak je samozřejmě jasné, že agresivní akciové fondy dopadnou lépe, ale když ne, tak slušnou šanci mají i speciální smíšené fondy (pozn. při nižším riziku). A o to právě v případě LCF jde.
    8) Předpokládám, že jsi vzal v úvahu i volatilitu tvého portfolia. Pokud ano, tak by mě zajímalo, jak můžeš počítat s něčím co v podstatě nelze odhadnout, tím spíše je-li to na 20 let dopředu. Víš ty Honzo vůbec jakou máš PRAVDĚPODOBNOST dosažení outperformace?
    Jestliže máte výhrady proti tomu, co jsem Honzovi napsal a tvrdíte, že to o čem jsme se tu bavili bylo s prominutím úplně na hlavu, tak napište s čím konkrétně nesouhlasíte. Mám za to, že vy nechápete, o čem naše diskuze je. Nepřeli jsme se o tom, co je důležitější ,zda nástroj a nebo podkladové aktivum, ale o tom zda by mohou být LCP na daném investičním horizontu výnosnější od portfolia, která navrhoval Honza. Slovo pravděpodobnost bylo použito pouze dvakrát a jen ve smyslu outperformace jednoho instrumentu od druhého. Vše za předpokladu, že máte dostatečně dlouhou řadu historických dat a za podmínky ceteris paribus (ostatní se nemění). Děkuji za odpověď. Pěkný den. Sláva

  • Ondřej Záruba

    17 července, 2008

    Všiml jsem si,že máte sklon diskutovat s jedním člověk na jedno téma na dvou místech.Za chvíli k té paranoie přidám asi schizofrenii:-)
    ad 1)Souhlas
    2)Souhlas
    3)Souhlas
    4)Nahlížet na riziko pouze z jednoho aspektu je čiré bláznovství.Ať už je to volatilita,“pravděpodobnost“,jeden analytický ukazatel,rozptyl nebo likvidita.Myslím,že se shodneme,že správný postup je asi vše dát na misky vah proti sobě s potenciálním výnosem(prostor k růstu,ne pravděpodobnost růstu,jak tu bylo glosováno)
    5)Máš-li nižší averzi k riziku a jsi-li uvědomělý investor,který tuto relativně jednoduchou operaci navíc má chuť provádět
    6)Souhlas
    7)Souhlas
    8)Nesouhlas,nemůže vědět.Může pouze věřit.Ta podmínka ceteris paribus je nereálná.Investiční prostředí je chaos neboli turbulentní prostředí,kde zítra není dnes.A to je to ,v čem se možná rozcházíme.Já to tak vnímám.Vnímám to stejně jako když jde člověk do Tipsportu.Tam je to hra sázkař proti bookmakerovi.Na finančních trzích je to klasický deathmatch.Něco jako Unreal Tournament.Můžu mít nejvíc fragů,ale zabije mě zbloudilá kulka.Manchester hraje s Aston Villou.Malej kurz je na to,že vyhraje Manchester,ale kdyby měl někdo zpočítat pravděpodobnost,tak by to bylo na hlavu.Vždyť by to nemělo vliv na hru samotnou.Vemte si poslední dva vítěze fotbalového EURO.Kdyby se počítala na základě historické výkonnosti jejich pravděpodobnost vítěztví,tak nemají reálnou šanci vyhrát.U investic je to nemlich to samé.Těžko můžu okotovat pravděpodobností to,co k čemu není dostatek informací.Investiční trhy jsou,jak známo,nedokonolé,jelikož na nich funguje informační asymetrie.Myslím,že bych dokázal dojít k nějakému číslu,které by jako pravděpodobnost výdělku u klientů vypadalo seriózně,ale bylo by mi jasné,že je to maximálně tak užitečný marketingový trik.
    Díky za Váš čas a přeji hezký den.Mrkněte na GE až budete mít chvilku.

  • Anonym

    18 července, 2008

    Jiste ze pravdepodobnost nemuzete presne zmerit, stejne tak jako nemuzete predem presne znat vynosy, volatilitu… atd. atd.
    Proto rikam, ze byste meli obcas vice pouzivat selsky rozum. Ten primer s fotbalem je velmi trefny. Tady taky nikdo nevi, kdo vyhraje, kolik kdo da golu atd. Ale uplne stejne jako v investovani se rozhodujete na zaklade nejakych ocekavani, aneb si prirazujete k ruznym scenarum vyvoje nejakou pravdepodobnost. Ted neresme, jake faktory to ovlivnuji, je jich mnoho. Ale proste stejne jako u toho fotbalu vsazite na nejaky vyvoj, to same delate u investovani.
    A ja sazim na Brazilii + Indii (jak uz jsem nekolikrat rikal, je to jen jeden demonstrativni priklad) v zapase proti LCF. Asi podobne jako bych vsadil na Chelsea, kdyby hrala se Spartou.

  • Anonym

    17 července, 2008

    Dobrý den pane Pitáku, souhlasím s vámi. Při posouzení se snažím přihlížet i k tomu za jakých okolností bylo toto podkladové aktivum výnosné. Já zastávám posílené (aktivní) indexování 😉 Ale to zde není tématem. Sláva

  • Anonym

    17 července, 2008

    Ale přece o tom klasickém srovnávaní jablek s hruškami jsem už psal. Dále pak, samozřejmě, že vycházím z historických dat (rozumně – z čeho asi jiného, když budoucnost neznáme). Předpokládám, že pokud se vztahy mezi strategiemi v principu nezmění, tak s takovou pravděpodobností se stane to či ono. Chcete-li srovnávat dvě technicky procesně odlišná portfolia, nebudete srovnávat kvalitu správy (odlišná portfolia), ale můžete srovnat kdy investice v daném období dosáhne ve srovnání s jinou investicí lepšího výnosu (zhodnocení). Dále si pak můžete změřit s jakou pravděpodobností dojde ke ztrátě apod. Chcete tvrdit, že to nejde? Mám z vás pocit, že já o voze a vy o koze. Pokud mi rozumíte, můžete si porovnat jakékoliv strategie. Výběr ponechám na vás, ale držte se tématu 😉

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    17 července, 2008

    Máte pravdu,každý mluvíme trochu o něčem jiném.Možná jsem paranoidní.Jen mám strach z takových těch nicneříkajících čísel typu „stalo se 6X z 10 pokusů,je 60% šance,že se to stane znova“.Historická data jsou užitečná pro různé ukazatele,ale pořád je to historie.Jak správně říkáte,budoucnost neznáme.V tom případě nastupuje technická nebo fundamentální analýza.U některých aktiv je to opravdu nesnadné.Pravděpodobnost s jakou dojde ke ztrátě je nesmysl.Stejně jako pravděpodobnost výdělku.To podle mě opravdu nejde.Ikdyž mnozí tento ukazatel rádi používají.Považuji je za investiční šarlatány.Navozují dojem,že chaos má svá pravidla.Jaká je podle Vás pravděpodobnost,že bude válka v Iránu?Nebo nějaké úplně jiné události,která hýbe finančními trhy?Já tohle neumím.A pochybuju,že to umí někdo jiný.Pak můžeme sklouznout k tomu selskému rozumu,který si tak oblíbil pan Traxler,ale pak říkejme:
    „Myslím si,že je to pravděpodobné“.Čísla můžeme dosazovat jen těžko.Investiční prostředí je chaos.

  • Anonym

    17 července, 2008

    Nejste paranoidní, jste jen opatrný. To není nemoc :-))Pravděpodobnost s jakou dojde ke ztrátě není nesmysl a to i když se historická data nemusí opakovat. Ještě se k tomu vrátím, ale teď už musím odejít. Přeji pěkný den. Sláva

  • Zdenál

    17 července, 2008

    Zajímavé, kam jste se vzájemně dostali.Ale klient-cílová skupina LCP, vás asi nebude chápat.
    1.) S LCP mohou zase s lepším komfortem investovat lidé s pár stovkami nebo méně tisíci měsíčně, aby neležely zbytečně peníze na účtech a svým dílem můžou pomoci zlepšit klientovo povědomí, hrubé základy finanční gramotnosti a hlavně návyk-disciplínu (u \“obvyklého\“ klienta). O \“moře\“ nutno usilovat po kapkách a nic jiného nezbývá. Větší ambice LCP asi nemají a ani článek jinam nesměřoval. Důležitá věc – jde o situace, kde poradce patrně nemá jak financovat servis a proto to na sebe bere portfoliomanažer.
    2.) Jestli přímo do fondů EM (uváděná alternativa), bude po letech o dost výnosnější, lze dnes jen očekávat. Asi ano, ale pořád \“asi\“. Čistě matematicky je to 50:50. Nevím nač tratit čas analýzami, které vám stejně jistotu nedají a dáte na misku vah, o jakých částkách je řeč. Kdyby existovala ta koule, tak sedíte u ní a netratíte čas poradenstvím – vlastně všichni lidé bychom seděli u nějaké koule. Čekali byste před 3 lety korunu s jistotou pod 15 za dolar ? Vyjde vám v analýze něco – stejně bez záruky a stejně to nebudete dělat, když se na tom nezaplatíte… Je lepší, aby měl klient solidní řešení než žádné nebo horší řešení.
    3.) Lze i bez analýz navrhnout: Pane Nováku, takže 1000 měsíčně – mohl bych doporučit tohle (LCP) anebo něco jiného, kde je DNES PŘEDPOKLAD lepšího výsledku (ale ne jistota), avšak bude to nejspíš víc náročné na váš \“žaludek\“ a výdrž a taky to bude časem stát peníze přímo za službu, kterou v prvé variantě máte už zahrnutou. Anebo se dohodněme, že mi umožníte nezávazné setkání s lidmi ve vašem okolí a řeknete jim kladné reference o mé práci, pokud se vám bude zdát v čase přínosná a budete přesvědčen o užitku. Co vám,pane Nováku,sedí víc ?
    Většina z dnešní cílové skupiny LCP asi kývne na variantu první, pokud vůbec nějakou. Jestli kývne na druhou, má ji mít. Měl na výběr – férovost splněna. Nic víc vám největší skupina klientů LCP dnes rozumově nevstřebá, tak nač složité analýzy. Tady nejde o srovnání nákladovosti. A je otázka, kolik mu příp. úhradou uberete z očekávaného nadvýnosu a neztratí to pak smysl (vzhledem k tomu, o jakých částkách je řeč).
    Ano, chcete si vyříkat profesní náhledy. Nicméně obchod je, až jsou spokojeni oba-klient i poradce nebo správce. Budoucnost vám stejně najisto nezodpoví žádná analýza. Pěkný den.

  • Anonym

    18 července, 2008

    Dobrý den Zdenále, odpovím krátce k jednotlivým bodům.
    1.) Zaměřeno na pohodlí klientů i poradců 🙂
    2.) EM mají vyšší růstový potenciál, který je však vyvážen vyšším rizikem. Některé EM budou v budoucnosti úspěšné a jiné méně. Rizik je mnoho a je takřka nemožné, se všem těmto rizikům vyhnout. Proto jsem více nakloněn globální diverzifikaci portfolia, která by na rozdíl od investice do dvou EM, mohla vykazovat nižší volatilitu a přiměřený zisk. Dokonce si myslím, že tento zisk může být i na dlouhodobém horizontu vyšší než v případě investice do dvou EM. Na to, jestli bych čekal korunu za 3 roky s jistotou pod 15 za dolar odpovídám, že nevím. Dle mého názoru je kurz měny obtížně předvídatelný a místo seriozní předpovědi založené na analýze rizik by se jednalo jen o pouhé prognózování. Jinak já se obecně nesnažím o to, abych „přesně“ předpověděl výnos, ale spíše o to, abych byl schopen předpovídat i omezovat rizika. K tomu jsou analýzy jistě dobré a takto vynaložený čas se vám v mnohém vrátí.
    3.) Lze, ale se všemi riziky, které k takovému rozhodnutí patří.
    Vím, že k investování patří mnoho znalostí, které vám nakonec pomohou se správně rozhodnout. Říci, že budoucnost vám stejně najisto nezodpoví žádná analýza, je stejné jako kdyby jste se při koupi ojetého auta spoléhal jen na to co vám řekne prodejce. Tak jednoduché to není. Přeji pěkný den. Sláva

  • Ondřej Záruba

    18 července, 2008

    Co je to DNES JE PŘEDPOKLAD?To,co se píše v 8 z 10 novinových článcích?To,co tvrdí 9 z 10 poradcu MLM?Jsou jejich názory opřeny o znalost?Jsou jejich názory opřeny o filtrované informace,které se hodí jejich aktuální do jejich obchodní politiky?Analýzu nemusí dělat každý poradce,ale měla by jí alespoň využívat každá obchodní skupina finančních poradců.Analýza je základ.Selský rozum je fajn.Nezapomeňte ale Zdenále,že ten selský rozum umí klient použít i sám.Na to nepotřebuje finančního poradce.Pak by stačil finanční diskont typu Brokertrust,kam zavolal,že chce tu a tu smlouvu a dostal by jí.Nejde o to,aby konkrétně klient vstřebával nějaké výstupy analýzy.Jde o to,aby je vstřebal finanční poradce.Musí být schopen obhájit své doporučení.Za mnou kdyby přišel poradce a řekl by mi,že JE DNES PŘEDPOKLAD,tak bych chtěl vědět proč.Kdy se nedokáže opřít o nějaká data,o nějakou analýzu,tak co je to za poradce?Nějakej pitomec,převlečenej agent s teplou vodou alias rakovina oboru finančního poradenství.
    Spokojenost je iluze,která pramení z informační asymetrie mezi zúčastněnými stranami.

  • Anonym

    18 července, 2008

    Nemyslim si, ze by klient umel sam pouzit selsky rozum. Respektive asi umel, ale malokdy k tomu ma dostatecne informace. A kdyz se rozum rozhoduje na zaklade zkreslenych informaci, tak to nikdy nedopada dobre.
    Jinak si totiz nedovedu vysvetlit, proc napr. tolik lidi „investuje pres pojistovnu“. ;-)) Mne tady selsky rozum rika neco jineho.
    (O IZP ale prosim nediskutujme, to byl jen nazorny priklad.)

  • Zdenál

    19 července, 2008

    Dobrý den. Smrtelník se pomalu ztrácí, proč vedete tuto diskusi. Osobně je mi to jedno,jen bych byl nevrlý jako klient-finanční negramota, kterému jsou LCP ponejvíce určeny. Trumfujete se, jak kluci na písku a přitom zapomínáte, že takové klienty stejně už neobsluhujete (právě proto možná vedete takové debaty). Mluvím jako klient.
    Jestli budu mít pocit, že mi selský rozum stačí, tak poradce vyhledávat nebudu. Když si to zvorám, tak se pak můžu poplácat.Předpokládáte, že KAŽDÝ klient umí použít svůj selský rozum- vyvracet Vám to nebudu. Jen pak nerozumím,proč tolik lidí žije z dluhů, bez rezerv, mají smlouvy nesmyslně nastavené nebo žádné, půjčují si na každou blbinu a nejnovější hit, investování je pro ně neslušné slovo. Dokola o ničem.
    Proč si myslím, že na takový objem peněz sjednat LCP a šmitec-řekl jsem jasně,natvrdo, kdo má jiný názor, neberu mu ho. S klientem se má hrát rovina a může se příp. sám rozhodnout, jestli půjde o dveře dál nebo mu to vyhovuje. Nic víc ani méně.Divil bych se, kdybyste v tomto zrovna Vy měl jiný názor,nicméně do hlavy nevidím nikomu.
    Komu se chce hrát nějakou sofistikovanou hru s klientem s tisícovkou a podobnou částkou měsíčně, tak prosím. Já nejsem proti Vám, jen jsem nechápal,proč se drbat s tímto typem analýzy v TAKOVÉ situaci, kterou stejně u TAKOVÝCH klientů v reálu nepoužijete,protože to nebudete dělat. Ale to je Vaše věc a Váš čas. Ano – patrně je použijete u JINÝCH klientů, to je pravda.
    Analýzy nezpochybňuji naskrz, máte pravdu v tom, co píšete – ale zřejmě zapomínáte, kolik analýz a očekávání se v reálném životě a běhu času nenaplní a dopadá i naopak a že stejně ji musíte korigovat dle reálného života. Poradce vám dnes řekne konkrétní důvody, na kterých se možná i shodnete – a kdo Vám dá záruku, že půlku Indie za 5 let nepostihne katastrofa, která položí klíčové subjekty? Kdo vám dá záruku, že za 10 let nebude v Brazílii u vesla nějaký „druhý Chávez“, který zmanipuluje dav a podlehne vlastní genialitě? Vy víte dnes s jistotou, že režim v Číně se nakonec nepřeklopí na „špatnou stranu“ ? Já ne,narovinu. Kolik bylo analýz, že koruna se při 30 za EURO otočí zpátky dolů – určitě tam byla doložená i autorova fakta,proč si to myslí…? Takže stejně s tou analýzou čas od času pracujete. Takto to bylo myšleno.
    Analýza je základ – jinde sám píšete, že trh je chaos a může vás trefit zbloudilá střela. V obojím je svá pravda. Jinými slovy = analýza je základ, ALE …
    Pěkný den a loučím se,není více času.

  • Ondřej Záruba

    20 července, 2008

    Já se právě snažím do toho vnést tu zlatou střední cestu.Výše jsem napsal,že v life cyclech vidím super produkty pro pravidelné investice v řádech max pár tisíc měsíčně.Ale i zde platí,že poradce takového produktu by měl znát důvody,proč vybral tento produkt.Je absolutně nepřípustné,aby se prodávaly jakékoli investice jen podle lákavých názvů,což se bohužel děje.Analýza je příprava.Stejně jako vojáka může trefit zbloudilá kulka,tak mise může být úspěšná ,ikdyž 1 nebo 2 vojáci padli.Jde o to,aby jich nepadlo příliš a aby bylo dosaženo cíle.Velitel mise musí provést důkladnou přípravu,aby minimalizoval své ztráty.Některým věcem se předejít ani v investování nedá.Ale některým ano.Máte obavu,že v Brazílii bude nový Chavez?Tak si sežeňte co nejvíce informací:o brazilském byznysu,kultuře,politickém rozložení,náladě ve společnosti…Když bude investice nečitelná,tak tam neinvestujte a máte to.Analýza Vám odpoví,co má vliv na Vaši investici.V žádném případě ne co se stane.Myslím,že díky mediální masírce Goldman Sachs,Lehmanů a dalších tu všichni pod pojmem analýza vidí predikci budoucnosti.Pro mě je analytická činnost důkladné seznámení se s případem.Analýzu přece děláte Zdenále i vy.U zajištění rizik musíte přece analyzovat pojistné produkty.Nechápu ty řeči o smrtelnících.

  • Zdenál

    20 července, 2008

    Ale ano – V PODSTATĚ shoda. Dost je asi dáno tím, že jinak se věci jeví písemně a jinak třeba v debatě u pivka.
    Rozdíl je asi jen v tom, že Vy si sjedete x-stránek a stáhnete x-dat pro analýzu, kterou si patrně sám chcete udělát, protože jedině tak z toho máte potřebný pocit. OK-klidně smekám. Sám si musíte zvážit, jestli čas takto strávený mimo klienty se Vám vrátí nebo ne, měřítka jsou ryze individuální.
    Já bych se (možná lenivě-klidně přiznám) opřel o teorii, že lidstvo se posunulo vpřed na základě mj. dělby práce a prostě si přečtu např. články o N11, Vaše zeměpisné,p. Kožúška o certifikátech, nebo rozborové články produktů (jako třeba tento o LCP),články ekonomů, portfoliomanažerů. I s rizikem, že ne vše pochopím do mrtě. Když se ztratím,tak se ztratím, nepobral jsem všechnu moudrost. Dá se zeptat. Anebo se takovým oblastem vyhnout,jak sám píšete. Pokusím se něco si z toho vzít,třeba jsou i rozdílnosti v názorech – pak teprve uvidím, co by mi bylo v konkrétní situaci bližší. Dnes vícemeně pro zajímavost a povědomí.
    Ale stejně vím, že co „se čeká“ dnes, tak za pár let se může být jinak a je to o věnování se už jednou přijatým řešením a penězům – v tomto smyslu jsem počáteční analýzy nepřeceňoval. Přece i Vy děláte následný servis.
    Analýzu ve smyslu „poznej, co má, co chce a jak s penězi nakládá“ – to jsem vůbec nepředpokládal k diskusi,takže to jsme si nerozuměli.
    Místo Cháveze si dosaďte klidně jinou zbloudilou střelu, byl to jen příměr.
    Smrtelník ? Laik-klient s pár volnými penězi,pokud to čte. Chce třeba našetřit něco pro dítě.Nějakému investování nerozumí,přišel možná už někde o část peněz.Nemá na nic čas,práce+rodina mu zabere vše,leží mimo finance a nemá sílu a chuť se extra vzdělávat (jeho problém, ale je to realita).Negeneruje pořád nové prostředky pro nakládání s nimi. Tento člověk nejvíce ocení, že složité věci a finanční svět kolem něj mu učiníte jakoby jednodušším. Ten vaší debatě asi neporozumí a začne v něm možná hlodat obava,jestli ten LCP je vhodný. I on se může zeptat,proč zrovna takový produkt. Tady je to opravdu o tom, že „SE PŘEDPOKLÁDÁ“ a šmitec. Čímkoliv složitějším ho utlučete a zfrustrujete, na analýzu o 10-i bodech vám kašle (vy vnitřně musíte vědět proč,souhlas) ….
    Pěkný zbytek debaty,již stačilo a všem pěkné dny.

  • Anonym

    10 července, 2008

    Vsadim se o milion dolaru, ze kdyz budu po dobu 20 let kazdy mesic nakupovat za 1000,- Kc fond zamereny na brazilske akcie a za 1000,- Kc fond zamereny na indicke akcie s tim, ze od 16. roku prevedu vzdy na zacatku roku 20% aktualni hodnoty portfolia do pevne urocenych vkladu, budu mit po dvaceti letech vetsi vynos, nez kdybych investoval kazdy mesic 2000,- Kc do jakehokoliv z life-cycle programu. Najde se nekdo, kdo na sazku pristoupi? 😉
    Myslim to vazne. Jestli se najde duveryhodna protistrana, ja do toho jdu. 😉

    Odpovědět

  • Sázkař

    10 července, 2008

    To byste musel nejdřív ukázat, že máte milion dolarů… 🙂 Mám jiný nápad, já si vyberu fond, vy ty akcie, strčíme tam každý milion dolarů (myslím, že máme dokonce příhodnou dobu pro nákup) a kdo bude mít víc bere oba výnosy a kdo prohraje bere nominální 1 milion dolarů, aby to nebylo tak kruté pro nikoho…jednoduše opportunity cost… 🙂

    Odpovědět

  • Anonym

    10 července, 2008

    To uz je ale uplne mimo jadro problemu. Bavime se o vyhodnosti/nevyhodnosti life-cycle programu versus jine alternativy pravidelneho investovani.
    Jinak ale zajimava nabidka. Zakladni podminkou by musela byt moznost menit slozeni „akcioveho portfolia“, protoze fond tuto moznost v sobe zahrnuje. 😉
    Vlastne jde o bezurocnou pujcku na investovani, jen neni do posledni chvile jasne, kdo komu pujcuje. ;-))

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    10 července, 2008

    Šanci byste měl slušnou. Ale pozor na výběr fondu, v této kategorii bývají velké rozdíly ve výkonnosti jednotlivých fondů. 🙂

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    10 července, 2008

    A já vsadím 20 Kč,že tráva je zelená.To je snad logické,že tato kombinace má lepší předpoklady k úspěchu.Ale myslím,že srovnávat jí s life cyclem není na místě.Life cycle je bez práce.Je tam služba navíc,kterou financí znalý klient uzná třeba za zbytečnou.Konkurence life cyclů jsou hlavně spořící pojistky.

    Odpovědět

  • Anonym

    11 července, 2008

    To je hezke, ze u life cycle mate sluzbu navic. A co Vam ta sluzba prinese za uzitek?
    Ano, porad lepsi life cycle, nez nejaka pojistka. Akorat nechapu, proc nezvolit kombinaci, ktera jak sam pisete, ma „lepsi predpoklady k uspechu“. Pritom to mate patnact let bez prace a pak kazdy rok prodat cast portoflia. To by zvladla i cvicena opice.

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    11 července, 2008

    Zvládla.Ale znám lidi,kteří nedělají spoustu věcí,které zvládnou čistě proto,že nemají chuť to dělat.Neberme jim jejich právo vybrat si produkt,který jim umožňuje se o nic nestarat,ikdyž by to samozřejmě zvládli.

    Odpovědět

  • Anonym

    11 července, 2008

    Jiste, neberme jim takove pravo. Zaroven jim neberme pravo zvolit i jinou variantu. Nebo spis zaroven jim ale dejme moznost volby vice variant s objektivnim vysvetlenim kazde z nich.
    Praxe je takova, ze o jinych variantach, nez jsou bezne sporici produkty, poradci vubec neinformuji. A pokud ano, tak ne objektivne.

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    12 července, 2008

    Narovinu:Osloví-li mě člověk s prosbou o drobné spoření v řádech stovek,tak mu bez mrknutí oka toho rentíka nabídnu a ničím dalším ho nezatěžuji.Uvažuji totiž ekonomicky.Nemám čas ani chuť modelovat někomu sofistikovanější varianty,když není pro mě zajímavý klient.Tomu zajímavému vymodeluji klidně sochu z plastelíny.

    Odpovědět

  • Richard Siuda - Conseq

    11 července, 2008

    Honzo, po delší době jste mě donutil se rozepsat. Přece když přijímáte větší riziko, samozřejmě máte větší potenciál výnosu. Ale life-cycle je produkt pro investory (resp. spíše investiční záměry), kteří zkrátka tak obrovské riziko podstupovat nechtějí.
    Máte pocit, že slovem „obrovské“ přeháním? Malá ukázka – Vámi vybraný indický trh skončil v roce 1995 -30%. Vy prodáte 20%, takže abyste dorovnal ztrátu, musí Vaše zbývající akcie vydělat 79%. A ejhle – 1996 -3%. Prodáváte 20%, Vaše zbývající akcie musí na dorovnání ztráty vydělat 146%. 1997 umazáváte malinký kousek ztráty +8%. 1998 -23%. Poslední rok +60% – škoda, Vy už žádné nemáte. Celý život poctivě spoříte, pět let před koncem najednou třetinu z toho balíku, na který jste se těšil, umáznete, a už jej nedoženete.
    Proto produkty životního cyklu vsází na delší období „zamykání“, na menší kroky.
    Doporučuji navíc pohled na americký index ve stejných letech… a proto portfolio manažeři vsází na širší diverzifikaci.
    P.S. Pokud mi Vaši sázku okotujete 5:1, plácneme si 🙂

    Odpovědět

  • Anonym

    11 července, 2008

    Dobrý den pane Suido, když se tak bavíme o zamykání výnosů, proč u HI se zamykají výnosy až posledních 10 let před koncem investičního horizontu? S komentářem souhlasím, ale nějak mi to nekoresponduje s těmi menšími kroky. Nemluvě o tom, že trh bych nesrovnával s OPF. Děkuji.

    Odpovědět

  • Richard Siuda - Conseq

    11 července, 2008

    Zdravím, ono to totiž ve skutečnosti není princip zamykání výnosů, ale princip zkonzervativňování portfolia (tedy kdyby šly akcie jenom dolů, jde o „zamykání ztrát“). Proto je to všude uváděno jen v uvozovkách. A aby to fungovalo, musí být to zkonzervativňování (ustupování z akcií do dluhopisů) dlouhé po malých krůčcích.
    A proč jen posledních 10 let? Protože zpočátku si volatilitu portfolia snižuji pravidelným investování a protože mi do mnou stanoveného konce programu zbývá ještě velmi dlouhý horizont, tedy akcie mi mohou případný propad vyrovnat. Ke konci už mi čas nezbývá a ani „ředění“ pravidelnou investicí nemůže fungovat, protože ten pravidelný vklad je vůči hodnotě portfolia natolik maličký, že nemůže nic ovlivnit.

    Odpovědět

  • Anonym

    11 července, 2008

    Ano máte pravdu, přesnější je se opravdu bavit o zkonzervativňování portfolia. Teď k tomu principu, vezmu to od konce. Využití efektu průměrování nákladů (cost average effect) se může dobře projevit až na delším investičním horizontu, ale i při pravidelných investicích se může poměrně brzy naakumulovat značný kapitál a pozdější zkonzervativňování portfolia může spíše portfoliu uškodit než mu pomoci. Mohu se sice dovolávat i dlouhodobých statisticky měřitelných výsledků, ale budoucnost je nevyzpytatelná. Jak může mnoho investorů, nakupujících a prodávajících své instrumenty vědět, že tak činí ve správnou dobu? Analogicky, tedy pokud průměruji náklady po celou dobu investičního horizontu, neměl bych i v určitých rozumných úsecích (nebo i jejich částech) trochu rychleji ustupovat i z akcií do dluhopisů? Samozřejmě, že po malých krůčcích 🙂 Také volatilita hraje důležitou roli u využití průměrování nákladů, ale přece všichni víme, že stejně jako výnosy tak i podmínky za kterých vznikají nejsou rozděleny rovnoměrně. Jinak nemám námitek a odpovědi rozumím. Sláva

    Odpovědět

  • Anonym

    11 července, 2008

    Richarde, ted ale vytrhavate pet let z kontextu celych dvaceti a Indii z kontextu celeho portfolia. V principu vsak mate pravdu, ze takovy scenar by klidne mohl nastat. Uznavam, v te fazi „ochrany kapitalu“ by slo urcite postupovat lepe, jak treba naznacuje Slavomir mesicnimi odkupy, mozna o neco delsim obdobim presunu.
    Takze se klidne muze stat, ze ja budu po dvaceti letech -30% oproti historickemu maximu meho portfolia, zatimco Vy budete treba jen -5% oproti historickemu maximu Vaseho portfolia a Rentier jen -2,5% oproti svemu historickemu maximu. Je tohle cilem investovani? Ja myslim, ze vetsine lidi jde primarne o to, aby po dvaceti letech meli co nejvic. Nebo se pletu?
    Je to o uhlu pohledu na riziko. Mozna si kazdy pod pojmem riziko predstavujeme neco jineho.
    P.S. Mam to chapat tak, ze verite vice mnou navrzenemu porfoliu (v poměru 5:1)? 😉

    Odpovědět

  • Anonym

    11 července, 2008

    Honzo, drobný investor chce investovat jednoduše, pohodlně a přeje si mít profesionální správu svých investic. Drobný investor nebude trávit denně hodiny nejrůznějším studiem trhů a konkrétních titulů, ale tuto starost přenechá odborníkům. A to nejpodstatnější na závěr, cílem většiny drobných investorů není hlavně výnos, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale především je to nízké podstupované riziko. Malý příklad Tverského a Kahnemana pokusu, který už byl mnohokrát citován i v trochu upravené podobě (např. zdroj. Peníze.cz).
    Na otázku, zda by si drobný investor po obdržených 10 000, – Kč vybral spíše buď za a) jistý výnos ve výši dalších 5 000 korun anebo za b) poloviční šanci získat dalších 10 000 korun s polovičním rizikem nezískat už vůbec nic, odpovědělo 84% respondentů, ze statisticky významné skupiny osob, že by volilo možnost a)
    Na druhou otázku, zda by si drobný investor po obdržených 20 000,- Kč vybral spíše buď za a) jistou ztrátu ve výši 5 000 korun, anebo za b) opět poloviční šanci ztratit dalších 10 000 korun s poloviční šancí neztratit nic, odpovědělo 64% respondentů, ze statisticky významné skupiny osob, že by volilo možnost b)
    Zajímavé je, že tato skupina respondentů se takto rozhodla, i když je střední hodnota výnosu rovna částce 15 000,- Kč. Tedy opět z toho analogicky vyplývá, že pokud by byli respondenti lhostejní vůči míře podstoupeného rizika, byly by odpovědi ve skupině rozloženy přibližně v poměru 50% na 50% u otázek a) i b) a naopak pokud by byli respondenti velmi averzní vůči míře podstupovaného rizika, zvolili by převážně možnost b).
    Z toho vyplývá, že lidé nemají rádi riziko, jde-li o výnos, ale riziko preferují, když čelí ztrátě. Tímto zdravím i pana Fejtka, který na toto téma napsal článek již před pěti lety 🙂

    Odpovědět

  • Anonym

    12 července, 2008

    Slavo promin, ale to je trochu mimo misu.

    Odpovědět

  • Anonym

    12 července, 2008

    V pohodě, promíjím :-)) Čemu nerozumíš? Napsal jsem to snad srozumitelně?

    Odpovědět

  • Anonym

    11 července, 2008

    Vsadím se Honzo, že když budeš mít milion dolarů, tak nebudeš po dobu 20 let pro sebe každý měsíc nakupovat za 1000,- Kc fond zaměřený na brazilské akcie a za 1000,- Kc fond zaměřený na indicke akcie :-)))Takže, zde asi budeš těžko hledat někoho kdo na sázku přistoupí. I ten výnos je diskutabilní. Ale jako nadsázku i vtip to beru, i když to podle svých slov myslíš vážně. Sláva

    Odpovědět

  • Anonym

    11 července, 2008

    O castce 2000,- Kc mesicne mluvim umyslne, abych ukazal, ze takto muze bez problemu postupovat i bezny clovek, ktery s investicemi nema zadne zkusenosti.
    Milion dolaru zase umyslne, abych demonstroval, jak hodne verim tomu, co rikam. A myslim to naprosto vazne. Zatim se ale zadna protistrana nenasla. Coz se dalo ocekavat a take se z toho da vyvodit, ze nikdo neveri, ze by LFC byly uspesnejsi. Pak tedy nechapu, proc je prodavaji svym klientum. Ja bych nedokazal nabizet neco, co v dany moment nepovazuji za nejlepsi. (Ted se pravdepodobne spusti dalsi vlna, jak prehlizim retail apod.)
    Samozrejme, ze kdybych mel milion dolaru, tak bych s nim hospodaril jinak nez rozlozenim do dvou zminenych fondu a urcite bych neposilal kazdy mesic 2000 do fondu. ;-))

    Odpovědět

  • Anonym

    11 července, 2008

    Ahoj Honzo, a co říkáš, že za vyšší podstupované riziko dosáhneš vyššího výnosu? Myslíš si, že vždy za dvacet let budeš na tom lépe než v LCF? Možná, ale tak jednoznačně bych to neviděl. Občas totiž nepostačí ani dostatečně dlouhý horizont ani megatrend na to, aby bylo dosaženo zisku. Možná by tedy stálo za to si uvědomit, co vlastně stojí za tou tvou očekávanou outperformancí. Sláva

    Odpovědět

  • Anonym

    12 července, 2008

    Ano, myslim si to. Jinak bych takovou sazku nenavrhoval. A co za tim stoji? Pravdepodobnost.

    Odpovědět

  • Anonym

    12 července, 2008

    Honzo a jaká pravděpodobnost to, že vyšší střední hodnota výnosu vyváží riziko (resp. zvýšené riziko přebije růst)? Nebo vycházíš z pravděpodobnosti ztráty na určitém časovém úseku? Při investici do fondů lze nalézt i příklady, že by jsi prodělal. Nezapomeň na to z jakých dat vycházíš a že např. dlouhodobá data z amerického trhu, nemusí být ani podobná z budoucími výnosy a riziky jiných trhů. Ale třeba jsem tě správně nepochopil. Napiš z čeho vycházíš a můžeš to i více rozebrat. Děkuji Honzo 🙂 Sláva

    Odpovědět

  • nazacatku

    10 července, 2008

    zvláštní, že v této hezké práci, není zmíněna i Investiční společnost České spořitelny, jež má v nabídce tyto fondy, se 4-mi různými investičními horizonty. Ale to byla jen myšlenka v písmenech. Spíš by mě zajímalo, jak bude klientům, kteří u Consequ, či jiných společností zaplatili poplatek do fondů těchto dopředu – rentován při přistoupení na směrnici Mifid, která již něco podobného nedovoluje ? je někdo schopen mi odpovědět ? díky

    Odpovědět

  • Zdenál

    10 července, 2008

    Je (nebo aspoň byla) i možnost těchto fondů živ. cyklu u ABN Amro (prostřednictvím Atlantik) + tamtéž „Target click funds“, které ale měly zaklikávací filozofii navíc s postupným zkonzervativňováním ke konci – není srovnatelné se zde uvedenými. Šlo o to, popsat ten asi poradci nejvíce užívaný – Rentier Invest z hlediska plus i minus a obdobně se to určitě dá odvodit u těch druhých (stojí to ale práci a čas).
    Mifid až bude, tak bude – ale není. Do té doby pokud si to někdo předplatí, tak to tak bude mít. Vstoupil do záležitosti v podmínkách aktuálně platných a že se časem změní prostředí = legal risk je součást finančního života pro klienty i poradce. Stejně jako např. pojistné smlouvy uzavřené před 1.1.2005 nepřecházely na změnu legislativy a zůstaly s původními podmínkami a v rámci Občanského zákoníku.Tedy selským rozumem bych tipl, že se nic nestane a nově uzavírané smlouvy f.ž.c. se tím budou řídit až od toho momentu. Ovšem co tady je a není možné, to našinec nikdy neví…

    Odpovědět

  • TM

    11 července, 2008

    Asi Jsme MiFiDčetl nějak špatně, kde se ta píše, že nemohou bát LCF?

    Odpovědět

  • právník

    11 července, 2008

    Mifid zakazuje předplacené vstupní poplatky? To je zajímavá informace, ale nic jsem o tom neslyšel. Která část mifidu to upravuje?

    Odpovědět

  • Ondřej Hrachový

    10 července, 2008

    Ještě bych zdůraznil oproti IŽP nedanění výnosů, alespoň podle současných zákonů.
    Také je potřeba vědět, že na vývoji dalších podobných produktů se určitě pracuje a je to jen otázka času, kdy se objeví na thu.
    Pro běžného klienta, s investiční částkou kolem 2-5 tisíc měsíčně, je v podstatě kombinace life-cycle programů, zajištění v IŽP a konzervativním podílovým fondem jedno z nejlepších řešení,co se kvality portfolia týče.
    Podotýkám, pro běžného klienta:-)

    Odpovědět

  • daňový manipulant

    10 července, 2008

    Chci maximální daňový odpočet, který zákon umožňuje získat využitím finančních produktů. Jak mi ho Vaše řešení zajistí?

    Odpovědět

  • Ondřej Hrachový

    10 července, 2008

    Jakože máte namysli 1800 z životky a 1800 z penzijka ??
    Pokud se bavíme o zaměstnanci…
    Asi jste někde nedával pozor:-)

    Odpovědět

  • daňový manipulant

    11 července, 2008

    Místo odpovědi blábol.

    Odpovědět

  • Jaromír Adámek

    11 července, 2008

    Když se investuje jinam, něž do penzijního fondu a nebo životního pojištění, pak samozřejmě bude daňový odpočet nula.
    Ale o to nejde, jde o to, kolik člověk celkově vydělá na konci spoření.
    Jde o celkový součet a ne o daňové úlevy, státní příspěvky atd.
    Daňové úlevy a dotace jsou jen prázdná hesla pro ty, kteří neumí počítat. Kdyby uměli, nikdy by si (pokud jsou mladí) nespořili do životních pojištění a penzijních fondů.
    Prostě krásné lákadlo a heslo pro zprostředkovatele ve smyslu „stát vám dát to, a to, a navíc daňovou úlevu“. Že ale ve výsledku prodělají desítky až stovky procent (při riskantnějším investování, které je ale vhodné na tak dlouhou dobu) už vesele mlčí :(.

    Odpovědět

  • Jaromír Adámek

    11 července, 2008

    Prostě investování není o tom si získat „bobříka“ všech státních podpor a daňových úlev, ale o tom maximálně rozvinout svůj kapitál.
    A kdo uvažuje jen tak, aby za každou cenu získal státní příspěvky a daňové úlevy a pomíjí samotný účel investování, tedy velikost zisku, či celkového bohatství, tak přemýšlí z ekonomického pohledu špatně (část svých zisků zbytečně daruje státu, protože penzijní fondy investují místo do akcií (do podniků) právě do státních dluhopisů, a tak je státní příspěvěk a vrácená daň, jen jakési díky za to, že je člověk natolik hloupý, že investuje do státu, který mu dává pár mizerných procent výnosu, oproti tomu, aby investoval do podniků (mnohdy mimo území ČR)).

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    10 července, 2008

    Špendlík Vám brání ve výhledu na Cheopsovu pyramidu…

    Odpovědět

  • Ondřej Hrachový

    10 července, 2008

    Ale ale…
    Tak spusťte kolego…

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    11 července, 2008

    To by pro daňového manipulátora.Portfolio seskládané jen podle daňových kriterií je přece nesmysl.Je to jen taková třešnička na dortu ty daně.

    Odpovědět

  • Ondřej Hrachový

    12 července, 2008

    Já myslel že na mě:-)

    Odpovědět

  • Anonym

    10 července, 2008

    Dovolim si zasadne nesouhlasit. I pro bezneho klienta by bylo daleko vyhodnejsi (a pritom nijak moc narocnejsi), kdyby zvolil 2 volatilni instrumenty idealne s co nejvetsim rustovym potencialem na dlouhodobem horizontu. Muze to byt napr. nejaky kvalitni emerging market fond, nebo podobne orientovany indexovy produkt, kline i primo akcie nejake velmi rustove orientovane spolecnosti.
    Vase „kvalitni portfolio“ Vam pri trose stesti vydela na inflaci. Nevim jak Vam, ale mne by to nestacilo.

    Odpovědět

  • Ondřej Hrachový

    10 července, 2008

    Jasně, vždycky skončíme u toho samého:-)
    Zvu Vás jako misionáře mezi prostý český lid a můžete začít…

    Odpovědět

  • Anonym

    11 července, 2008

    Vzdycky skoncime u ceho? Ze prosty cesky lid slysi vice na slovo pojistovna nez akcie? Od toho jste prece poradce, abyste mu vysvetlil, jakou kde ma pravdepodobnost uspechu. Nebo si snad vazne myslite, ze je to Vase „kvalitni portfolio“ slozene z rentika, IZP a dluhopisoveho fondu vyhodnejsi???

    Odpovědět

  • Ondřej Hrachový

    12 července, 2008

    Haha, dejte pokoj s pojišťovnou…
    Mám pocit, že až tak úplně nevíte, co je problémem většiny rodin, většiny obyčejných lidí, kteří si nenaspoří jinde než na stavebku, kteří si musí půjčit na každou kravinu.
    Vždyť nejde všechno hned.
    To je stejnak na delší debatu, nicméně nechápu práci poradce pouze jako člověka, který vybere kombinaci pár fondů a výsledek budeme sklízet za dlouhou dobu.
    Nemluvíte o žádné likvidní-provozní rezervě, nevidím nikde konzervativní základ portfolia.
    Myslím, že máme asi dosti odlišný názor na retailové poradenství…

    Odpovědět

  • Anonym

    12 července, 2008

    Mluvim o dlouhodobe akumulaci kapitalu, takze likvidni rezervu do toho nepletme.
    Pokud jde o konzervativni zaklad portfolia, tady zalezi na koncepci portfolia. Standardne se portfolio stavi z konzervativni a dynamicke casti. Ja se treba klonim k jinemu postupu. Ale tim Vam ted nechci motat hlavu. Dokud se branite samostatnemu mysleni a ceste proti davu, drzte se radeji standardnich poucek.
    Myslim, ze mame dosti odlisny nazor na poradenstvi jako takove. Retail a privat rozlisujete pouze Vy, ja ne. Praci poradce chapu jako cloveka, ktery se snazi najit pro zakaznika co nejlepsi reseni dle jeho individualnich potreb. Jak ji chapete Vy? Jako cloveka, ktery masove distribuuje univerzalni reseni? Nebo v cem podle Vas spociva prace poradce?

    Odpovědět

  • investor

    13 července, 2008

    Ale pane Traxlere, jako by jste nevěděl, že dealeři jak Partners nebo OVB nic jiného než univerzální řešení ani nenabízejí. Nechtějte po nich, aby stavěli inidividuální portfolia. Nemají na to ani prostředky (a bohužel ani vědomosti).

    Odpovědět

  • Anonym

    13 července, 2008

    Tak to je vidět, že neznáte všechny. Navíc je rozdíl v tom co je sestavit si vlastní portfolio nebo ho jen poskládat z nejrůznějších fondů. Taky nejsem příznivcem jednoho páru bot pro všechny, ale rozhodně nezatracuji rozumné univerzální řešení, které může splnit svůj účel. Produkty životního cyklu přece vsází na pravidelnou investici, delší období, diverzifikaci, postupné zkonzervativňování portfolia a tím i nižší podstoupené riziko a samozřejmě k tomu i přiměřený výnos. To, že tento produkt není dokonalý, víme všichni. Ale ne jinak je tomu i u jiných. Vše se přece odvíjí od konkrétní situace (znalostí, zkušeností, tolerance k riziku, investičního horizontu, investovaného kapitálu apod.) drobného investora. Nechápu co je na tom k nepochopení. Spíše mám pocit, že v těchto diskuzích jen někteří nechtějí připustit názor druhé strany. Mnohdy pro své tvrzení vůbec nemají žádná fakta (výpočty) nebo klasicky porovnávají jablka s hruškami a přitom popírají, že i poučený investor může mít různou odolnost vůči riziku. A to nemusím přihlížet k riziku jen z pohledu volatility. V neposlední řadě si tu i anonymové vybíjejí svoji zášť vůči poradcům či konkurenci. Ale to asi není váš problém, že? Sláva

    Odpovědět

  • Anonym

    11 července, 2008

    Já s Váma souhlasím, ale je třeba vážit, pro jakého klienta co použít.
    Je rozdíl, pokud máte klienta, který se už ve financích orientuje nebo se jedná o „investora“ začátečníka a chcete mu začít postupně ukazovat další varianty, než jsou pouze PP, IŽP, KŽP a začít ho pomalu finančně „vzdělávat“. Také otázka, zda je to klient typu „dělejte s tím, co chcete, ale chci vidět výsledky“ nebo „rád bych tomu porozuměl“.
    Další důležitou věcí je, zda si jste jist, že zde budete i za 10-15-30 let, aby jste byl schopen přeinvestovat objem, který Vám ve fondech vyroste, protože nechat v jednom nebo ve dvou fondech cca od 500 tis. nahoru, je pro mě podobné, jako to nacpat všechno do LP. A pouze zlomek klientů je schopno reinvestici provést svými silami, popřípadě najít na to VHODNOU osobu, společnost. Opět se můžeme bavit, že za 500 t. se už dá skládat jiné portfolio, používat jiné investiční nástroje a tak dál.
    Podle mě LP lze použít jako jakýsi „základní kámen“, první zkušenost, alternativu k jiným produktům a podobně.
    Nicméně bych na LP nestavěl celou penzi! Osobně vidím únosnou hranici pro LP někde u 2000 Kč na osobu (a to i ty 2000 už jsou poměrně dost), ale je to strašně individuální.
    Nicméně články, které jsem napsal, jsou spíše určeny pro klienty, kteří nechtějí svého poradce a chtějí se o peníze starat sami(věřím, že většina poradců tyto věci dobře zná). Má to být jakýsi podnět k zamyšlení.
    Na rozdíl od jiných si nemyslím, že všichni lidé potřebují poradce, protože jen ten je dokáže spasit od všeho zlého :-)! Někdy je naopak lepší nenatrefit na některé zprostředkovatele a zajímat se sám. V dnešní době už není žádný problém zjistit dostatek informací a spoléhat se na vlastní rozum.

    Odpovědět

  • Ondřej Hrachový

    11 července, 2008

    Myslel jsem to samozřejmě pouze jako základ portfolia.
    Ostatně, myslím, že role dnešních poradců je hlavně v odstranění návyků spořit přes penzijka, dynamiky a stavebka,
    Jakmile lidi pochopí tohle, můžem se pak vrhnout na další level, ale to je na delší úvahu a já musím makat.
    Hezký den

    Odpovědět

  • Anonym

    11 července, 2008

    Prave ti, kteri nechteji a nepotrebuji poradce, tak zpravidla nepotrebuji ani IZP, ani life cycle, ani konzervativni dluhopisovy fond, jak pise O.H. (Bavime se nyni o dlouhodobem vytvareni kapitalu napr. na penzi.) Kdyz se neko chce o sve finance starat sam, nebude mu urcite delat problem, aby za 10 let presunul cast prostredku jinam.
    A ti, kteri maji sveho poradce, tak preci maji toho poradce od toho, aby jim prave doporucil prevedeni jinam a zajistil veskerou administraci.
    Pres IZP ani pres life cycle (ani dalsi podobne hybridy) nikdy nikoho nic financne nenaucite. Chcete-li investora zacatecnika vzdelavat, tak byste mel zacit tim, jake jou nejjednodussi varianty akumulace kapitalu a jak jsou ktere vyhodne.

    Odpovědět

  • Anonym

    11 července, 2008

    Souhlasím v podstatě se vším.
    Ale komu je článek určen jsem zmínil výše.
    A neházel bych LCP a IŽP do jednoho pytle! nejsou vůbec stejné!
    Další věc je, že ne všichni mají poradce ;-). to je to, co říkám pořád. Rozlišujme, co je poradce a zprostředkovatel.
    Já s Váma ve většině věcí souhlasím i v názorech na IŽP a tak dál, ale prostě realita je jiná. A LCP mi přijdou jako poměrně dobrá alternativa k jiným spořícím produktům.
    A podle mě se toho na LCP dá naučit hodně! Ať od vysvětlování volatilit, rozložení jednotlivých línií, vysvětlování rozdílnosti v dluhopisech a akciích a mnoho dalšího. Mám pocit, že někdy zapomínate na úroveň znalosti obyčejných lidí! Je pravda, že už se v poslední době s „obyčejnými“ klienty setkávám méně (a to nemyslím vůbec špatně), ale dobře si pamatuju, když jsem se snažil jedné klientce s ekonomickým vzděláním vysvětlit a přesvědčit ji pro kombinaci úrazovky, rizikovky a lcp a byla to slušná dřina!!!

    Odpovědět

  • Anonym

    11 července, 2008

    Dobrý článek pane Macura 🙂

    Odpovědět

  • Anonym

    11 července, 2008

    Jasne ze nejsou stejne. Zaplat pan Buh za kazdy LCP misto IZP. LCP jsou bezkonkurencne nejlepsi z beznych balickovych sporicich produktu.
    Ale porad plati, ze i pro bezne lidi existuji dle meho nazoru lepsi varianty. Pritom srozumitelne, jednoduche na administrativu, casove nenarocne, o nic vice rizikove, ale potencialnim vynosem vyrazne zajimavejsi.

    Odpovědět

  • Anonym

    11 července, 2008

    Honzo myslím si, že naprosto zbytečně utočíš na LCF. Každý produkt má své klienty a LCF rozhodně nepatří mezi špatné produkty. Naopak pro většinu klientů je to velmi užitečný produkt. Transparentnost, likvidita, nižší náklady v porovnání s často jinými hojně doporučovanými investičními produkty. K tomu přidej sestavení portfolia, diverzifikace, rebalancování portfolia, automatická realokace portfolia (lze i upravit) a to vše u pravidelné varianty už od 500 Kč. Samozřejmě, že ti najdu ještě teoreticky lepší řešení, ale o tom to celé není. Promiň, ale opět mám u tebe pocit, že pro strom nevidíš les. Sláva

    Odpovědět

  • Anonym

    11 července, 2008

    Ano, oproti IZP je to vynikajici produkt. Podivam-li se na produkty, ktere jsou zprostredkovateli a na pobockach bezne distribuovany, pak jsou LCF NEJ a super. Uvedomim-li si, jak malo zpravidla distribucni kanaly rozumi investicni problematice, pak jsou LCF idealnim produktem pro masovou distribuci.
    Ale mne se LCF nelibi, sam bych do nich neinvestoval a ani svym klinetum to nedoporucuji. Jsem presvedceny, ze existuji lepsi reseni. To jsem se tady take snazil nazorne ukazat. A o cem jinem je poradenstvi, nez o hledani co nejlepsiho praktickeho reseni? O masove distribuci? Nebo o cem to tedy je?
    Mimochodem, LCF maji skutecne vsechny ty vyhody, o kterych pises. Ale jaky uzitek tyto vyhody maji v konecnem zuctovani?
    P.S. Ja vim, ze svymi prispevky utocim de facto na celou financni branzi. A ze vetsina lidi asi nema na to hledat lepsi nez univerzalni reseni. Ale to preci neznamena, ze bych mel mlcet a nechat dav na pokoji. Mysleni sice boli, ale podle me je nasim ukolem mimojine provokovat lidi k mysleni.

    Odpovědět

  • Anonym

    12 července, 2008

    Lepší řešení? Existují řešení s vyšším potencionálním výnosem, ale i s vyšším rizikem. Je-li pro tebe cílem především maximalizace výnosu, „bez ohledu“ na riziko, tak ano, tvá strategie může uspět. Jak už jsem napsal a uvedl i důvody, LCF jsou především zaměřené na drobné investory, kteří si takto často spoří na penzi s tím, že požadují investovat jednoduše, pohodlně a přejí si mít profesionální správu svých investic. Drobný investor nebude trávit denně hodiny nejrůznějším studiem trhů a konkrétních titulů, ale tuto starost přenechá odborníkům. A to nejpodstatnější na závěr, cílem většiny drobných investorů není hlavně výnos, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale především je to nízké podstupované riziko. To můžeš ovlivnit kombinací různých investičních instrumentů, nejlépe tak, že svůj kapitál rozptýlím mezi různé trhy, obory, měny a finanční produkty a to tak, že ztráty vzniklé z mezidobí u jedno instrumentu vyrovná zisk z jiného instrumentu. Portfolio bude pak vykazovat plynulejší průběh, popř. přinese vyšší zisk anebo i obojí. Vsadit vše po dobu 20 let na dva trhy, u nichž ani nevíš, zda se náhodou nevyvíjejí (popř. nebudou vyvíjet) tendenčně stejně je opravdu jen sázkou a to tím spíš, že nikdo z nás nemá křišťálovou kouli tak, aby přesně věděl, které trhy jsou ty pravé trhy budoucnosti.
    P. S. Většina lidí udělá dobře, když se bude řídit zkušenostmi těch nejlepších a nejbystřejších finančníků. Dle mého názoru, jsou pro většinu drobných investorů teoreticky nejlepší indexové investice. Až budou transakční náklady tak nízké, že za 500,-Kč si budu moci dostatečně diverzifikovat své portfolio, tak už LCF nebudou přinášet žádné podstatné výhody (alternativou mohou být spořící plány). Do té doby budou LCF pro pravidelné investování určitě užitečným řešením pro většinu drobných investorů tím, že nabízejí již od 500,- Kč diverzifikaci portfolia, rebalancování portfolia, automatickou realokaci portfolia a tedy i v konečném zúčtování šanci na přiměřený zisk s nižším rizikem.
    Sláva

    Odpovědět

  • Anonym

    12 července, 2008

    1) Riziko
    Zalezi na tom, jak se divas na riziko. Pokud jako na volatilitu, pak mas pravdu, ze jakakoliv varianta pravidelneho investovani do valitilnich instrumentu s co nejvetsim dlouhodobym potencialem vynosu bude vzdy rizikovejsi, protoze bude vzdy volatilnejsi.
    Ja se na riziko divam jako na pravdepodobnost splneni ci nesplneni cilu, pravdepodobnost a velikost maximalni ztraty… atd. (Nekdy o tom mozna napisu samostatny clank.) Pak mnou navrhovane reseni ma vyrazne vysi potencial vynosu aniz by doslo ke zvyseni rizika.
    2) Jednoduhost, pohodlnost, profesionalnost
    Umyslne jsem v sazce navrhl naprosto jednoduche a pohodlne reseni s profesionalni spravou portfoliomanazeru. Zadne sledovani trhu. Zadny vyber akcii. Ne. Proste jen trvaly prikaz z bankovniho uctu. Nic vic.
    V praxi bych ja postupoval jinak a po urcite dobe vzdy prevadel cast prostredku do dalsich instrumentu a rozsiroval tak portfolio. Ale to uz by vyzadovalo trochu vic casu ze strany investora a take nejake znalosti (prip. poradce).
    Avsak nakupovat dva fondy zvladne i cvicena opice.
    Diverzifikace, rebalancovani, realokace
    Ano, to jsou vsechno vyhody LCF. Otazkou je (a opakuji to zde uz nejmin poctvrte), jaky efekt tyto sluzby prinesou v konecnem zuctovani.

    Odpovědět

  • Anonym

    12 července, 2008

    Ať už vycházíš z pravděpodobnosti splnění či nesplnění cílů, pravděpodobnosti velikosti maximální ztráty (asi myslíš VAR), zatím jsi mě nepřesvědčil, že tvá řešení fungují, natož že tvé řešení je komplexnější a výhodnější pro většinu drobných investorů. Jednoduchost, pohodlnost, profesionálnost nabízí oba produkty, ale z pohledu tvorby portfolia, rizika, diverzifikace, rebalancování, realokace je LCF užitečný produkt pro většinu drobných investorů. Taky se opakuji už asi po čtvrté. Sláva

    Odpovědět

  • Zdenál

    12 července, 2008

    Pěkný den. Zajímavé vidět zvenčí diskusi kvalifikovaných poradců navzájem. Bylo by i divné, kdybyste se shodli-tak jako se neshodují investoři, analytici apod.,každý máte svůj kus pravdy. Zvažte ale třeba i toto:
    Upřímně – cílem poradce je zisk. Spokojenost klienta, jeho profit nebo nadvýnos je k tomu nutný předpoklad, ale ne cíl (jako všude). Klíčová je pouze korektnost dosažení zisku + nelhat. Musí být spokojeni oba, nejen klient.
    U valné většiny lidí s 500-1000 Kč není moc potenciálu dalších činností(možná rizika-úraz, domácnost, povinné ručení) a většinou je nedostanete do úhrady přímo (nemělo by to pro ně třeba ani efekt). Potom LCP pomáhá v následném servisu. Můžete jen doufat, že (kdoví,jestli), Vám dají někdy doporučení – ovšem lze čekat doporučení na lidi obdobného soc.postavení nebo slabší. Pak potřebujete dosáhnout na minimální následnou starost, přitom klient bude mít solidní řešení. Zní to možná tvrdě, ale je to tak, nejste Červený kříž a servis musíte ufinancovat a není řeč o IŽP.
    —
    Na čem se zaplatíte při rebalancování fondů bez LCP ? Chystat papíry, vypsat (předtím zjistit stavy-výpisy, jak se k nim dostanu, přiveze mi je nebo pošle nascanované?), setkat se (v lepším případě přijde on za Vámi),poslat papíry na společnosti, dělat záznamy do deníku IZ, rozepsat polopaticky na papír klientovi, jak si změnit platby. Vše na své náklady a část peněz z už tak nevelké provize za takovou investici ještě hážete zpátky.
    —
    Jestli něco nastane jinak, tak se dá jinak uvažovat (klient dá efektivní doporučení z přesvědčení anebo něco zaplatí). Jinak LCP. Už tak bude fér, když ho nenecháte předplatit -máte každý měsíc na kafe, pokud už máte uhrazeny povinnosti. Sice skoro do smrti, ale bez valorizace v čase a s rizikem, že to přestane platit.
    Takže ještě vyšší finanční „nadpřínos“ nebude, ale nemůže klient chtít, že ho poradce bude v servise sponzorovat svým časem i přímými náklady. Pěkný den a léto 🙂

    Odpovědět

  • Anonym

    13 července, 2008

    Budete se možná divit Zdenále, ale váš pohled také zastávám. U Honzy však postrádám fakta. Ta naše diskuze byla hodně obecná a nelze na ní stavět. Tím ale neříkám, že byla zbytečná. Když už nic víc, tak nám alespoň ukazuje, že nejsou všechny věci černé nebo bílé. Přesně tak jak jste to napsal. Přeji dobrou noc.

  • jiri.cerny2

    10 července, 2008

    Jenom bych si dovolil rýpnout do tabulky kde jste jaksi zpoměl přičíst státní podporu k penzijku. Ale i tak to nevyjde výhodněji a kór po zdanění:))

    Odpovědět

  • Anonym

    10 července, 2008

    Nezapomněl 😉 Celkem k výplatě je PP očištěno o daň (pro kontrolu koukněte třeba na apfcr.cz).
    Je to poměrně jednoduchý graf, ale jde spíše o porovnání.

    Odpovědět

Zpět k článku