Loni měla přijít krize do rozvíjejících se ekonomik. Nepřišla

V kapitalismu ekonomika pohybuje v cyklech. I přes četné pokusy zatím nikdo nepřišel na to, jak se cyklům vyhnout či jak odhadnout jejich přesný příchod a odchod. Socialističtí teoretikové se snaží krizím vyhnout centrálním plánováním. To jsme si vyzkoušeli na vlastní kůži. V nadsázce se dá říci, že tehdejší Československo bylo v ekonomické krizi permanentně.

Původ krize

Ekonomický cyklus a s ním spojené období krize rozhodně nejsou vynálezem kapitalismu, ale jsou s námi, co svět světem stojí. Pohled do historie ukazuje, že nás hojná a chudá období provází neustále. Stejně stará je i snaha vysvětlit, proč krize vznikají. Některé starozákonní texty vysvětlují hospodářský propad morálním úpadkem. To je do značné míry podobné jako v současnosti. Vládci se příliš nestarali o vytvoření podmínek pro rozvoj ekonomiky, místo toho nadmíru utráceli.

Ale našli se i zodpovědní vládcové a jejich úředníci, od kterých by se současní politikové měli hodně co učit. Dobře známý je biblický příběh o Josefovi. Ten prorokoval, že zemi čeká sedm let hojnosti s vydatnou úrodou kolem rozvodňujícího se Nilu, po nichž přijde sedm hubených let, kdy sucho způsobí hladomor. Jeho předpověď se ukázala jako přesná. Naštěstí pro tehdejší Egypt faraón pověřil svého technokratického zástupce, aby během sedmi let hojnosti nechal uskladnit obilí, a zabezpečil tak dostatek potravy, což pomohlo zachránit obyvatelstvo před hladem během špatných let.

Pro dnešní vládní představitele je to užitečné ponaučení. Ovšem ti případní dnešní zodpovědní politikové by pak zřejmě nebyli zvoleni, a to si žádný politik nepřeje.

Cykly rozvíjejících se trhů

Rozvíjející se trhy, zejména země pod zkratkou BRIC, mají za sebou více než dekádu velmi zajímavého hospodářského růstu a před sebou stále poměrně dobrou perspektivu. Až by to mohlo vypadat, že se rozvíjejícím zemím nemůže nic stát a je to investiční sázka na jistotu. Nicméně i pro rozvíjející se trhy v minulosti platil sedmiletý cyklus. Zajímavostí je, že vždy krize zasáhla jiný region.

^REKLAMA

Kupříkladu v letech 1975 až 1981 zaznamenaly rozvíjející se země výrazný přísun prostředků, a to zejména formou půjček. To s sebou ovšem přineslo zvýšení dluhu. Dluhová krize pak propukla v roce 1982 v Mexiku a na dalších sedm let výrazně zahýbala latinskou Amerikou. Někdy se jí říká „ztracená dekáda“. Rok 1989 coby rok obratu byl charakterizován první emisí Bradyho dluhopisů (dluhopisů denominovaných v dolarech a emitovaných latinskoamerickými zeměmi), které regionu pomohly překonat krizi. V tuzemsku jsme tuto krizi takřka nepocítili.

Další cyklus hojnosti nastal v letech 1990–1996. Tehdy přílivy peněz na rozvíjející se trhy dosáhly nevídaných a v pravdě rekordních hodnot. Ovšem krize, která přišla v roce 1997, do značné míry poškodila nejenom východoasijské ekonomiky, tzv. asijské tygry. Ale znamenala velké oslabení důvěry v rozvíjející se trhy. To jsme pocítili na vlastní kůži v roce 1998, kdy nastal masivní odliv „horkých“ peněz z regionu střední Evropy (a Ruska). U nás to znamenalo pád vlády a přijetí tzv. balíčků. Regiony postižené touto krizí se dlouho vzpamatovávaly.

Další přílivový cyklu peněz na rozvíjející se trhy se datuje od roku 2004 do 2011. Dokonce se rozvíjejícím trhům podařilo přestát i globální finanční krizi. Pokud by se historie měla opakovat, mělo v loňském roce dojít k vyschnutí přílivu kapitálu na rozvíjející se trhy. Nicméně se tak nestalo. Na druhou stranu je na hlavních tahounech rozvíjejících se trhů znát ekonomické oslabení. Jak čínská, tak brazilská i ruská ekonomika pomalu ztrácejí výkonnost. Není se co divit, neboť jejich hlavní odbytiště tzn. USA a EU se potýkající s výraznými problémy a domácí poptávka rozvíjejících se ekonomik ještě není natolik silná, aby dokázala tento výpadek nahradit.  Hraje se tedy o to, zda rozvíjející se trhy budou mít přistání měkké (pomalé zpomalení ekonomiky) či tvrdé (náhlý propad způsobený třeba prasknutím bubliny).

Bude se opakovat historie?

Krize (nikoli změna cyklu) na rozvíjející se trhy přicházejí pravidelně v patnáctiletém cyklu, tedy alespoň od roku 1982, když vypukla mezinárodní dluhová krize v Mexiku a odtud se rozšířila do ostatních zemí Latinské Ameriky a dále. O 15 let později propukla krize východoasijská: v polovině roku 1997 zasáhla Thajsko a postupně se rozšířila do zbytku regionu a nejen tam. Tvrdě na ni doplatila i střední Evropa, vč. ČR. Loni se však něco změnilo. Pokud by platila tato kauzalita, další krize měla přijít v loňském roce. Ale nepřišla.

Čím si vysvětlit onen do loňského roku pravidelný příchod krizí v daném cyklu? Jedna ze zajímavých teorií říká, že patnáct let je zhruba doba, za kterou jsou úvěroví pracovníci a obchodníci hedgeových fondů povýšeni a na jejich místo nastoupí jiní. Dnešní mladá generace pracovníků hedgeových fondů ví, že v Turecku byla v roce 2001 nějaká krize, ale nezažili ji na vlastní kůži. Proto si myslí, že tentokrát to třeba bude jinak.