Prosincový vývoj míry nezaměstnanosti vykázal pro poslední měsíc roku typický, avšak pro průběh roku 2015 zcela netypický vývoj. Míra nezaměstnanosti vzrostla oproti předchozímu měsíci o 0,3 procentního bodu na 6,2 %, což je o 1,3 bodu méně než na konce roku 2014 a o celé dva procentní body pod úrovní před dvěma lety. Za toto dvouleté období se tak parametry trhu práce výrazně zlepšily, když počet nezaměstnaných klesl o více než 140 tisíc osob a na straně druhé se na trhu objevilo o téměř 70 tisíc volných pracovních míst. To jednoznačně ukazuje, že oživení české ekonomiky bylo doprovázeno odpovídajícím vývojem trhu práce a jeho strukturální problémy (byť nepochybně existují) nejsou tak závažné, jako v řadě států EU, kde rostoucí ekonomika nevede k tak přesvědčivému snížení míry nezaměstnanosti (přestože se tato v EU nyní rovněž nachází na svém čtyřletém minimu, avšak s hodnotami téměř dvojnásobnými v porovnání s Českou republikou – při použití srovnatelného měřítka). Samotný prosincový vývoj u nás byl tradičně ovlivněn nejen omezenou možností sezónních aktivit, ale též faktem, že právě ke konci roku jsou nejčastěji prováděny personální změny.
Maloobchodní trh doznal zřejmě svého definitivního postkrizového probuzení a v listopadu tržby na něm uskutečněné vzrostly meziročně o 6,8 %, což je tempo v České republice dlouhodobě ne zcela obvyklé, svědčící o optimistické náladě tuzemského spotřebitele. Růst byl patrný ve všech segmentech spotřebitelského trhu, nejvíce u pohonných hmot, výrazně vzrostl prodej nepotravinářského zboží, nejméně, ale pořád uspokojivě pak potraviny. Příznivý vývoj maloobchodního trhu byl ovlivněn růstem reálné mzdy a příjmů, na němž se velmi zásadně podílí téměř nulové inflační prostředí.
Údaje o inflaci mohly přispět k případnému oddálení rozhodnutí naší měnové autority o ukončení politiky kursového závazku, neboť za celý rok zůstává inflace fakticky na nule, na hony vzdálena inflačnímu cíli ČNB. Průměrná míra inflace v roce 2015 dosáhla hodnoty 0,3 %, meziroční prosincová inflace pak činila 0,1 % a meziměsíčně cenová hladina v prosinci dokonce opět poklesla, tentokrát o 0,1 %. Hlavním faktorem celoročního cenového vývoje jsou záležitosti determinující ceny pohonných hmot, jejichž úroveň poklesla až o více než 15 %. K nim se pak v podstatně menším rozsahu přidávají též ceny potravin, nejvýznamnější složky spotřebitelského koše. V segmentech, kde byl zaznamenán cenový nárůst (odívání, obuv, ubytování, stravování) byl tento velmi nízký. Cenový vývoj v roce 2015 v České republice přitom plně korespondoval s mimořádně nízkou mírou inflace v EU.
Petr Zahradník, poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV)
