Děti si chtějí nechávat posílat kapesné na účet z toho důvodu, že často nakupují přes internet. Zhruba 80 procent dětí je na internetu tři hodiny denně a 90 procent nakupuje na internetu. Do obchodů se mladí chodí jen projít nebo se případně podívat na zboží, které si pak stejně objednají přes internet.
„Třetina mladých uvádí jako důvod zřízení účtu potřebu vlastnit platební kartu, která je pro ně společenským statusem dospělosti,“ uvádí Jana Opršalová, výkonná manažerka segmentu Platební komfort ČSOB. „Za povšimnutí stojí, že mladí platí raději hotovostí, a než by platili kartou, raději si vyberou z bankomatu.“
Údaje vyplývají z průzkumu ČSOB a Poštovní spořitelny, který se uskutečnil letos v létě. Průzkum probíhal jak mezi rodiči, tak i "dětmi" do 26 let.
Graf 1: Proč si studenti pořizují vlastní účet v bance
Od kamaráda si nepůjčím
Když peníze dětem dojdou, nejčastěji si půjčí od rodičů. Někteří si dokonce nechtějí půjčovat vůbec. Od svého kamaráda by si nepůjčilo 91 procent mladých. Od nebankovních společností by si půjčilo jen jedno procento dotázaných.
Ve chvíli, kdy studenti nemají dostatek peněz, 38 % z nich zajde požádat o půjčku rodiče a 32 % si jich najde dočasnou brigádu. „Překvapilo nás, že jen 9 % mladých by si půjčilo peníze od kamarádů,“ říká Jana Opršalová.
| Tip: |
|---|
| Nový trend: děti zůstávají bydlet s rodiči až do třiceti let |
Útraty studentů jsou vysoké
Průměrná týdenní útrata dětí ve věku od 12 do 26 let je 1 066 korun, tedy 4 264 korun měsíčně. Zatímco mladí ve věku od 12 do 17 let utratí týdně zhruba 296 korun, lidé ve věku od 18 do 26 let utratí téměř pětinásobek, tedy 1 440 korun týdně. Měsíčně se pak útrata vyšplhá až na 5 760 korun.
Nejvíce utratí mladí překvapivě za dopravu (579 korun měsíčně) a za oblečení (505 korun měsíčně).
Kapesné dětem ale na takové útraty nestačí, musí si přivydělávat na brigádách. Skoro polovina dětí na prvním stupni nedostává žádné kapesné, 21 % měsíčně do 100 korun. Děti na druhém stupni nejčastěji dostávají měsíční kapesné mezi 200 – 300 korunami. Necelá polovina středoškoláků dostává mezi 300 – 700 korunami.
„Vysokoškolákům už rodiče v 18 % kapesné nedávají, protože si jejich potomek vydělává na brigádách díky částečnému úvazku,“ doplňuje Ondřej Škorpil z ČSOB.
Kapesné rodiče vnímají jako věc, která dítěti pomáhá naučit se rozumě zacházet s penězi. Tři čtvrtiny rodičů si myslí, že by děti po nástupu na střední školu nebo učiliště měly také začít chodit na brigády. Děti se podle rodičů musejí naučit vydělávat si peníze, aby věděly, že nic v životě nedostanou zadarmo a na všechno, co chtějí, si budou muset vydělat. „Téměř 10 % rodičů ale připouští, že se jejich dětem nebude na brigádu chtít, že budou muset bojovat s jejich leností či pohodlností,“ říká Ondřej Škorpil.
Graf 2: Od kdy by děti měly dostávat kapesné
