Máte nadstandardní příjmy? Na důchodu si pohoršíte

Současný výpočet penze je v Česku je příliš rovnostářský, proto musí dojít dle rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 16. 4. 2010 ke změně výpočtu důchodu tak, aby byl více posílen princip zásluhovosti. Od října se tedy budou důchody počítat již jinak.

Průměrná výše státní penze v Česku (při porovnání s průměrnou mzdou) je přibližně uprostřed pomyslného žebříčku mezi zeměmi OECD. Občané pobírající po celý svůj život nadprůměrnou mzdu a řádně platící sociální pojištění již na tom tak dobře nejsou. Zatímco tedy u podprůměrných mezd (50 % průměrné mzdy) činí v Česku výsledná penze až 90 % příjmu před odchodem do důchodu, tak u nadprůměrných mezd (250 % průměrné mzdy) činí výsledná penze již pouze 30 %. Změna výpočtu důchodu má tento nepoměr snížit.

Co ovlivňuje výši důchodu?

Při splnění podmínek pro přiznání klasického starobního důchodu v Česku (tj. důchodového věku a potřebného počtu let pojištění), ovlivňuje výši důchodu:

– dosahovaná mzda od roku 1986 až po současnost

– počtu let pojištění

Při výpočtu důchodu totiž platí, že čím vyšší osobní vyměřovací základ a získaný počet let pojištění, tím vyšší penze.

Porovnání současného stavu a příštích let

Výpočtovým základem od ledna do října 2011 je osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje částku 11 000 Kč. Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 11 000 Kč, tak stanoví se výpočtový základ tak, že částka 11 000 Kč se počítá v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 11 000 do 28 200 Kč se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad 28 200 Kč se počítá 10 %. V příštích letech má dle plánu MPSV docházet k postupné změně redukce. Pokud bude návrh schválen, tak by měly být od roku 2015 již pouze dvě redukční hranice, kdy osobní vyměřovací základ do 11 000 Kč by se opět započítával v plné výši a nad 11 000 Kč až do trojnásobku průměrné mzdy (cca. 70 000 Kč až 75 000 Kč) by se započítával z 23 %. Horním omezením osobního vyměřovacího základu by tak byla od roku 2015 v podstatě stanovena maximální státní penze.

Co by znamenalo zavedení stropu?

Maximální státní penze je zavedena ve většině členských zemí Evropské unie. Zavedení maximální státní penze by tak nebylo ničím neobvyklým. V praxi by toto opatření znamenalo, že občané s osobním vyměřovacím základem (zjednodušeně řečeno průměrnou měsíční mzdou za všechny odpracované roky, kdy dřívější příjmy se násobí koeficientem zohledňujícím inflaci) nad 125 tisíc Kč by měli dle nového výpočtu důchodu nižší penzi než při současném důchodu.

Praktický příklad

V našem ukázkovém příkladě si vypočítáme měsíční penzi pana Nováka dle současných paramterů od ledna do září 2011 a dle plánovaných parametrů v roce 2011. Budeme počítat, že pan Novák v obou variantách získal 43 let pojištění a jeho osobní vyměřovací základ bude 140 000 Kč. Současně budeme počítat, že horní redukční hranice bude 72 000 Kč.

Jak vidíme z ukázkového příkladu, tak penze občana s nadstandardním osobním vyměřovacím základem ve výši 140 tisíc Kč bude dle nového výpočtu nižší než v současnosti, a to o 1 490 Kč měsíčně. Důvodem by bylo plánované zavedení stropu při výpočtu důchodu. Výpočet je orientační, protože bude záviset na hranici stropu. Velmi zjednodušeně se dá říci, že si finančně pohorší občané s osobním vyměřovacím základem do 125 tisíc Kč.

Důchody jsou vyplácené čisté

Pokud je roční důchod nižší než 288 tisíc Kč za rok (24 tisíc měsíčně), tak je osvobozen od daně z příjmu fyzických osob. V Česku tak naprostá většina důchodců nemusí podávat daňové přiznání. Proto je vždy nutné porovnávat čistou mzdu a důchod. Z důchodu se neplatí ani sociální a zdravotní pojištění. V některých vyspělých zemích jsou však důchody zdaněny, na to je nutné při porovnávání výše důchodu pamatovat.