Maximální odvody na pojistném v ČR a ve světě v roce 2012

Maximální vyměřovací základ (strop pro odvod pojistného) je nejvyšší částka, ze které může být za rok zaplaceno sociální a zdravotní pojištění. V roce 2011 je strop pro odvod pojistného 72násobek průměrné mzdy stanovené vládním nařízením, tedy 1 781 280 Kč. Pro sociální i zdravotní pojištění je stejně vysoký. Rok 2012 však přináší zásadní změnu, strop pro výpočet sociálního pojištění klesá. U zdravotního pojištění je stejně vysoký. Sníží se tedy celkové zdanění občanů s nadstandardními příjmy.

Co je to „strop“

Když mzda zaměstnance během roku dosáhne „stropu“ pro odvod pojistného, tak se přestane již od tohoto měsíce odvádět ze mzdy zaměstnance sociální a zdravotní pojištění. Naposledy se pojistné zaplatí za měsíc, ve kterém bylo této hranice dosaženo. V roce 2012 se však přestane zdravotní pojištění odvádět později. OSVČ zaplatí pojistné za celý rok maximálně z částky „stropu“.

Jak vysoké budou stropy v roce 2012

Stropy pro platbu pojistného se odvíjejí od výše průměrné mzdy pro rok 2012. Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010 dle vyhlášky MPSV je 24 526 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010 činí 1,0249. Takže průměrná mzda dle návrhu MPSV pro rok 2012 je 25 137 Kč.

• maximálním vyměřovacím základem pro platbu sociálního pojištění je pro rok 2012 „pouze“ 48násobek průměrné mzdy, tedy částka 1 206 576 Kč (48 x 25 137 Kč).
• u zdravotního pojištění zůstává strop na 72násobku průměrné mzdy, pro rok 2012 to je částka 1 809 864 Kč.

Zdanění občanů s ročním příjmem nad částku 1 206 576 Kč příští rok poklesne. Čím vyšší příjem nad tuto hranici, tím nižší zdanění oproti roku 2011. 

Jak se prakticky promítne změna

Změny maximálních vyměřovacích základů zjednodušeně znamenají, že zatímco v roce 2011 odvede občan sociální i zdravotní pojištění do měsíčního příjmu 148 440 Kč, tak v roce 2012 to budou částky:

• 100 548 Kč pro sociální pojištění (6,5 % z hrubé mzdy)
• 150 822 Kč pro zdravotní pojištění (4,5 % z hrubé mzdy)

Významně ušetří zaměstnavatel, protože na sociálním pojištění odvádí 25 % z hrubé mzdy zaměstnance a na zdravotním pojištění 9 % z jeho hrubé mzdy. Zaměstnancům s nadstandardními příjmy se tak sníží i odvody na dani z příjmu, protože daň z příjmu se počítá ze „superhrubé mzdy“ (hrubá mzda + povinné odvody zaměstnavatele).

Proč nemá klesat strop pro zdravotní pojištění?

Nová úprava, která je odlišná pro sociální i zdravotní pojištění, je jistě v pořádku. Ze sociálního pojištění jsou financovány především důchody, a proto je potřeba posílit systém zásluhovosti. Vzhledem k redukci při výpočtu penze mají občané s vysokými příjmy v Česku poměrně nízkou penzi (v porovnání s jejich odvody v produktivním věku). Snížení stropu je cestou, jak tento nepoměr snížit.

Naproti tomu zdravotní pojištění je založeno především na principu solidárnosti zdravých s nemocnými. Lékařská péče je velmi drahá. Nikdo z nás neví, kdy a v jakém rozsahu ji bude potřebovat. Z tohoto důvodu by nebylo od věci dokonce strop pro platbu zdravotního pojištění zrušit a pro platbu sociálního pojištění ještě o něco snížit.

Jak je to v ostatních zemích EU?

Strop pro platbu sociálního pojištění je zaveden ve většině zemí EU. V přiložené tabulce je uvedena základní hodnota za celý rok 2011 v euro. Např. v Německu je však 66 000 € pro západní spolkové země a 57 600 € pro východní spolkové země. V Řecku je 66 552 € pro občany pojištěné po roce 1993 a 29 184 € pro občany pojištěné před tímto datem.

Tabulka: Strop pro platbu pojistného ve vybraných evropských zemích

Zdroj:
MISSOC Database, Financing Social Protection 2011