Bavíme se o trhu, kde jsou statisíce prodejů životních pojistek, přičemž stížností jsou jen stovky. Klient, který je spokojen, si zpravidla nestěžuje na cenu. Zveřejnění provizí navíc nic neřeší. Významnější by bylo srozumitelné zveřejnění poplatků s upozorněním, kdy se jaké poplatky strhávají.
Nezávislý finanční poradce musí platit i režiji, která není zahrnuta do provize. Pojišťovna tak má pouze variabilní náklady za přinesený prodej. Přenesením prodeje na finanční zprostředkovatele se tak pojišťovna zbavuje fixních nákladů a platí jen variabilní.
Musíme přesvědčit lidi, aby se více zabezpečovali sami na své stáří. Vyšší zásluhovost státního penzijního systému nic neřeší. Snižuje se náhradový poměr penzijního systému, přitom je přibližně 99% závislost na průběžném penzijním systému, naspořeno mají české domácnosti jen přibližně 70 % HDP, což je málo…
Řešením není zvýšení odvodů důchodového pojištění, tím by klesla současná konkurenceschopnost české ekonomiky. Zvýšení finanční gramotnosti je pěkné, ale obtížně realizovatelné. Jediným řešením je posílení distribuce. Jen při osobním rozhovoru s klientem lze vysvětlit jeho situaci a zajistit ho na stáří. Lidé z nějakého důvodu upřednostňují současnou spotřebu před nákupem pojištění.
„Jsme jistým popularizátorem finanční nezávislsoti na státu,“ uvedl v závěru prezentace Michal Knapp a dodal: „Běžným názorem občanů je, že se důchodu nedožijí.“
REKLAMA
Problémem je podle Knappa rozdílnost požadavků na licencování v různých distribučních kanálech a zároveň různé požadavky na stejné produkty v různých segmentech trhu (např. podílové fondy samostatně a v rámci životního pojištění). To je potřeba harmonizovat.
