Fiskální deficity v regionu SVE se prohloubily; na státech nyní je, aby splnily svůj domácí úkol a zvrátily negativní směřování vývoje. Země SVE-6 očekávají méně bolestivou konsolidaci než eurozóna, ovšem striktně vyžadovaná udržitelnost může odsunout přijetí eura až na léta 2015-2016. Fiskální hospodaření zemí SVE povede letos ke snížení spreadů vládních dluhopisů.
V Evropě stále sílí obavy z rostoucích veřejných dluhů a potenciálních potíží s jejich financováním. V loňském roce byl problém fiskálních deficitů skryt za velkoryse dodávanou likviditou, která měla stabilizovat finanční sektor. Dnes musí mnohé z evropských vlád zaplatit účet za předchozí uvolnění fiskálních otěží, a to zaváděním vynucených úsporných opatření, jež mohou být brzdou hospodářského oživení.
Veřejný dluh zemí SVE je pod 60 % k HDP, veřejný dluh Maďarska odpovídá průměru eurozóny (80 %)
“Veřejný dluh v zemích SVE-6 (Polsko, Maďarsko, Česká republika, Slovensko,Rumunsko a Chorvatsko) je nominálně i relativně (jako podíl na HDP) mnohem nižší než ve státech eurozóny. Veřejný dluh v Maďarsku, České republice, na Slovensku, v Rumunsku a Chorvatsku úhrnem za tyto země dosahuje zhruba 200 mld. EUR, což je méně, než činí řecký veřejný dluh (300 mld. EUR). Jestliže k tomu doplníme Polsko, činí veřejný dluh za celý region SVE-6 méně než 400 mld. EUR – tedy i nadále méně než dluh Španělska (odhadovaný na 700 mld. EUR) a méně než jednu čtvrtinu veřejného dluhu Itálie (odhadovaného na 1.800 mld. EUR),“ objasňuje Juraj Kotian, vedoucí makroanalytik pro střední a východní Evropu v Erste Group. 
V poměrném přepočtu udržely všechny země SVE (s výjimkou Maďarska) svůj veřejný dluh pod 60 % k HDP. Veřejný dluh Maďarska za rok 2009 se odhaduje na úrovni 80 % k HDP, což je přesně průměr eurozóny. Jedním z významných ukazatelů je podíl státních cenných papírů vlastněný nerezidenty. Pokud je tento poměr vysoký, roste tím pravděpodobnost náhlého sell-offu. Je to případ Řecka, kde téměř dvě třetiny veřejného dluhu (90 % k HDP) drží nerezidenti, a sice prostřednictvím investic do řeckých vládních dluhopisů. Ve srovnání s tím představuje tento poměr v zemích SVE-6 asi jednu čtvrtinu (2-23% k HDP).
REKLAMA
Analytici Erste Group proto poukazují na to, že „vzhledem k mnohem nižšímu objemu splatného veřejného dluhu a fiskálních deficitů ekonomik SVE ve srovnání se zeměmi eurozóny bude míra půjčování u první skupiny v tomto roce výrazně nižší.“ Česká republika, Slovensko a Rumunsko budou těžit z nízké úrovně svého zadlužení a v důsledku toho také z nejmenších objemů splatného dluhu (zhruba 4-5 % k HDP). Chorvatsko a Maďarsko musí refinancovat vyšší objemy splatných vládních papírů, a to v hodnotě odpovídající asi 8-10 % HDP.
Přebytek likvidity na trzích SVE by měl udržovat silnou domácí poptávku po státních dluhopisech
Přestože jsou potřeby refinancování oproti eurozóně nižší, vynořuje se nadále otázka, „kdo nakoupí státní dluh zemí SVE-6“. „Přebytek likvidity na trzích SVE by měl udržovat silnou domácí poptávku,“ pokračuje Kotian ve výkladu. Na jedné straně budou banky pokračovat v investování velké části nárůstu depozit do státních cenných papírů, jelikož růst úvěrů bude nadále v útlumu. Čistá poptávka domácích bank po vládních papírech vyplývající ze změny stavu klientských vkladů a úvěrů by měla v úhrnu dosáhnout asi 1 % k HDP. Kromě bank bude v roce 2010 poptávka po vládních cenných papírech uplatňována také ze strany tuzemských penzijních fondů, pojišťoven a investičních fondů, celkově zhruba v poměru 0,5-2,0 % k HDP. Polsku se podařilo vydat eurobondy hned počátkem letošního roku, přičemž je velice pravděpodobné, že na mezinárodní trhy se obrátí také Česká republika, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko a Chorvatsko, což by mělo odlehčit situaci na domácím dluhopisném trhu.
Fiskální deficity v regionu SVE se prohloubily; na státech nyní je, aby splnily svůj domácí úkol a zvrátily negativní směřování vývoje
REKLAMA
Fiskální schodky v zemích SVE-6 se v nedávné minulosti prohlubovaly, což má dvojí příčinu. Za prvé tyto země nevyužily výhodné situace předchozích let k tomu, aby během hospodářského boomu stlačily své deficity co nejníže. Vysoký hospodářský růst navýšil výnosy z výběru daní. To na druhé straně urychlovalo ještě vyšší růst výdajů v letech 2005-2007 a zakrývalo rostoucí strukturální schodky. Za druhé některé z vlád přistoupily velice opožděně k revizi svých rozpočtů a úpravě výdajů v souladu se změněnými makroekonomickými předpoklady.
Výsledkem bylo pokračující zhoršování strukturálních deficitů ve všech zemích s výjimkou Maďarska a Rumunska, které pod dohledem programu MMF musely přijmout okamžitá opatření a bedlivě sledovat růst výdajů. Země regionu SVE-6 nicméně přijaly určitá opatření k dosažení obratu negativního trendu veřejných financí. Řada z nich (Maďarsko, Chorvatsko, Česká republika) se snažila posílit příjmy zvýšením sazeb DPH. Rumunsko se sice zvýšení DPH vyhnulo, zavedlo však opatření, která ho pro tento rok mají udržet v hranicích vymezených MMF (zeštíhlování osobních nákladů ve veřejném sektoru, omezování nemandatorních výdajů, a dále některé strukturální změny, jako je přepracování zákona o penzijním pojištění). Pokud jde o fiskální konsolidaci, má zjevný předstih Maďarsko – během tří let se mu podařilo snížit fiskální deficit z 9,4 % na méně než 4 % k HDP, a to navzdory zdráhavému růstu ekonomiky a tvrdému dopadu globální hospodářské krize.
Země SVE-6 očekávají méně bolestivou konsolidaci než eurozóna, ovšem striktně vyžadovaná udržitelnost může odsunout přijetí eura až na léta 2015-2016
„Vzhledem k tomu, že deficity v zemích SVE jsou nižší než je průměr eurozóny a že některé z těchto zemí nastoupily konsolidaci již dříve (v polovině roku 2009 a počátkem roku 2010), bude pro ně dosažení konsolidace reálnější a méně bolestivé než v zemích eurozóny,“ uvádí Kotian. Maďarsko má souladu se svým konvergenčním programem snížit do roku 2011 svůj deficit na méně než 3 %. Polsko a Rumunsko mají uvést své nadměrné schodky do pořádku do roku 2012, Česká republika a Slovensko do roku 2013. Polsko a Rumunsko budou své deficity muset konsolidovat ročním tempem téměř 2 % z úrovně roku 2009, mají-li do roku 2012 splnit vytčený cíl.
REKLAMA
Analytici Erste Group předvídají, že kromě prvořadého usměrňování fiskálního schodku na úroveň 3 % k HDP bude Evropská komise věnovat zvýšenou pozornost plnění Maastrichtských kritérií „věrohodným a udržitelným způsobem“. Znamená to, že od kandidátských zemí bude pravděpodobně pro získání kladného hodnocení vyžadováno, aby kritéria plnily se značnou rezervou, anebo aby svůj schodek udržovaly pod hranicí 3 % k HDP po delší období (tj. nikoli jen k jednotlivému termínu). Evropská komise může také požadovat strukturální deficity nižší než 3 % k HDP a dále realizované strukturální reformy (reformu zdravotnictví či penzijního systému), aby se tak snížila zranitelnost veřejných financí v dlouhodobém výhledu. To by pro pozitivní hodnocení Maastrichtských kritérií představovalo dosahovat po dobu nejméně jednoho roku deficitu sníženého pod úroveň 3 %, což může u zemí SVE (kromě Estonska) znamenat, že přijetí eura se odsune až na léta 2015-2016.
Fiskální hospodaření zemí SVE povede letos ke snížení spreadů vládních dluhopisů
Očekává se, že fiskální hospodaření bude mít výrazně větší dopad na spready vládních dluhopisů než
v předchozích letech. Vzhledem ke snížené zranitelnosti národních měn Maďarska a Rumunska a již realizované konsolidaci mohou tamější centrální banky pokračovat v měnovém uvolňování. To na druhé straně uvede v pohyb další snižování výnosů. Rumunsko má kupříkladu jeden z nejnižších veřejných dluhů v EU, a to zvyšuje pravděpodobnost, že se jeho deficit podstatně sníží. Analytici Erste Group očekávají, že do léta letošního roku výnosy z rumunských státních dluhopisů poklesnou ze současných 8 % na 6,5 %. V Maďarsku, zemi s jedním z nejnižších deficitů, mohou výnosy do konce roku klesnout ze současných 7 % blízko 6 %. S ohledem na čistý objem vydaných vládních dluhopisů v České republice a na Slovensku by jejich výnosy v případě zhoršení sentimentu vůči regionu SVE mohly růst. Přebytek likvidity českých bank je poměrně vysoký, což může pomoci při absorpci nabídky. Naopak slovenské banky jsou již plně zásobeny státními cennými papíry (20 % celkových aktiv), jelikož svou volnou likviditu po vstupu do eurozóny již přesunuly do vládních dluhopisů. Financování nového slovenského dluhu se tak dostává do zvýšené závislosti na poptávce ze strany nerezidentů a na refinancování od ECB.
