CZK/€ 25.285 -0,16%

CZK/$ 23.179 -0,44%

CZK/£ 30.078 -0,27%

CZK/CHF 26.860 -0,04%

Text: Aleš Tůma

24. 01. 2008

4 komentáře

Můžou za inflaci housky?

 


 

Může skutečně cena ropy nebo rohlíků způsobit inflaci? Odpověď je NE. Pokud se zvýší cena jednoho nezbytného statku, jak zareagují spotřebitelé? Pravděpodobně sníží poptávku po jiných statcích, které proto zlevní.

I pokud ropa zdražuje tak drasticky, že se to projevuje v cenách v samoobsluze, je stále poněkud nešťastné označovat to za inflaci.

Cena totiž vyjadřuje relativní vzácnost. Pokud na trhu panuje přesvědčení, že ropy bude nedostatek, cena stoupá. Zdražování je tak tedy v tomto případě projevem větší vzácnosti zdrojů.
Inflace je ale realitou bezmála stejně jistou jako daně a smrt. Index spotřebitelských cen neustále roste, u nás tempem mezi dvěma a třemi procenty ročně.

Znamená to, že zboží a služby jsou stále vzácnější? Zjevně ne. Kde je tedy zakopán pes? Obvykle v centrální bance.

Slovo inflace v původním významu označuje nadměrnou emisi peněz, hlavní hobby centrálních bankéřů. Pokud centrální banka na zdražení ropy nijak nereaguje, trhy se mu nějak přizpůsobí.

REKLAMA

Co se ale stane, banka pokud v obavě ze "zpomalení hospodářského růstu" pumpuje do ekonomiky nové peníze? Rostou ceny!

Pokud lidé mají v peněženkách více peněz, mohou si dovolit zaplatit více za všechny statky. Výsledkem je nárůst CPI (a další nepříjemnosti).

Malá citace: "Žádná vláda dobrovolně nepřijme odpovědnost za vyvolání ani mírné inflace, nemluvě vůbec o hyperinflaci. Vládní úředníci hledají vždycky nějakou výmluvu – chamtivé obchodníky, silné odbory, marnotratné spotřebitele, arabské šejky… ani jeden z osočovaných viníků ale nevlastní tiskárnu, na níž by mohl zákonně vyrábět ty kousky papíru, které nosíme po kapsách, a říkáme jim peníze."

Tolik Milton Friedman v knize Za vším hledej peníze, kterého cituje i (člen bankovní rady ČNB) prof. Holman ve své učebnici makroekonomie.

REKLAMA

Závěrem přiznávám, že i já jsem coby elév v novinách produkoval zprávy typu "Inflace zrychlila kvůli cenám energií". Inu, člověk se pořád učí… Navíc, pokud napíšete "růst indexu spotřebitelských cen", editor to zaručeně zkrátí na "inflace". A do titulku se to taky dát nedá.

Osobní stránky autora

Loading

Vstoupit do diskuze 4 komentáře



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Jan Lener

    27 října, 2006

    V tom případě se ptám, kdo má větší vliv. Jestli šéfredaktor, autor, nebo editor? Tak jak to je?

    Odpovědět

  • Jan Majer

    29 října, 2006

    Jestli jde o to zkracování a zjednodušování, tak editor musí text napasovat do volného prostoru na stránce, titulek se musí obvykle vejít na jeden řádek, navíc musí být sdělení v titulku úderné a srozumitelné… Inflace je z tohoto pohledu bezvadné slovo – vejde se a zaujme spíš než růst indexu spotřebitelských cen:-)
    Takže, Honzo, autor musí buď dodat srozumitelný článek přesně na míru, nebo musí počítat s tím, že se mu v něm bude hrabat editor, který ovšem nemusí být odborník na danou problematiku. Vliv má tedy 100% autor, pokud dodá perfektní článek (např. Pavlovi Kohoutovi v článcích nikdo nemusí měnit ani čárku). Jinak nastupuje, někdy necitlivě, editor. Šéfredaktor jednotivé texty obvykle neupravuje.

    Odpovědět

  • Jan lener

    29 října, 2006

    Polepším se. 🙂

    Odpovědět

  • Jan Majer

    29 října, 2006

    Ale to nebylo na vás, Honzo:-)

    Odpovědět