I tak ale bude klíčové, zda najde společnou řeč se Silviem Berlusconim, který má v šuplíku celou řadu kontroverzních návrhů na snižování daní a určitě si dobře pohlídá, aby v nové vládě dostal patřičné zastoupení. S podporou populistického hnutí Beppeho Grilla, které dostalo čtvrtinu všech hlasů, zatím nikdo počítat nemůže. To jakákoliv jednání o budoucí vládě dost ztěžuje.
Poslední pokles italských výnosů, které se tento týden dostaly pod 4 %, je přitom především důsledkem pozitivního politického vývoje. Navíc špatná čísla z Itálie nejsou v tuto chvíli trhy chápána jako překážka pro splácení stávajících dluhů, ale spíše jako příležitost pro investice do fixně úročených dluhopisů, které jsou zkrátka v recesi atraktivní. Na začátku roku 2012 by podobně slabá čísla z Itálie způsobila pravý opak – výprodej dluhopisů a nárůst rizikových přirážek. O rok později je ale situace jiná – investoři hodně důvěřují závazkům ECB, která slíbila přímé intervence na periferních trzích s vysokými výnosy (OMT).
Nízké výnosy v Itálii a ve Španělsku jsou bezesporu pozitivní, a to minimálně pro tamní vlády. Škoda, že zatím nižší vládní výnosy nejsou znát v lepší dostupnosti peněz v soukromé sféře. Včerejší zápůjční průzkum ECB (Bank lending survey) ukázal, že banky stále (i když pomalejším tempem) ztěžují dostupnost peněz. Současně tvrdé rozpočtové úspory na periferiích vedly k prudkému poklesu poptávky po úvěrech od nefinančních podniků. To je dost nelichotivý obrázek, který by měl na jedné straně rozhoupat ECB k další akci a na druhé současně podpořit odpůrce tvrdé rozpočtové diety. Patří mezi ně i nový kandidát na italského premiéra Enrico Letta. Pár hodin po zveřejnění své nominace zpochybnil další cestu úspor a vyzval k strukturálním reformám a podpoře zaměstnanosti.
Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
