Naše peněženka během nemoci

Během nemoci klesá životní úroveň rodiny, protože náhrada mzdy nebo nemocenské dávky jsou nižší než předcházející příjem. Čím vyšší příjem, tím vyšší pokles. Finanční zajištění pro případ nemoci, úrazu… by mělo vždy odpovídat finanční situaci rodiny.

Maximální náhrada mzdy 146 Kč za den

Možnost čerpat náhradu mzdy má pouze zaměstnanec, OSVČ nikoliv.

• OSVČ by proto měly mít pro případ nemoci, úrazu uzavřeno vlastní komerční pojištění, aby v případě delší nemožnosti vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, nebyly bez prostředků.
• Placení dobrovolného nemocenského pojištění je rovněž pro OSVČ nevýhodná, protože dobrovolné nemocenské pojištění se musí vypočítávat ze stejného vyměřovacího základu jako důchodové pojištění. Vyšší dobrovolné nemocenské pojištění automaticky znamená vyšší platby na důchodovém pojištění, což se nevyplatí. A při nízkých platbách dobrovolného nemocenského pojištění je nemocenské minimální, takže se to rovněž nevyplatí.

K přiznání náhrady mzdy musí nemocný zaměstnanec splnit zákonné podmínky: musí být účasten na nemocenském pojištění a musí být uznán lékařem práce neschopným. Náhrada mzdy je upravena zákoníkem práce.

• Zaměstnanci pobírají od svého zaměstnavatele náhradu mzdy po dobu prvních tří týdnů (21 dní), ale až od čtvrtého dne pracovní neschopnosti. Náhrada mzda se počítá z průměrného výdělku zaměstnance v předchozím čtvrtletí na jednu odpracovanou hodinu.
• Průměrný výdělek pro účely výpočtu náhrady mzdy se redukuje. V roce 2012 jsou redukční hranice 146,65 Kč, 219,98 Kč a 439,95 Kč. Průměrný hodinový výdělek do první redukční hranice (do 146,65 Kč) se započítává z 90 %, do druhé redukční hranice (od 146,65 Kč do 219,98 Kč) se započítává z 60 % a z třetí redukční hranice (od 219,98 do 439,95 Kč) se započítává z 30 %. K průměrnému hodinovému výdělku nad 439,95 Kč se nepřihlíží.
• Maximálně může dosahovat hodinová náhrada mzdy 146 Kč. Náhrada mzdy se pohybuje od 54 % předchozího příjmu po 14,6 % příjmu (při hodinové mzdě 1 000 Kč). S rostoucím příjmem tak náhrada mzdy citelně klesá.

Tabulka 1: Hodinová náhrada mzdy u jednotlivých příjmů

Zdroj: vlastní výpočty autora

Nemocenská je maximálně 29 400 Kč měsíčně

Při splnění zákonných podmínek platí čím vyšší příjem, tím vyšší nemocenská. Zákonem je stanoven limit pro výpočet nemocenských dávek.

• Základ, z něhož se vypočítává nemocenské (denní vyměřovací základ), se zjišťuje z hrubých příjmů dosažených ve 12 přecházejících kalendářních měsících v průměru na jeden kalendářní den. Denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského se redukuje.  Redukční hranice pro rok 2012 jsou: 838 Kč, 1 257 Kč a 2 514 Kč. Do první redukční hranice se počítá z 90 %. Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítají nemocenské dávky z 60 %. Z druhé do třetí redukční hranice se počítají nemocenské dávky z 30 %. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Nemocenská potom činí 60 % z denního vyměřovacího základu.
• Podpůrčí doba u nemocenského začíná 22. kalendářní den a končí dnem, kdy končí dočasná pracovní neschopnost. Nejdéle lze však nemocenskou pobírat 380 kalendářních dní. Jesliže se zdravotní stav po této době nezlepší, tak je nutné požádat již o invalidní důchod.
• Invalidní důchod není přiznán automaticky, je zapotřebí splnit zákonné podmínky. Invalidní důchod prvního stupně je přitom poměrně nízký. Závisí na příjmech a získaném počtu let pojištění, průměrně však invalidní důchod prvního stupně činí cca 6 300 Kč. Rozhodně se tedy vyplatí mít vlastní pojištění.
• Maximální nemocenská činí 29 400 Kč měsíčně. Výše nemocenské se pohybuje od 53,4 % po 12,5 % (při měsíčním příjmu 200 tisíc Kč). S rostoucím příjmem poměr nemocenské ke mzdě klesá.

Tabulka 2: Měsíční nemocenská v závislosti na příjmu (za 30 dní, od 22. dne nemoci)

Zdroj: vlastní výpočty autora