(Ne)penzijní (ne)připojištění

Plnoleté penzijní připojištění

Lidé v Česku mají možnost sjednat si smlouvu o penzijním připojištění již více než 17 let. Od roku 1994 Česká národní banka udělila licenci 47 penzijním fondům. V současné době ale funguje už jen 9 z nich. V likvidaci skončilo 12 penzijních fondů, 2 fondy vůbec nezahájily svou činnost. Zbytek připadá na fůze. Dosud poslední proběhla loni v listopadu, kdy se sloučil ČSOB penzijní fond Progres s ČSOB penzijním fondem Stabilita. Nejmladším hráčem na trhu je penzijní fond Aegon, který svou činnost zahájil v roce 2007.

Tabulka: Rozdělení trhu penzijního připojištění k 31. 12. 2011

Zdroj: Asociace penzijních fondů ČR

Penzijní připojištění se postupně stalo jedním z nejoblíbenějších finančních produktů. Bezmála 4,6 miliónů účastníků na konci loňského roku hovoří za vše. Plnoletosti se sice penzijní připojištění dočká, ale pak ve své stávající podobě zanikne. Nahradí ho nový systém fungující na principu podílových fondů. Penzijní fondy se transformují do penzijních společností, které budou spravovat majetek klientů vyčleněný do fondů. Oddělení majetku klientů od majetku fondů je ale jen jednou z významných změn, o kterých ještě bude řeč.

Spoření s jistým výnosem

Důvody velké obliby penzijního připojištění v Česku jsou zřejmé. Jedná se o dlouhodobě zavedený a snadno pochopitelný, navíc státem podporovaný finanční produkt, nabízející jisté zhodnocení úspor. Povinně neztrátové hospodaření penzijních fondů, možnost nízkých měsíčních úložek v kombinaci s relativně vysokým státním příspěvkem a případně i s příspěvkem zaměstnavatele, daňové odpočty, možnost úspory po čase jednorázově vybrat a použít na cokoliv, to vše představuje výhody, na které lidé slyší. 

Sjednání penzijního připojištění je snadné a není spojeno s téměř žádnými nároky na znalost finančního trhu nebo rozhodování o investiční strategii. Klient si jenom musí vybrat jeden z penzijních fondů a stanovit si výši částky, kterou bude spořit. Vše ostatní je pevně dáno. Penzijní fondy investují podle stejných pravidel, která sice minimalizují rizika, ale zároveň i limitují možné výnosy. Výsledkem je, že v průměru 95 % aktiv penzijních fondů tvoří dluhopisy, státní peněžní poukázky a peněžní vklady v bankách.

Tabulka: Rozložení aktiv penzijních fondů k 31. 12. 2011 (v %)

Zdroj: Asociace penzijních fondů ČR

Konzervativním investicím penzijních fondů odpovídají dosahované výsledky jejich hospodaření. O mnohém vypovídá, že za měřítko jejich úspěšnosti je považováno pouhé překonání inflace, tedy zamezení reálnému znehodnocení úspor klientů. Obzvláště tragickým byl v tomto směru rok 2008, kdy míra inflace vyskočila na 6,3 %, zatímco průměrné „zhodnocení“, které penzijní fondy připsaly svým klientům, nedosahovalo ani 1 %. A to čest některých fondů museli svou výpomocí zachraňovat jejich akcionáři.

Tabulka: Zhodnocení připsané penzijními fondy účastníkům (v %)

1) AEGON penzijní fond zahájil svou činnost v roce 2007.

2) Míra inflace – porovnání průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12-ti předchozích měsíců

Zdroj: Asociace penzijních fondů ČR, Český statistický úřad

Vyplatí se spořit málo a po krátkou dobu

Krizový rok 2008 byl v mnohém výjimečný. I pokud tento exces neuvažujeme, vychází průměrný výnos připsaný za posledních 10 let penzijními fondy klientům necelé 1 % nad inflací, což není mnoho. K tomu je ale potřeba připočíst státní příspěvek, který dělá penzijní připojištění atraktivním, a to zejména pro klienty, kteří si spoří méně a po kratší dobu. Čistý roční výnos pak běžně překročí 10 %. S výší měsíčních úložek a délkou spoření ale význam státního příspěvku, a s ním i zhodnocení vkladů na účtu účastníka, výrazně klesá.

Dosavadní nastavení podmínek k využití penzijního připojištění, jako nástroje pro vytváření dodatečného zdroje příjmů ke státnímu důchodu, příliš nemotivovalo. Pokud účastníci nezískali příspěvek od svého zaměstnavatele a nebyli v předdůchodovém věku, spořit vyšší částku než 500 Kč měsíčně se jim moc nevyplatilo. Možnost odečíst si od základu daně z příjmů až 12 000 Kč z úhrnu příspěvků zaplacených účastníkem po odečtu částky 6 000 Kč zjevně nestačila. Penzijní připojištění se státním příspěvkem tedy svůj účel neplnilo.

Tabulka: Průměrný měsíční příspěvek účastníka a státu na penzijní připojištění (v Kč)

Zdroj: Ministerstvo financí

Tabulka: Věková struktura účastníků penzijního připojištění (v %)

Zdroj: Asociace penzijních fondů ČR

Co přinese transformace

Přelomovým se pro stávající systém penzijního připojištění stal rok 2011. Po letech diskuzí o potřebě systém změnit došlo i na realizaci těchto změn. Podle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, byla zahájena transformace penzijních fondů na penzijní společnosti a je připravováno oddělení majetku klientů od majetku fondů, resp. jejich akcionářů. Majetek, který každý penzijní fond eviduje ve prospěch účastníků, vyvede k 1. 1. 2013 do transformovaného fondu a zbývající majetek pak připadne penzijní společnosti.

Stávající účastníci penzijního fondu se automaticky stanou účastníky transformovaného fondu spravovaného penzijní společností. Jejich nároky vyplývající ze smluv o penzijním připojištění a z penzijních plánů přitom zůstanou zachovány. Změní se jen výše státních příspěvků, které budou činit 20 % z částky měsíčně zaplacené účastníkem přesahující 300 Kč, nejvýše však 230 Kč. Zároveň se navýší hranice pro uplatnění daňového odpočtu na částky přesahující 12 000 Kč ročního úhrnu příspěvků zaplacených účastníkem.

Účastníkům zůstane zachována garance nezáporného zhodnocení i nárok na všechny sjednané penze, jednorázové vyrovnání i odbytné. Zachována bude rovněž možnost příspěvků zaměstnavatele. Investiční strategie transformovaných fondů zůstane povinně konzervativní a velké změny tedy nelze očekávat ani ve výsledcích jejich hospodaření. Za správu transformovaného fondu penzijní společnosti připadne nejvýše 0,6 % z průměrné roční hodnoty bilanční sumy transformovaného fondu a 15 % z dosaženého zisku. 

Jediné omezení, které stávající klienti penzijních fondů mohou pocítit, spočívá v nemožnosti převést své úspory do jiného penzijního fondu. Požádat o tuto změnu mohli jen do konce února. V důsledku transformace také nebudou moci v závěru letošního roku požádat o výplatu dávek, od počátku příštího roku ale opět ano. Pro všechny, kdo uvažují o sjednání penzijního připojištění za stávajících podmínek, platí, že tato možnost skončí 30. 11. 2012. Potom půjde vstoupit již jen do nového systému doplňkového penzijního spoření.

Nové spoření ve III. pilíři

Po 1. 1. 2013 budou mít stávající klienti penzijních fondů možnost převést své úspory na základě smlouvy o doplňkovém penzijním spoření z transformovaného fondu do nových účastnických fondů, které budou nabízet různé investiční strategie. Na rozdíl od stávajícího systému penzijního připojištění tak budou moci ovlivnit způsob nakládání se svými úsporami. Každá penzijní společnost bude spravovat povinný konzervativní fond a další fondy nabízející různý poměr možného výnosu a rizika. 

Odchod z transformovaného fondu do účastnických fondů by si měl každý dobře rozmyslet. Návrat zpět už nebude možný. Přechodem sice získá možnost rozložit své prostředky mezi několik fondů, případně i možnost přejít k jiné penzijní společnosti, ztratí ale garanci nezáporného zhodnocení úspor. Přijde také o možnost získat až 50 % úspor už po 180 měsících spoření formou výsluhové penze (a to i formou jednorázového vyrovnání). Má-li starší smlouvu, může také přijít o možnost výplaty starobní penze (resp. jednorázového vyrovnání) už v 50 letech.

Změny ve výplatě dávek, zejména možnost použití úspor z doplňkového penzijního spoření k nákupu anuity, tedy úhrady pojistného pro doživotní penzi, popřípadě pojistného pro penzi na pevně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu, u některé ze životních pojišťoven, které ho začnou nabízet, budou aktuální asi jen v případě, že klienti penzijních společností nebudou upřednostňovat jednorázová vyrovnání. K tomu může dojít, pokud by stát tuto formu výplaty dávek výrazněji znevýhodnil.