Nejen podpis může přijít draho

Všechny naše veřejné podpisy, neboli podpisy, které jsou snadno dostupné i jiným osobám – návštěvní knihy, dopisy i podpis na občanském průkazu, obchodní smlouvy (obchodní rejstřík), hypotéky (katastr nemovitostí), lékařské dokumenty, faktury, podpisy rodičů dětem do školy apod. – mějme v jiné podobě, než v jaké máme náš podpisový vzor v bance.

Opatrnosti není nikdy nazbyt a je zbytečné, aby náš podpisový vzor, kterým, kromě jiných způsobů, ovládáme naše bankovní účty, putoval veřejným prostorem. Snadno lze podpisový vzor zneužít například vyplněním příkazu k úhradě a jeho vhozením do sběrného boxu na pobočce banky.

Tip: Pouze a jen u podpisového vzoru v bance přidejme k samotnému podpisu nějakou značku navíc.

A tak mě napadá, jak to vlastně řeší VIP osobnosti, různí sportovci, umělci, herci nebo zpěváci, kteří se dennodenně někomu někam podepisují. Je to jejich jediný podpis, který používají i v bance, nebo mají nějakou svoji fintu?

A co třeba různé šeky, certifikáty, diplomy, osvědčení, kde se objeví tu podpis prezidenta, premiéra, primátora či starosty nebo sponzora, ředitele firmy, nadace či kohokoliv jiného. Myslí na bezpečnost svých peněz v bance tito lidé? Nebo se elektronizací našeho života obyčejný podpis čím dál tím více podceňuje?

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá – aneb abychom věděli, za kolik voláme, dřív než se nám zpět ozvou vymahači dluhů. Jsou linky, které jsou opravdu zdarma (800), a pak tu máme linky, které sice začínají číslicí 8, ale zákazník hovor normálně platí.

O hovorné se buď dělí volající s volaným – tzv. modrá linka, nebo jej platí jen volající – tedy bílá linka, a to většinou ve výši ceny volání na pevnou linku, případně v rozmezí od 1 do 6 korun za minutu dle operátora. Co je na tom ale záludné, že tyto hovory (často na help-line a zákaznické linky bank, pojišťoven, energetických společností, telekomunikačních operátorů, České pošty, Českých drah a dalších institucí, kde občas visíme i několik desítek minut) se nezapočítávají do volných minut, které máme předplacené! A to ani v případě, že využíváme služeb neomezeného tarifu.

Často ale bohužel tyto linky prostě využít musíme – například nahlášení pojistné události, informování o poruše elektrické energie apod.

Tip: V případě, že by byl účet za takový hovor vysoký a my zároveň standardně ohlašovali pojistnou událost, výpadek či řešili nějakou stížnost (nešlo by o informační telefon), můžeme tyto zvýšené náklady u společnosti reklamovat. V nejhorším neuspějeme. Problematikou „osmičkových“ linek se dlouhodobě zabývá dTest (www.dtest.cz/osmicky).

No, a pak tu máme šedou zónu devítkových linek – tedy audiotextové linky. Jejich charakter je různorodý – informační, obsahový, odborný, zábavný, erotický, loterijní či hlasovací. Zde je to prosté a drahé zároveň – 4. a 5. pozice číslic je cena volání za minutu, 6. a 7. pozice číslic je cena za SMS. Pokud ovšem devítkové číslo má podobu 905, jde o jednorázovou platbu (jako u 908), ale taxa je vynásobená deseti.

Tip: Zablokujme našim dětem u jejich telefonů volání na devítkové linky a nechme si o tom poslat od operátora potvrzení, ať máme u sebe jasný důkaz.

S následujícími tabulkami budeme zase o trochu chytřejší, předvídavější a připravenější.

Tabulka 1: Barevné linky

Tabulka 2: Prémiové linky

Článek je ukázkou z knihy „Konec finančních negramotů v Čechách“ Patrika Nachera, která je ke koupi v nakladatelství Plot.