Česká ekonomika nepolevila ve svém vysokém tempu růstu ani ve třetím čtvrtletí. Zpřesněný odhadu ukazuje na jeho meziroční a mezičtvrtletní zvýšení o 4,5 %, respektive o 0,5 %. Hospodářství vyhledávalo podporu nejen u domácností, ale také u vlády a firem. U všech těchto subjektů bylo hledání úspěšné. Domácnosti se nebojí pustit peníze do oběhu. Uvědomují si, že období, se kterým se musely vyrovnávat ještě nedávno, je pryč. Peníze utrácejí nejen za zboží dlouhodobé, ale i krátkodobé spotřeby, na které putovalo 25 haléřů z každé utracené koruny v ekonomice. Celkově za ně Češi vydali o 3 % více než v loňském roce. I přes klidnější období letních prázdnin a prvního školního měsíce si z „kopýtka vyhodily“ také firmy a vláda. Jejich investice se navýšily o 8,3 % a směřovaly především do staveb a infrastruktury. Investice byly z velké části zaměřeny také na obměnu vozového parku. V období od července do září bylo registrováno více než 42 tisíc nových firemních automobilů. Ve stejném období předchozího roku bylo nových firemních automobilů zaregistrováno mnohem méně než letos, konkrétně zaměstnance dopravních odborů navštívilo o přibližně 12 tisíc pověřených osob českých firem méně než letos. Pomocnou ruku podalo české ekonomice také zahraničí. Poptávka zahraničních subjektů po českém zboží se tak znovu stala významným faktorem, který přispěl k ekonomickému růstu. Ovšem meziročně je saldo zahraničního obchodu nižší o 3 %, v obchodě pouze se zbožím dokonce téměř o pětinu.
Na straně výdajů se bez překvapení znovu o slovo přihlásil zpracovatelský průmysl, který se meziročně zvýšil o 7,9 %. Zpracovatelé, a to nejen výrobci automobilů, kteří jsou pro českou ekonomiku tolik důležitou součástí, mají po období celého letošního roku stále hodně práce. Zakázky průmyslníků byly každý měsíc letošního roku na vyšší úrovni než v loňském roce. Výrobci automobilů, až na jeden jediný měsíc, kopírovali co do počtu uzavřených obchodů cestu své nadřazené skupiny, tedy průmyslníků jako celku. A i přes mírné ochlazení v posledním dostupném měsíci lze předpokládat, že průmyslníci budou pomáhat tuzemskému hospodářství i nadále. Ve třetím čtvrtletí na sebe upozornilo také stavebnictví, které při sešlapování plynu se silou skutečně nešetřilo. V prvním čtvrtletí si stavebnictví polepšilo o 0,6 %, ve druhém o 2,6 % a ve třetím čtvrtletí vzrostlo dokonce o 5,5 %. V pozadí takto silného růstu stojí zvláště vyšší investice státních institucí.
Data za předposlední čtvrtletí potvrzují, že českému hospodářství se skutečně nebývale daří. A jak se zdá, ekonomika chce skutečně záměr překonat čtyřprocentní růst za celý letošní rok přeměnit ve skutečnost.
Ing. Filip Fyrbach, makroekonomický analytik GE Money Bank
