CZK/€ 25.120 -0,02%

CZK/$ 24.168 +0,07%

CZK/£ 30.274 -0,62%

CZK/CHF 27.020 +0,27%

Text: Ondřej Záruba

24. 01. 2008

40 komentářů

Neživotní pojištění: Pojištění osob – kdy ano a kdy ne

 


 

Jaký je ekonomický přínos pojištění?
"Pojištění nám umožňuje eliminovat ekonomické ztráty, jež nám vznikly v důsledku nějaké nahodilé události, za cenu relativně menšího příspěvku do společného fondu peněžních prostředků."

Tak nějak zní definice. Ovšem není mnoho jiných produktů, které vyvolávají větší dojem, že jsou zbytečné. Jak je to s neživotním pojištěním? Je zbytečné?

Co je neživotní pojištění a čím se liší od životního?
Jedná se zejména o pojištění osob, majetku a odpovědnosti. Od životního pojištění se "neživot" liší především tím, že pracuje s absolutně náhodnými jevy zatímco "život" pracuje s relativně náhodnými (smrt nastane – jen nevíme kdy).

Neživotní pojištění není rezervotvorné, nefunguje tedy za jinými účely než je krytí rizika. Značně se také liší kalkulace rizikového netto pojistného u životního a neživotního pojištění. Rozsah pojišťovaných rizik je na rozdíl od životního pojištění u neživotního velmi obsáhlý. Právě v tomto odvětví platí známé "pojistit se dá cokoliv, jen je otázka za kolik".

V prvním díle seriálu o neživotním pojištění se zaměřím na neživotní pojištění osob, které je pro běžného klienta nejzákladnější.

Úrazové pojištění
Asi nejvýznamnějším produktem bývá v této kategorii úrazové pojištění. Měl by nad ním uvažovat určitě každý klient, ovšem je třeba jasně určit, jaká rizika jsou skutečně podstatná a jaká nikoliv. Pojišťovny nabízejí pojištění rizika smrti, trvalých následků a úrazů, jež nezanechají trvalé následky.

REKLAMA

Trvalé následky úrazů
Nejdůležitější je zajistit klienta proti trvalým následkům úrazu. Není nic horšího pro finanční zdraví rodiny nebo jedince, když dojde k omezení příjmů (nebo úplnému zastavení) a zároveň ke zvýšení výdajů. A to je přesně tento případ rizika.

U úrazového pojištění je výhodnější zvolit trvalé následky s progresí, jelikož klient tím získá za nižší pojistné vyšší pojistné plnění u nejzávažnějších úrazů. Další otázkou zůstává, jaké zvolit pojistné částky.

U trvalých následků s progresí je třeba vědět, kolikrát větší základní pojistná částka se vyplatí při maximálním poškození. Standart je čtyřnásobek, ale není tomu tak vždy. Dalším faktorem pro určení pojistné částky je věk klienta. U mladších klientů budeme volit vždy vyšší pojistnou částku než u starších. Řekněme, že pro 50letého klienta je pojistná částka u trvalých následků 2 mi. Kč možná dostačující, ale u 30letého rozhodně nepokryje finanční ztrátu spojenou se ztrátou budoucích příjmů.

Smrt úrazem
Smrt úrazem je riziko, které stojí za zvážení. Pochopitelně nedává téměř žádný význam u dětí, které nevydělávají peníze. A zrovna tak by ho neměl brát vážně ani člověk, který nikoho neživí. Důležité je uvědomit si, že toto riziko je podmnožina rizika jakékoliv smrti. Pokud je klient tedy zajištěn proti smrti v rámci životního pojištění, pak se ztrácí primární důvod pro pojištění tohoto rizika. Sekundárním důvodem může být, že za cenu relativně menšího pojistného než u životního pojištění získám významný bonus pojistného plnění u jedné z nejpravděpodobnějších příčin smrti.

Nahradit životní pojištění úrazovým pojištěním smrti by ovšem byl větší hazard než stepovat na zledovatělém chodníku.

REKLAMA

Pojištění drobných úrazů
Pojištění drobných úrazů v současnosti lze vyřešit dvojím způsobem. Varianta A je forma denního odškodného, varianta B forma tělesného poškození.

Varianta A funguje náhradou škody za dny léčení úrazu, kde pojišťovny platí za všechny dny zpětně nebo následně až od určité doby léčení.

Varianta B vyplácí pevnou částku u každého úrazu v závislosti na tom, o jaké procentuelní poškození tělesné schránky se jedná. V současné době je populárnější mezi klienty i poradci uzavírat smlouvy, jenž fungují na A principu. Můj názor je, že toto pojistné riziko je nižší než náklady spojené s jeho krytím. Z toho důvodu ho u svých klientů nedoporučuji.

Pojištění pracovní neschopnosti
Z dalších produktů neživotního pojištění osob bych se rád zastavil nad pojištěním pracovní neschopnosti. Krytí tohoto rizika je zajímavé zejména pro klienty se středním příjmem nebo mající status OSVČ. U klientů s menšími příjmy nedochází k významnému propadu příjmu a tak není tolik ohroženo finanční zdraví pracovní neschopností. U vysokých příjmů bývá pojištění pracovní neschopnosti nedostatečně kryjící výpadek příjmů a zároveň velmi drahé.

U tohoto typu pojištění jsou náklady s ním spojené vyšší než riziko a tento produkt se dá velmi efektivně nahradit samopojištěním. Určitě bych doporučil vytvářet dostatečně vysoké a likvidní rezervy, které splní tento účel mnohem lépe.

REKLAMA

Pojištění vážných chorob
Zamysleme se nad pojištěním vážných chorob. Některé pojišťovny ho mají zakomponované přímo v tarifu životního pojištění, ovšem z hlediska kalkulace pojistného se jedná o oddělený produkt.

Pojistné plnění nastává, jestliže nastane jedno z vyjmenovaných onemocnění. Ač se jedná o velmi vážná onemocnění, jako je například rakovina, tak nesení finančního rizika je diskutabilní. Zaprvé nemusí vždy vážná choroba znamenat trvalý výpadek příjmů, zadruhé je těžké kvantifikovat finanční ztrátu obecně pro všechny vážné choroby. Jedná se totiž o nekonzistentní balík finančních rizik.

Co se týče nákladů s krytím těchto rizik, to také není snadné. Pojišťovny jsou poměrně dost opatrné při zkoumání zdravotního stavu při pojišťování těchto rizik. Ti, co mají největší obavy z vážných chorob, bývají většinou lidé s rizikovou anamnézou a ti pochopitelně platí rizikovou prémii v pojistném. A co následuje? Zase rozhodování o mezním užitku, kde další pojistka prohrává v souboji s racionální volbou. Klient riziko pokryje opět samopojištěním, ovšem tentokrát není nutné klást tak velký důraz na likviditu vytvořených rezerv.

Pojištění invalidity
Dnes se nezmíním o všech druzích neživotního pojištění osob, ale rozhodně nechci vynechat pojištění invalidity. Toto riziko je totiž pěkně ošemetné. Riziko je velké a invalidita může nastat i "neúrazem". Co pak?

Pojistit obecnou invaliditu je až nekřesťansky drahé. Navíc ještě s rizikem, že mi vůbec nebude přiznána. Jak tedy uchopit toto riziko?

Do rozhodování o pojištění invalidity pasuje pouze teorie o osobních preferencích. Je třeba zjistit klientův vztah k zodpovědnosti a vztah sobě k samému, teprve pak je možné citlivě zvážit toto finanční riziko.

U pojištění invalidity ještě dodám, že nedoporučuji formu výplaty "doživotní důchod". Ten bývá dost směšný, je to spíše takový trik na klienty, aby se produkt, na který je navázán, dobře prodával.

Na závěr vám položím otázku: Kam zařadíte pojištění silikonových ňader například Carmen Electry? Do osobních rizik nebo majetkových? Dost jsem si na tom vylámal hlavu. Těším se na vaše reakce.

Loading

Vstoupit do diskuze 40 komentářů



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Anonym

    7 ledna, 2008

    Neuškodilo by na I.CZ přidat forum. Alespoň bychom nemuseli psát do jiných témat. Pro admina by to byla práce asi na půl hodiny.

    Odpovědět

  • Petr Zámečník

    7 ledna, 2008

    Diskusní fórum bude zařazeno v novém Investujeme.cz, na kterém pracujeme.

    Odpovědět

  • Zdenál

    23 prosince, 2007

    Hmm, akorát, že varianta samopojištění u strašné spousty lidí není hned proveditelná, protože prostě natolik dotatečnou rezervu čistě na výpadek příjmu nemají a dost dlouho trvá, než by ji vytvořili. Myšleno u problému bez trvalých následků. Ono je všechno relativně drahé v poměru k riziku, pojišťovny nejsou a nebudou charita – ale pak stačí vteřina a půl roku-rok se taháte po špitálech. Jestli chybí třeba 200-300-400 Kč na den, tak to už vyžaduje na samopojištění na dostatečnou dobu nezanedbatelnou sumu. Pokud má někdo půjčky, může ho pak zdravotní problém finančně položit. Jasně – u nižších příjmů do cca 17-20000 brutto to tak cítit není, ale postupně výše ano. Ono se nemusí stát jen to, že mám výpadek měsíc-dva s běžnou sádrou …… Berme pak taky v úvahu, že kromě ohrožení fungování může pak dojít k variantě, že jsou ohroženy klientovy cíle – nemá pak z čeho odkladát do investic pro sebe nebo pro děti ….. Já bych třeba viděl celkem schůdnou variantu pojištění prac. neschopnosti od 29. dne (nemoc i úraz)+ třeba menší dávka 100 Kč v případě hospitalizace (pokud začne být placen pobyt v nemocnici – jasně, člověk pak nejí doma, ale má zas propad v nemocenské… a holt si nezaplatí nadstandart, když na to nemá). Na ten měsíc se rezerva vytvořit dá rychle. A není to tak šíleně drahé. U invalidity (PID nemocí i úrazem) nevím, kdo vyplácí měsíční důchod doživotně, co vím, tak max. do 65 let, tuším Flexi? Jinak i méně. Problém, že do toho chce kafrat i pojištovna a nestačí jen přiznání PID dle zákona o soc. zabezpečení bohužel je. Mám pocit, že ČSOB poj. stačí PID jen ze sociálky, ale mají tam strašně moc výluk, kdy to není účinné + Wustenrot taky bere uznatelný jen PID ze sociálky.

    Odpovědět

  • Anonym

    23 prosince, 2007

    Ty dávky vycházejí dobře od GEN, nesch + pobyt.

    Odpovědět

  • Life Finance

    23 prosince, 2007

    Flexi na zabezpeceni urazem asi nejvyhodnejsi varianta, levná, spousta pripojisteni atd.

    Jinak s tou rezervou je problem u vetsiny klientu, ackoliv reseni je drahe, tak klienti potrebuji byt zajisteni proti vypadkum prijmu. Casto ale klient ma penize ve stavebnim sporeni, kteremu uplynula vazaci doba , tak se cast da vyuzit na fin. rezervu a zbytek do investic.

    Odpovědět

  • Zdenál

    24 prosince, 2007

    Flexi je dobrá, jenže dost málo lidí se vejde do 1. rizkové skupiny. Od 2. a vyšší je už docela drazší …. Asi nejslabším místem smlouvy je formulace ve zvláštních pojistných podmínkách pro Flexi, že i „…sporty vykonávané rekreačně se zvýšeným rizikem úrazu….“ spadají do 2. RS. Takže cyklisté, lyžaři, míčové hry jen tak pro zábavu ….. je to diskutabilní, protože vše záleží čistě na posouzení likvidace a hádejte se potom …… Na Flexi je nejlepší dětské krytí …… Jasně, když vím, že pojedu lyžovat, tak se to dá třeba na měsíc dva změnit, ale kdo na to má myslet. Poradce těžko může přesně vědět, kdy mu klienti vyráží na hory nebo na kolo, to by se musel zbláznit …. navíc někdo dělá nějakou takovou aktivitu jak v létě, tak zimě ….. Ale průběh jako takový má ta smlouva dobrý, to jo…..

    Odpovědět

  • Zdenál

    24 prosince, 2007

    ano, Generali má DDPN docela dobré, navíc při hospitalizaci při úraze hned od 1. dne (v tomto případě odpadá karence….).

    Odpovědět

  • Anonym

    24 prosince, 2007

    Na krytí rizik nemusí vycházet nejhůže kombinace dvou smluv Z65 + UA1V od Generali, kde lze uplatnit výraznější slevu. Když nechá poradce „spořící“ složku na těch základních 300 Kč/měs, klient mu výsledné řešení určitě nebude vyčítat.

    Odpovědět

  • Zdenál

    25 prosince, 2007

    Pokud se už uzavírá Z65, tak úraz nebo DDPN se mohou dát přímo tam. Cena vyjde nastejno, jako kdyby se dělal úraz nebo DDPN samostatně a dávala se tam sleva 10% za IŽP. Výhodu dvou smluv lze pak použít spíš psychologicky – že dávám klientovi slevu na úraze nebo DDPN (klient patrně neví, že přímo v Z65 byl to vyšlo zhruba nastejno)

    Výhodou samostatné smlouvy DDPN je to, že může trvat déle než do 60. let. V připojištění u Z65 jsou DDPN automaticky jen do 60. let.

    Odpovědět

  • bývalý OVB

    26 prosince, 2007

    To je pravda, ale lze získat další slevy pokud je klient pojištěn u zdravotní pojišťovny u vnitra nebo vojenské a při roční platbě úrazovky UA1V to vychází ještě o něco levněji. Nicméně v globále ty slevy nejsou zas tak výrazné a s tím psychologickým efektem dvou smluv určitě souhlasím.

    Odpovědět

  • Zdenál

    26 prosince, 2007

    ano, pravda – ZP vnitra nebo vojenská a roční platba vychází taky levněji. Když někdo potřebuje vyšší krytí – trvalky třeba od 500-600 tisíc v základu a výše a odškodné od 300-400 Kč a výše, tak ta sleva samostatné smlouvy ročně placené už je docela vidět. Ale ten nefinanční efekt slevy je asi nejcennější ….

    Odpovědět

  • bývalý OVB

    26 prosince, 2007

    Kdysi se na tomto serveru divoce diskutovalo o tom, zda-li může být pro klienta vhodnější úrazovka v rámci připojištění u IŽP nebo samostatně kvůli možnosti výpovědi smlouvy ze strany pojišťovny. Pokud jde o Generali tak mi bylo řečeno řadou pojišťováků přímo od Generali, že případy, kdy bylo zrušeno úrazové připojištění u IŽP, jsou zcela vyjímečné, za to samostatná úrazovka UA1V se ruší zcela běžně a klientům se nabízejí nové smlouvy, kde se nemusí zohledňovat jen změna rizikové skupiny, ale pojišťovna si sama vytvoří rizikový profil daného klienta.
    Není potřeba vysvětlovat, nakolik se takto vyšplhá pojistné. Zkrátka a dobře , IŽP je pro pojišťovnu větší kšeft.

    Odpovědět

  • Zdenál

    27 prosince, 2007

    Tak to samozřejmě, že pojistky se spořící složkou jsou pro pojišťovnu nejcennější. V tomhle z pohledu pojišťovny pořád vedou a povedou kapitálovky. Jestli takto GEN kouzlí se solo úrazovkami, tak pak třeba nezbude nic jiného, než holt změnit značku, když si začnou vymýšlet…. Ovšem sjednávat IŽP POUZE z důvodu, že tam je připojištění úrazu „jistější“ je podle mne nesmysl ….ano chápu, že mnohý bouchač to jako argument použije …..

    Odpovědět

  • exOVB

    27 prosince, 2007

    🙂 Byl jsem dnes zaplatit povinné ručení, které mám u Kooperativy a bylo mi milou paní na na pobočce nabídnuté „úrazové pojištění“, které se jmenuje Perspektiva. No tedy… „je to takové úrazové pojištění, kde si i trošku spoříte a za 20 let máte penízky nazpět. To máte lepší, než aby šly peníze jen pořád pryč“. Prostě výhodná investice.:-)

  • Zdenál

    27 prosince, 2007

    ;-)) Ale berte to tak, že oni jsou v pojišťovnách na to takto školeni a ve velkém množství případů jsou plně přesvědčení, že není na úraz lepšího řešení ….

  • exOVB

    27 prosince, 2007

    v tom je ten problém. Já jsem se také na tu paní nezlobil, koneckonců je čerstvě po svátcích a já jsem gentleman:-) Největší problém je, že školitelé (ted mám na mysli zrovna Kooperativu) matou na odborných školení nováčky, když jim lejou do hlavy takové nesmysly – jako např. že jde o investici do Consequ a ta Kooperativa je tam jen tak navíc. Klient investuje a přitom je skvěle zajištěn. Paráda.Podobně je na tom i ten slavný Profi invest od Český. Znám lidi.kteří píšou 4 „Profi investy měsíčně“ a ve zbytku času hrajou golf. Slušná živnost.:-):-):-)

  • Zdenál

    28 prosince, 2007

    To ani nevím, že Kooperativa dělá IŽP ve spolupráci s Conseq IM…. Vím, že s tím příšla nedávno Generali (IŽP Future), ale u KOOP to slyším prvně. Profi Invest se přiznám, že taky ani neznám – zřejmě nějaké manažerské investiční pojištění ??

  • exOVB

    29 prosince, 2007

    Profi Invest je IŽP, které „ušila“ OVB jako svůj vlastní produkt s ČP. Z hlediska provizí je to nejlépe ohodnocené IŽP, které má OVB ve své nabídce. Když jsem byl v OVB, tak si jen vzpomínám, že tento produkt prodávala Křenova parta. Myslím, že 1500 Kč měsíční platby, zde bylo ohodnoceno cca 130 bj. Není divu, že poradci prodávají jenom Profi invest, Conseq si přitom přijde také na svý a poradce si slušně vydělá v domnění, že klientovi prodal vlastně pravidelnou investici. Já jsem za své éry tuto s..čku nikdy nedoporučil. Perspektiva od Kooperativy je o něco málo lepší, pokud se tedy alespoň rozumně nastaví.

  • Zdenál

    29 prosince, 2007

    Aha, takže klasika – smlouva ušitá pro kolos na míru a tedy určitě podmíněná nějakým minimálním a nemalým objemem prodeje za např. rok. a poradenství pláče…… Perspektiva mezi investičky je celkem OK, i když taky žádný zázrak – jen tedy investiční společnost přes kterou to dělali není zrovna terno. Tedy pokud to dnes dělají s Conseq, tak to bych bral, ale přes Rakušáky jako na počátku – ti mě moc nebrali ….. Musím nahlídnout na web Koop, jestli tam je k IŽP něco nového, jen pro zajímavost. Plus připojištění kdysi taky neměli nic extra, byli docela slabí v úraze a invaliditu měli snad jen z hlediska zproštění, ne z hlediska jejího krytí ……

  • LifeFinance

    29 prosince, 2007

    Perspektiva není špatné investíčko, alespoň má v nabídce více investičních možností. Aj tank vyšel dobře.

    Jediným problém je, že je to od Koop.
    Tato pojišťovna mě není sympatická a ani nikdy nebude, už kvůli Rendite atd.

  • Adam Tomášek

    29 prosince, 2007

    No tak a hromadně na investičko od Aegona, který vyšel v tanku nejlíp 😀

  • Anonym

    29 prosince, 2007

    Samozřejmě:) Já tedy používám když už IŽP, tak Investor plus s připojištěním smrti
    B 001, které je levné než většina rizikovek. Celkově to vypadá riziko 600 Kč na smrt (p.č. v řádu milionů), 400 Kč spoření (min. pojistné na hlavní krytí) jako doplněk klientova investičního portfolia.

  • Zdenál

    30 prosince, 2007

    Na smrt Dočasné ŽP 1020 od ING, cena zhruba stejná jako v připojištění B001 i Investora a investování třeba přes fondy – klidně třeba ING fondy nebo i jiné investiční instrumenty. Investor je jedno z prvních IŽP na trhu (možná úplně první), ale je dnes mezi IŽP vysoce nákladové – takovou nákladovost nevykompenzuje ani jméno ING …. jen můj názor – viz TANK – IŽP od ING je na chvostu v nákladovosti – přes 40% . Navíc komunikace s ING – často škoda mluvit … 🙁

  • Life Finance

    25 prosince, 2007

    Generali není špatná na úraz, ale naopak proti flexi je drahší. Většinou používám Flexi na trvalky, popřípadě denní odškodné.

    Odpovědět

  • Zdenál

    26 prosince, 2007

    Tak ona je velmi dobrá smlouva Komplexní pojištění k penz. připojištění u ČS. Úrazovka jako bonus k penz. fondu. V4 varianta a není co řešit …. vše v 1. RS (kromě výluk). Akorát provize s bídou na jedno pivo ….. Chce to propočítat případ od případu a podle rizikové skupiny. Třeba trvalky Generali od 10% – cenově bezkonkurenční. Lze to třeba zkombinovat na různé dvě smlouvy spolu s dítětem. Jak si s tím člověk umí nebo chce pohrát. Pokud bych srovnal denní odškodné při úraze mezi Gen a PČS, tak bych asi sáhl z hlediska podmínek po PČS – mají tam plnění i při následné hopitalizaci k témuž úrazu (např. jdu vytahovat dráty nebo šrouby po operaci půl roku staré apod….. ). Nemocenské plnění při nemoci prodloužili na 1,5 roku automaticky (při nemoci, ne úrazu). Bráno čistě pohledem podmínek smlouvy (ne z pohledu ceny). Pokud ve Flexi ale spadnete do 2. RS, tak už je rozdíl v ceně přece jen znát ….

    Odpovědět

  • Diky

    19 prosince, 2007

    Diky, Ondreji… Zeby se z techto stranek zacalo stavat skutecne forum pro hledani spravnych cest ve financnim poradenstvi? To by bylo skvele 🙂

    Troska bulvaru je ovsem potreba, ale pridat tady do toho chillies obcas take nejakou tu vyzivnou hodnotu, je od Tebe velmi zasluzne 🙂

    Odpovědět

  • Anonym

    18 prosince, 2007

    Souhlasím raději s variantou samopojištění než pojištěních denních dávek, ale jak to prakticky provést?
    1. Simulace (Spořit pravidelně částku odpovídající pojištění DO, vyplácet si plnění) Do jaké výše rezervy spořit? Pokrývající 365 dní? – tento způsob jsem jako klient prováděl, ale „nechat“ ležet deseti tisíce, pro rok DO statisíce na peněžním fondu (s vyšší částku rozdělení do aktiv s max. roční likviditou) jsem neustál …
    2. Uložit nějakou konkrétní částku? Po „plnění“ doplnovat rezervu?
    3. Něco jiného?
    Daří se Vám prosadit metoda samopojištění u klientů, dodržují to, nebo nejsem sám? 🙂
    Jaké máte zkušenosti, tipy?

    PS: Jméno neuvádím, páč je zbytečné, přestal jsem sem přispívat, když se začala udávat IP adresa… Berte to jako formu protestu.

    Odpovědět

  • jinvo

    6 ledna, 2008

    Na samopojištění bych osobně volil nejlikvidnější formu „spoření“ – pravidelnou investicí. Ta ovšem vyžaduje při současných korekcích trvalou péči o vybraný fond/-y/. Pokud vím, potom z investičních společností je nejvhodnější k tomuto účelu využít Conseq. ING se snaží přiblížit k požadavkům klientely, ale má malý výběr fondů. Hotová portfolia Consequ (ani jiné IS) bych nedoporučoval pro vysokou konzervativnost, nemožnost účinně zasahovat do portfolií, nízkou výnosnost.

    Odpovědět

  • LifeFinance

    6 ledna, 2008

    S tím máte možná pravdu, ale pokud bych chtěl doporučit jako samopojištění fondy Conseq, musím počít z první velkou investicí 10 000 Kč poté už 500 Kč, což klient třeba nemusí akceptovat.

    Odpovědět

  • Milan

    7 ledna, 2008

    Pokud se někomu zdá „první investice 10 000 Kč poté už 500 Kč“ jako moc vysoké, tak ať raději na systém „samopojištění“ zapomene…

    Odpovědět

  • jinvo

    15 ledna, 2008

    U jednorázového nákupu, ano první nákup u Consequ je za 10 000 a následný za 2000, ale já připomínám variantu pravidelných nákupů (nikoli hotových portfolií) a zde je možnost do 1 fondu minim. 500 Kč/měs. nebo čtvrtletně 1500 Kč. Minimální dobou investice jsou 2 roky a lze si nastavit investici tak, aby se vstupní poplatek (u akciových fondů standardně 5,0%) strhával z hrubé investice. Čili se lze při předčasném přerušení „spoření“ ochránit před ztrátou předplacených vstupních poplatků. Při využití nejvýkonnějších fondů lze dosáhnout zajímavých výnosů nad 10% p.a.

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    7 ledna, 2008

    No tak nevím jestli pravidelná investice je správná volba na samopojištění.Spíš by bylo lepší zvolit nějaký spořící účet.

    Odpovědět

  • Petr Jonáš

    18 prosince, 2007

    Dobrý den,
    blahopřeji autorovi k výbornému článku a k odvaze nepojišťovat všechny možné denní dávky a jiná připojištění. Ono totiž i v oblasti pojistek (nejenom v IT) platí nutnost porovnávat cenu pojištění a výkon pojišťovny v případě plnění. Můj názor je, že značné množství různých denních dávek a různých tělesných poškození vlastní pojistku jenom „prodražuje“.
    Člověk by se měl pojistit hlavně na smrt (lze i úrazem) a především trvalé následky (pokud možno s progresí). Na řešení ostatních nepříjemností by měl sloužit institut „rodinné finanční rezervy“, ta totiž nestojí příliš úsilí a poskytuje lepší a rychlejší plnění než většina pojišťoven.
    Článek p. Záruby je v tomto „mimořádnou vlaštovkou“. Děkuji.

    Odpovědět

  • IB

    18 prosince, 2007

    Dobrý den pane Zárubo,
    děkuji za pěkný článek a Vaše názory, se kterými se „téměř“ plně ztotožňuji. Je dost málo jedinců (klientů i poradců), kteří této problematice správně rozumí. Již asi 13 let se snažím podobnou filozofii prosazovat v praxi a na školeních, ovšem úspěšnost je dost mizivá. Doufejme, že podobná osvěta časem na účinku nabude.
    Rovněž ale souhlasím s názorem pana Zachrdly v jeho příspěvku níže, proto jsem napsal „téměř“.:-)))

    Odpovědět

  • Pavel Zachrdla

    18 prosince, 2007

    Dobrý článek a je dobré, že se i tomuto „provizně méně zajímavému“ okruhu pojištění zde někdo podrobněji věnuje. Takže pište dál :-).

    Možná bych jen trochu polemizoval s konstatováním: „Nahradit životní pojištění úrazovým pojištěním smrti by ovšem byl větší hazard než stepovat na zledovatělém chodníku „. U každého pojištění vždy děláme určitý kompromis mezi výší pojistného a rozsahem krytí. A jsou některé sociální skupiny, pro které je i poměrně levné ŽP značným zatížením. V takovém případě považuji úrazové pojištění pro případ smrti (případně kombinaci: částečně ŽP a částečně ÚPŽ) za přijatelnou variantu. U mladších osob je totiž pravděpodobnost smrti úrazem mnohonásobně vyšší než smrt následkem nemoci. Rovněž pro osoby, které jsou z nějakého důvodu ŽP nepojistitelné (zdravotní stav), může být ÚPŽ částečným řešením.

    Odpovědět

  • Jirka

    18 prosince, 2007

    No ta otázka mě pobavila:)) Já to vidím tak že silikon je neživotní látka takže majetkové pojištění. Dále mě v tomto názoru utvrzuje fakt že poprsí Carmen Electry je i jejím „pracovním nástrojem“, tedy pojištění výrobního zařízní:)) Ale pak je tu fakt že když dojde k jejich poškození tak Carmen bude mít dost vážné zdravotní probléby „pracovní úraz“ a tedy pojištění zaměstnavatele nebo provozovatele?:))

    Odpovědět

  • Pavel Hanzl

    18 prosince, 2007

    Dobrý den!
    Ani nejsem moc překvapen, že na tyto věci máme velmi podobný názor. Je tu však malý problém: málokdo zodpovědně tvoří rezervy, aby tak naplnil funkci samopojištění. Proto jsou denní dávky pro většinu střední třídy nutností. Taky jsem se setkal s tím, že pojišťovny nechtějí brát do pojištění pracovní neschopnosti osoby nad 50 let. Klienti by se moooc divili, jak pojišťovny přemýšlejí. Jde jim o únosná rizika a raději se obchodu vzdají, když riziko roste. O to více je nezbytné naučit klienty celoživotně investovat, nebo jak hezky píšete, samopojistit se.

    Odpovědět

  • Ondřej

    18 prosince, 2007

    Klient,který provozuje samopojištění,musí ovšem klást velký důraz na správnou likviditu rezervy.Investovat ano,ale jestliže investice má sloužit jako interní technická rezerva ke krytí pojistných rizik,pak je důležité,aby nikdy nebyla menší než finanční ztráty plynoucí z tohoto rizika.

    Odpovědět

  • Zdenál

    23 prosince, 2007

    Jenže u klienta, kterému chybí 200-300 Kč na den to je rezerva přes 70 resp. přes 100 tis. Kč na rok (ona taková žloutenka nebo infekce s karanténou nebo těžší dopravní nehoda nepomine za dva-tři měsíce, ale klidně je potřeba i ten rok). Když vezmete, že držet takovu rezervu jen na propad příjmu plus rezervu třeba na dílčí „obnovu“ domácnosti (televize, koberce, lednička, porucha auta….), tak to vám dám do celkové rezervy na chod dost velký objem, což značná část domácností prostě nevytvoří v potřebné době …..

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    24 prosince, 2007

    Souhlas,vždy je třeba zvážit všechna + a -.A pochopitelně nelze opomenout ani klientovu averzi k riziku.

    Odpovědět