Po druhé světové válce se ekonomové obávali, že produkce potravin neuživí rychle rostoucí populaci. Podcenili ale, pravděpodobně v duchu pesimismu té doby, tempo růstu produktivity a technologický pokrok, na kterém je míra porodnosti závislá.
S růstem technologického pokroku a reálných mezd, začal větší počet dětí rodinám snižovat jejich životní standard.
Za druhé, ekonomy zmátl poválečný růst porodnosti, který měl jen dočasnou příčinu a nebyl dlouhodobým trendem.
Nové domácí elektrospotřebiče: pračky, lednice, myčky ušetřily ženám čas strávený domácími prácemi a snížily tak náklady na výchovu dětí.
Díky tomu porodnost nějakou dobu rostla. Co ale ekonomové podcenili především, byl růst produkce potravin. Navzdory zdvojnásobení počtu světové populace v letech 1961 až 2000 se celosvětově zvýšil příjem kalorií asi o 24%.
V Číně například až o 73 %. Místo hladu a podvýživy, ze kterého měli ekonomové strach, se objevil opačný problém – obezita. A místo hladových dětí, jednou možná hladoví důchodci.
REKLAMA
Od druhé poloviny minulého století klesla porodnost v průměru z 5 dětí, připadajících na jednu ženu, na 2,7. Snižování porodnosti nebylo dáno pouze technologickým pokrokem, ale i agresivní populační politikou.
Příkladem takové restrikce porodnosti je Thajsko, kde díky národní populační politice poklesla míra porodnosti z více než 6 dětí na současných 1,6, což je úroveň dosahovaná například v Kanadě.
V rámci intenzivní veřejné kampaně tehdejší provládní ekonom Mechai Viravaidia propagoval mezi thajskými farmáři používání antikoncepce a sterilizaci. Viravaidia, který Thajsko zahltil automaty s kondomy na všech veřejných místech, se stal mezi občany tak populární, že se pánské ochraně začalo říkat podle jeho křestního jména "mechais".
Vládě se podařilo úspěšně přesvědčit miliony párů, že plánování rodiny je jedinou cestou ke zlepšení životní úrovně. Zahraniční tisk, který v 90. letech vychvaloval Thajsko za jeho úspěšnou populační politiku, jej nyní lituje, že nechalo dojít regulaci porodnosti tak daleko.
Moderní vlády prohloubily regulaci porodnosti zahájenou již na začátku 19. století bankami, které lidem začali předkládat ekonomické důkazy, jak se kontrola rodičovství vyplatí. Menší počet dětí byl považován za kulturní inovaci rodiny.
REKLAMA
Kromě technologického pokroku, urbanizace, šíření feminismu, rozmachu antikoncepčních metod, a nedobrovolné populační politiky přispěla ke snížení porodnosti i legalizace potratů na přelomu 60. a 70. let minulého století.
Mezi státy s největší mírou potratů patří Rusko, Ukrajina nebo Bělorusko, kde potrat podstoupí přibližně polovina těhotných žen. Zároveň, Rusko a Ukrajina patří mezi státy s nejnižší mírou porodnosti na světě.
S výjimkou několika krátkých období klesá porodnost již dvě stě let. Je tedy otázkou, jak rychle a o kolik se ji současným pronatálním vládám podaří zvýšit, aby se negativní dopad stárnutí na budoucí generace zmírnil.
Svět má zatím velmi málo dobrých zkušeností s podporou růstu porodnosti. Po matkách se chtělo, aby rodily více dětí, hlavně v době, kdy státy získávaly ekonomický prospěch válkou o nová území.
V minulém století například nacistické Německo, kterému byly nejvíce prospěšné fyzicky zdatné mladší ročníky, což také vysvětluje šlechtění Hitlerjugend.
REKLAMA
Silně pronatální nacistická vláda zaváděla více či méně běžná opatření, aby porodnost matek zvýšila: manželské půjčky, zákaz potratů a antikoncepce, nižší daně pro rodiny s dětmi, přídavky na děti, bezplatné vzdělání.
Na rozdíl od Thajska si Singapur již koncem 90.let uvědomil, co způsobila penalizace rodin s více než dvěma dětmi, sterilizace a legalizace potratů.
Nová populační politika uplatňovaná od roku 1987 nabádala ke třem a více dětem, pokud si je rodiny mohly dovolit.
Reklamní kampaň vybízela k větší porodnosti hesly jako "Život je radost, když máš maminku a tatínka", nebo "Nejcennější dar, který můžete dát svému dítěti, je bratříček nebo sestřička".
Cílem bylo rovněž podpořit vznik manželství a založení rodiny u svobodných párů. Ženy byly odrazovány od potratů a sterilizace. Přes veškerou snahu ale porodnost nadále klesala.
V roce 2000 přišel singapurský premiér s návrhem, jak neuspokojivou účinnost populační politiky zvýšit.
Vláda začala matkám vyplácet dodatečné odměny za každé druhé a třetí narozené dítě. Během jednoho roku bylo utraceno na speciálních příplatcích 20 milionů singapurských dolarů (v přepočtu asi 280 milionů korun).
Ani to nepomohlo alespoň zastavit pokračující trend v poklesu porodnosti. Po devatenácti letech trvání intenzivní pronatální politiky patří Singapur mezi státy s nejnižší porodností na světě.
