Text: Vít Kalvoda

08. 09. 2011

82 komentářů

Novela zákona 38: MF ČR samo proti sobě?

Finanční poradenství

Asi před dvěma lety vyšla z útvaru ochrany spotřebitele na finančním trhu vize "harmonizace" zprostředkování na finančním trhu. Informace k tomuto tématu přicházely především od tehdejšího vedoucího příslušného oddělení, Dušana Hradila. Myšlenky, že na trhu by měla platit jednotná pravidla pro různé distribuční formy retailových investic (pro IŽP stejně jako pro OPF) a pro různé typy prodejních kanálů (externí a interní poradci), byly kladivem na stávající nepřehledný a neprůhledný systém.

Jednalo se ale o jasný krok ve smyslu ochrany spotřebitele, který by při dotažení do konce znamenal velký posun ve způsobu prodeje finančních produktů v ČR. Český zákonodárce se poučil z chyb Slováků, inspiroval se legislativou vyspělých finančních trhů a vytvořil projekt transparentního trhu s moderními a vyspělými pravidly na místě dnešní džungle.

Na trhu se tak konečně etabloval subjekt, který se jasně zastával spotřebitele a držel si zdravou vzdálenost od pojišťováckých lobbyistů. Spotřebitelské organizace a nezávislí poradci jásali, lobbyistům přibyly vrásky na čele.

Poté, co proběhla poměrně hladká implementace této vize (v souladu se spotřebitelsky orientovanými směrnicemi EU) na regulaci přímého prodeje fondů a jiných investičních aktiv (MIFiD), začala asi před půl rokem dostávat jasnější obrysy i nová regulace zprostředkování pojistných produktů (IMD2) a s ní úzce související regulace tzv. investičních balíčkových produktů (tzv. "PRIPs"), do nichž spadají právě i některé produkty pojistné (rezervotvorná životní pojištění).

Nedávno se objevily první konkrétní texty zákona, které se okamžitě začaly probírat v odborných kruzích a nezávislých médiích. Zprostředkovatelské firmy a lobbyisté na ně naopak uvalili informační embargo a do "laických" médií se tak nic nedostalo.

Je pro ně snad tato věc tak nebezpečná, že je pro ně lepší vůbec na ni nesměřovat pozornost davu, a pokud ano, tak pouze v tom smyslu, že "úředníci na MF ČR si zase vymysleli jakýsi nesmysl"? Nebylo by divu, návrh zákona je totiž v současné podobě pro „poradce“, zakládající svou existenci na hromadném prodeji IŽP a podobných balíčků, v podstatě likvidační.

^REKLAMA

Vývoj nové podoby zákona 38/2004 jsem se zaujetím sledoval a informoval MF ČR o nedostatcích, kterými tento zákon podle mého názoru trpí. Nic není dokonalé a každý vývoj nějakou chvíli trvá. Proto jsem se nepřidal k rejpalům, kteří zákon kritizovali a vycházeli přitom především z PR zpráv lobbyistů, zastupujících pojišťovny a jejich zprostředkovatele. Vyšší průhlednost při zprostředkování jednoznačně nahrává spotřebitelům na úkor zprostředkovatelů a pojišťoven, a bylo tedy předem jasné, že se tyto skupiny ozvou s nelibostí.

Blesk z čistého nebe

Prvně prezentovaný návrh zákona v sobě obsahoval provokaci v podobě stropu provize na dvojnásobku měsíční platby. Následně však na základě vyjednávání se zástupci pojišťoven i zprostředkovatelů, spolu s mnoha dalšími smysluplnými úpravami, proběhlo nastavení stropu pro celkové distribuční náklady pojišťoven (nikoli tedy jen zprostředkovatelské provize) na 200 % ročního pojistného, což víceméně odpovídá dnešním provizím. K takto upravené novele se měla vyjádřit Legislativní rada vlády. Čekal jsem, že proběhne konstruktivní kritika některých formulací a podobně.

Na jednání LRV 25. 8. však Legislativní rada vlády novou podobu zákona jako celek od základu a de facto jednomyslně odmítla. Co se stalo? V zápisu z jednání na stránkách LRV se dočteme pouze následující:

"Navrhuje se zjednodušení a zpřehlednění kategorií zprostředkovatelů pojištění jejich snížením ze současných 5 kategorií na 2 a přesně a jednoznačně stanovit jejich odpovědnost za výkonu zprostředkovatelské činnosti včetně odpovědnosti za způsobenou škodu. Návrh dále upravuje pravidla jednání se zákazníkem zabezpečující vyšší transparentnost a zejména směřující ke zlepšení informovanosti zákazníka o osobě zprostředkovatele a pojistném produktu.

Zároveň se tímto návrhem do českého právního řádu částečně zapracovává směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu, pokud jde o plnění informačních povinností pojišťovacími zprostředkovateli a pojišťovnami o nabízených pojistných produktech ve vztahu k zákazníkům.

^REKLAMA

Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila s tím, že předkladatel návrh zákona upraví podle připomínek vzešlých z jednání Legislativní rady vlády."

Kdo vznesl tyto připomínky a co bylo jejich obsahem?

Zpravodaji LRV, kteří se novelou zabývali, byli doc. Hana Marková a doc. Vladimír Vopálka. Představili ji plénu jako ve stávající podobě naprosto neprůchozí a plénum jejich názor přijalo. Připomínky byly pouze dvě, ale zásadní:

1. Zrušte
švarcsystém u prodejců pojištění!

Novela v dnešní podobě neřeší problém švarcsystému – pojišťovací zprostředkovatelé ("vázaní zástupci") by totiž nadále mohli zůstávat OSVČ, jako je tomu dnes ve všech zprostředkovatelských společnostech, a to přesto, že reálně fungují jako jejich zaměstnanci. Proto byly napadeny nové definice kategorií zprostředkovatelů v textu zákona, na kterých celý zákon stojí.

2. "Prý asi tak nějak nekompatibilní"

Novela dle názoru zpravodajů není plně kompatibilní se směrnicemi EU. O tom, v jakém smyslu údajně není kompatibilní anebo v čem je nová transpozice problematičtější než ta stávající, jsme se však nic nedozvěděli. Zaznělo jen odvolání se na zprávu odboru kompatibility, který si údajně kompatibilitou s legislativou Evropské unie "nebyl jist".

Pro plénum LRV byl však projev zpravodajů dostatečně přesvědčivý, jeho členové se na stanovisko zpravodajů spolehli a předkladatelům se již nepodařilo úpravy v zákoně před LRV obhájit. Tím byl legislativní proces zastaven.

^REKLAMA

Pseudoargumenty

Navrhovaná úprava zákona měla jistě spoustu nedostatků. Kdyby byly použity některé z argumentů směřujících k jejich odstranění a prokazující porozumění problému, a novela by proto byla vrácena k hlubšímu propracování, byl by negativní postoj LRV zcela legitimní. Jelikož ale první připomínka je pro zákon likvidační a druhá neopodstatněná, znamená instrukce LRV totéž jako "učiňte zákon neprůchozím, jinak jej nepustíme do vlády".

Pokud jde o švarcsystém, který stávající úprava umožňuje, je nepředstavitelné, že by trh přijal úpravu, která by firmy přinutila zaměstnat všechny své prodejce (dnes více než 100 000 osob). Odstranění švarcsystému z modelu zprostředkování je sice hezkou myšlenkou, ale natolik nerealistickou, že by výrazně snížilo politickou průchodnost řešení. Trh na toto dnes naprosto není připraven.

Pokud jde o údajný nesoulad se směrnicemi EU, nebylo řečeno, z jakého by měl jít zákon proti legislativě EU. Dostupné dokumenty týkající se IŽP (tzv. PRIPS) a infolistů (tzv. KID) naopak jdou stejným směrem jako novela. Argumentovat nekompatibilitou s evropskou legislativou je ale snadné, protože se nikomu nechce přiznávat, že ji nestuduje. Jelikož se jedná v tomto případě o stovky stran a jelikož žádné konkrétní body nekompatibility nezazněly, je otázka, zda kritici novely opravdu vědí, o čem hovoří, a nebo si berou směrnice EU do úst jen jako domnělou "autoritu".

Kdo za tím stojí?

Reakce LRV na návrh novely jsou zdánlivě nesmyslné. Mohli bychom se snad domnívat, že ukazují na naprosto nedostatečnou odbornou informovanost zpravodajů, kteří zákon shodili. Jelikož se ale v obou případech jedná o právníky a v případě doc. Markové odbornici na finanční právo, je vysoce nepravděpodobné, že by jejich stanovisko vyplývalo z neznalosti situace.

Na druhou stranu je velmi zajímavé, že argumenty zpravodajů skoro doslovně souhlasí s dosavadní argumentací (viz Pojistný obzor 3/2010) jejich kolegy z katedry finančního práva Vladimíra Přikryla, který je současně autorem téměř veškerých dnešních zákonů o pojištění. Ty ponechávají pojišťováckým klamavým praktikám v podstatě volnou ruku.

Vladimír Přikryl dnes působí na pozici referenta na Odboru legislativy finančního trhu. Za patnáct let působení v pojišťovnictví si získal u pojišťoven a jejich zástupců dobré jméno a zřejmě také mnohé kontakty. Vystupuje na akcích pořádaných pojišťováckými asociacemi a jsou mu zde udělována čestná ocenění.

Zasáhl Přikryl prostřednictvím Markové a Vopálky proti novelizaci zákona? Pokud ano, činí tak z čistě odborných důvodů, nebo proto, aby umožnil svým "přátelům z branže" nadále jednoduše prodávat netransparentní a předražené produkty?

Jak se zdá, lobbyisté nyní vedou a předkladatel bude mít co dělat, aby skóre vyrovnal a probojoval se se zákonem do vlády a do parlamentu. Jinak hrozí, že obírání klientů pojišťovnami poběží nerušeně dál.

Vstoupit do diskuze 82 komentářů

Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Překvapený

8 září, 2011

Tak páni pojišťováci, místo aby byli rádi, že budou mít legalizované brutální poplatky ve výši dvouletého pojistného, lobbují proti. Vždyť se za to mohli schovávat a tvrdit, že jdou s dobou: smlouva je na 5 let, 2 roky nám to jde do kapsy, je to podle zákona, my s tím nic nenaděláme… hlavně plaťte!

Odpovědět
Anonym

8 září, 2011

Problém je asi spíš v tom, že by firmy musely být zodpovědné za svoje prodejce pojištění. A DO TOHO se nikomu moc nechce. To, že prodejce je pro firmu „bílý kůň“, na kterého se svede veškerá případná vina, všem vyhovuje. Díky tomu je prodej pojištění (pod záminkou poradenství) bezrizikový business.

Odpovědět
Anonym

8 září, 2011

A pokud jde o max. náklady ve výši 2 let platby, má informace je, že se jedná o max. 1 roční pojistné:
„Náklady související se sjednáním smlouvy o rezervotvorném životním pojištění, správou, změnou nebo ukončením pojištění, včetně odměny za zprostředkování nebo jiné pobídky, uplatněné na zákazníkovi nesmí přesáhnout výši jednoho ročního běžného pojistného“
Navíc by to mělo stačit i na správu smlouvy a to už tedy zákon pojišťováky opravdu solidně tlačí ke zdi…

Odpovědět
čtenář

8 září, 2011

Vy v tom máte dobrý hokej!
V článku píšete „Následně však na základě vyjednávání se zástupci pojišťoven i zprostředkovatelů, spolu s mnoha dalšími smysluplnými úpravami, proběhlo nastavení stropu pro celkové distribuční náklady pojišťoven (nikoli tedy jen zprostředkovatelské provize) na 200 % ročního pojistného“
Teď najednou v diskusi pod vlastním článkem píšete o 1 ročním pojistném a nákladech nejen na distribuci, ale i na správu smlouvy což je zásadní posun. Co tedy vlastně šlo do legislativní rady vlády – 100 nebo 200% a náklady na distribuci nebo i na správu?
Udělejte si v tom pořádek, než začnete psát!

Odpovědět
Anonym

8 září, 2011

Zde je rozpor mezi vyjádřením MF ČR, které informovalo o 200 % (což mě překvapilo, ale přijal jsem to) a textem novely, který mám k dispozici a kde je 100 %.
Jelikož se novela neustále vyvíjí, nejsem si jist, která verze šla ve skutečnosti do LRV. Momentálně to zjišťuji a budu zde informovat.

Odpovědět
Radek

8 září, 2011

Takže klasický hokej v legislativním procesu. To jsem zvědavý, co nakonec schválí. S tímhle bordelem to může být úplně cokoli… 🙁

Odpovědět
Anonym

8 září, 2011

Spíš bych řekl normální vývoj. Samozřejmě je těžké psát o vyvíjejícím se zákoně, protože člověk si něco nastuduje a vzápětí se to změní.
V posledním návrhu už je prý opravdu napsáno 200 %, ale v o něco starším textu, který se ke mně dostal a který jsem nastudovával, stálo ještě 100%. A to včetně těch správcovských nákladů.
Pomineme-li možnost vyvést náklady na třetí subjekt (fond), která se již dnes s obklibou praktikuje, je i 200 % jako limit nákladů šibeničních.

Odpovědět
antibouchač

8 září, 2011

Neštěstí těchto třebaže u veřejnosti vážených orgánů typu legislativní rady vlády je v tom, že na dva právníky připadají minimálně tři právní názory. A přijme se vždy ten zpravodajský, protože jinak by se nepřijal žádný a pánové (a dámy) profesoři a docenti(profesorky a docentky) by se tam hádali celé dny, i když vlastně obsahově zákonu vůbec nerozumí. To, že se zákonem budou problémy, se ale asi čekat dalo. Je zde ve hře příliš mnoho zájmů a příliš mnoho do dnešní doby snadno vydělaných peněz na to, aby se dotčení smířili s vůlí regulátora (a s nějakou pochybnou ochranou spotřebitele) …

Odpovědět
čtenář

8 září, 2011

Nějak nechápu, proč se ochránci spotřebitelů na MF vrhli zrovna a jen na provize pojišťováků? Proč nezregulují všechny provize – od obchodních řetězců přes distribuci pohonných hmot až po ČEZ? Dovedete si představit, co všechno by se rázem výrazně zlevnilo, kdyby si všichni obchodníci v České republice mohli vydělat jen to, co jim dovolí ministerští legislativci, kteří za celý život nikdy nic neprodali, ale vždy jenom žili z daní – typicky paní náměstkyně Król, která nejprve za peníze daňových poplatníků vystudovala a pak hned nastoupila na MF opět za peníze daňových poplatníků a dnes se jede válet do Bruselu zase za naše peníze?
Proč má neomezené marže ČEZ a všichni to platíme? Netrápí nás ceny energií a pohonných hmot více než nějaká pojistka, kterou když nechci tak prostě nekoupim?
Ne nezbláznil jsem se. Jenom chci ukázat na absurdnost každé státní regulace. A pojišťovnám které za absurními kroky MF vůči zprostředkovatelům určitě stojí přeju brzkou státní regulaci jejich zisku – vše samozřejmě v zájmu chudáka spotřebitele, který jejich zisk platí v ceně pojistek.

Odpovědět
Anonym

8 září, 2011

A proč by měly státní orgány trestat zloděje, proč by měly trestat podvodníky? Pokud je někdo tak yslabý a hloupý, že se nechá okrást, je to jeho chyba…
Mezi energetikou, obchodními řetězci a finančními službami je trochu rozdíl. Tam víte, co si kupujete a kolik za to platíte.
Pokud si ale kupujete spořící produkt, chcete, aby vám zhodnotil peníze. To je smysl a jádro produktu. Ne, abyste o peníze přišel. V tom se investiční produkty liší ode všech ostatních, nemají jinou užitnou hodnotu, nežli zhodnocení peněz.
A pokud poplatky, resp. provize tuto užitnou hodnotu v některých případech zcela zruší, jedná se v podstatě o podvod.
Proto je důležité, aby spotřebitel znal poplatky ve finančním produktu, stejně jako zná cenu elektřiny nebo plynu.
V jiných branžích (telekomunikace, energetika,…) dochází také k mnohým nešvarům a podrazům. Ale to neznamená, že by se nemělo regulovat právě ve finančnictví, které má navíc tu klíčovou roli, že je branží, na kterou se přenáší tíha mnohých sociálních funkcí: finanční zabezpečení seniorů, zdravotně postižených apod.
Finančnictví se má podobně jako státní zřízení v podstatě starat o veřejné blaho – a vzít si samozřejmě za to svůj podíl. Pokud ale ta společenská prospěšnost zůstane jen v reklamách a realita je jinde, selhává finančnictví stejně jako náš politický systém (a samozřejmě mnohé jiné branže).
Jaký jiný ještě má vůbec stát, tedy vládnoucí vrstva inteligence, smysl, než starat se o ty hloupější a slabější, tedy o ostatní, a vytvářet peo ně hodnoty? To je její smysl a za to má být ohodnocena, stejně jako majitelé jiných podniků.
To, že realita je dnes jinde, je pravda, ale to neznamená, že by s tím člověk musel konvenovat.

Odpovědět
Compliance

8 září, 2011

A vy jste pane Kalvodo určitě příslušník té vládnoucí vrstvy inteligence, že? Moc děkuji za to veřejné blaho, selhávající politický systém a hodnoty. S úctou, Compliance, váš hloupější a slabší spoluobčan.

Odpovědět
Anonym

9 září, 2011

🙂 každý je tam, kam se svou činností zařadí

Odpovědět
Radek

9 září, 2011

Aha… takže, každý je tam, kam se svou činností zařadí. Tedy: Pokud se budu flákat, nebudu se vzdělávat a budu mít nízký nebo žádný příjem, patřím k těm, které musí chránit a pomáhat jim ti, kteří se neflákají, vzdělávají se a svou činností se zařadili k „elitě“? Nechápu, proč bych měl podporovat někoho, „kdo se svou činností“ zařadil mezi (jak to říci jinak?) neschopné.
Něco jiného je pomoc lidem v nezaviněné nouzi. S tou problém nemám. Ale pokud se do nouze někdo dostane svou činností (či spíše nečinností), ať už v oblasti vzdělávání nebo píle, tak je to jeho věc a nechci mít s jeho podporou nic společného.

Odpovědět
Anonym

9 září, 2011

Kdo hovořil o podpoře? Já ne. Došli jsme přes to moje zobecnění teď dost daleko od tématu.
Hovořím o tom, nechovat se jak hyena a když je někdo slabej nebo hloupej (+bohatej, nejlepší kombinace) jít po něm. To by zákon mohl trochu omezovat, nemyslíte?
Pokud někdo nerozumí třeba chemii, neznamená to, že mu v obchodech můžou prodávat kontaminované jídlo. Pokud někdo nerozumí financím, neznamená to, že se mu můžou volně prodávat kontaminované produkty.
A pokud můžou, zrušme rovnou všechny kontrolní orgány úplně, ať ta iluze, že tu je někdo, kdo ochraňuje účastníky trhu, zmizí.
Pokud podle vás státní zřízení nemá sloužit mimo jiné ochraně těch, kteří ji potřebují, zrušme rovnou i Policii, ČOI.
Yntelygentní člověk, který se školil a cvičil, se přece nenechá od někoho přeprat nebo přechytračit.

Odpovědět
Radek

9 září, 2011

Stát by měl podle mého názoru stanovovat pravidla. Ne regulovat výši provize. Toť vše. Státní cenová regulace podle mého soudu a mých zkušeností ještě nikdy nic nevyřešila. Lze ji jen výjimečně použít v případě přirozených monopolů. A tím finanční zprostředkování rozhodně není.

Odpovědět
Dotaz

9 září, 2011

Regulace provize je něco jiného než nastavování pravidel? Cenová regulace samozřejmě nevyřeší vše, ostatně stejně jako vše nevyřeší trh bez přívlastků.

Odpovědět
obhajce

9 září, 2011

Člověče, na co vy si to tady hrajete? Snad se nechcete tvářit, že všichni, kdo mají relativně nízký příjem, jsou flákači? A že do kategorie elit patří (vzdělaní, pilní) pojišťováčti bouchači? Nebuďte směšný. Zapomínate totiž, v duchu doby a místa, ve které bohužel žijeme, že pro příslušnost k elitě jsou ve vyspělém světa potřeba ještě poněkud jiné hodnoty, než ty, které jste vyjmenoval. Třeba poctivost, slušnost, nezištnost. Až vám bude jednou hořet pod zadkem, nepřijede vám pomoct nikdo jiní než podprůměrně placení „flákači“. Až se budete bolestí kroutit na nemocniční posteli, budou vám zadek utírat jiné nevzdělané a líné „flákačky“. A takových „neschopných“ profesí je celá řada. Naštěstí.

Odpovědět
Radek

9 září, 2011

Ach jo. Překrucování vám jde opravdu skvěle. Všechny profese, které jste jmenoval, zastávají převážně lidé vzdělaní – a takovým lidem podle mého názoru stačí dodat informace a budou se moci rozhodnout sami. Nepotřebují stát, který jim řekne: „Neboj se koupit tu pojistku, reguluju provizi (náklady), a tak se ti nemůže nic stát.“ Naopak, takováto informace je jen škodlivá a povede k tomu, že se budou bez dostatečných informací prodávat pojistky bez odpovídajícího krytí.

Odpovědět
mala poznamka

8 září, 2011

Je otazka, co je lepsi. Jestli ten, co nikdy neprodal, nez ten, co prodal za kazdou cenu. Napriklad s kufrickem a kravatou pred spitalem, nebo pote, co se jako jezinka vkradl k nejakemu nebohemu podpojistenemu duchodci. V takovem pripade je regulace provizi to nejmensi, to je spis rovnou na kriminal. Jestli timto pani Krol lidi jao jste vy nastvala, byl to jeden z mala dobrych pocinu v jeji funkci…

Odpovědět
LoveInsurances

8 září, 2011

tak ono asi neslo ani tak o to neco zlevnit, jako spis demotivovat nekoho (komu by nestacilo onech xset procent provize) od dalsiho prodavani, ne? coz vzhledem k tem nechutnostem, co se na trhu deji, je docela pochopitelne. prece tito lide nemohou probuh „prodavat penzijni reformu“!

Odpovědět
Anonym

8 září, 2011

Je fakt, že pokud se počet prodejců pojištění (vč. „finančních poradců“ a i těch pár procent skutečných poradců) omezí na desetinu stávajícího stavu, bude všem lépe.
Filtrační efekty tohoto zákona tedy vnímám pozitivně.

Odpovědět
Štefl

9 září, 2011

Pane Čtenář, mluvíte mi ze srdce, lépe bych to ani sám nenapsal. Jsem s Vámi naprosto za jedno.
Dělat pojišťováka je stejná obchodní činnost jako má třeba ČEZ nebo RWE.
Rozhodně si nemyslím že pojišťováním poradce někoho okrade. Získání každého klienta má své náklady. A ty nejsou nijak nízké. Benzín, telefon, čas. Zadarmo nikdo nikde nepracuje.
A pokud pojišťováky někdo považuje za zloděje které nunto regulovat (jejich odměny). Tak pokud bych tuto informaci vzal za svou tak s podmínkou aby se s tou regulací začalo u těch největších zlodějů jako jsou ČEZ nebo RWE.
Jejich služby lidé bezpodmínečně potřebují a nemají na výběr, zda koupit či nekoupit s velkou povizí pro ně. U pojistky člověk má nárok říct „ne“ a žádnou si nekoupit pokud si myslí že pojistka je zlodějina.
Jak psal pan čtenář. Provize se skrývají ve všem. V rohlíku, v chlebu, v elektrice. Taky nechápu proč zrova regulovat pojišťování. A jak tady někdo argumentoval že přece u spoření je to neetické apod. Každý spořící produkt má své náklady který někdo musí zaplatit. Nežijeme v pohádkách kde je vše zadarmo.
Já osobně můžu považovat za více neetické že má někdo marži z bochníku chleba xy kč.
Nedělejte ze sebe hoši moralisty a kazetele toho co je správné a co ne!

Odpovědět
Anonym

9 září, 2011

Mluví se stále o rohlíkách a o elektrice. Ale rohlíky ani elektrika nejsou peníze. Peníze jsou specifická komodita a proto každé srovnání pokulhává.
Protože s pekařem a elektrikářem se nedomlouváte, že jim budete každý měsíc posílat peníze a oni vám jich nakonec vrátí možná asi tak nějak víc s tím že během toho se možná strhne nějaký ten poplateček na ten benzínek, telefonek a nějaký ten čas, co si s váma poplká za pultem.
Opravdu se vám zdá tak nesnesitelné omezit náklady v pojištění na 2 roční platby (které si tam místo 1 pojišťovny vyhádaly) a tím ochránit klienta před zásadními ztrátami?

Odpovědět
Anonym

9 září, 2011

Pokud ale hovoříte o obdobné etice a regulaci u pekaře a dodavatele elektřiny, ta již existuje. Běžně si objednáte jejich komoditu a oni Vám ji dodají a za to zaplatíte – více nebo méně, podle toho jak volíte.
A co vám slibuje dodat pjišťovna prostřednictvím svého agenta, který prodává rezervotvorný produkt? Přece peníze, tedy zhodnocení.
Stejně jako u rohlíků a elektřiny, nebo stejně jako na horské dráze by měl spotřebitel vědět, kolik za tuto srandu zaplatí.
Což takhle jít na horskou dráhu a nechat všechny peníze u kolotočáře s tím, že si z nich sám vezme, kolik uzná za vhodné? To je dnes IŽP, mnohem spíše než rohlíky a elektřina.
A když se vám to v půlce přestane líbit a chcete dolů, zvracíte a je vám opravdu špatně, kolotočář se tváří, že to neslyší a kamsi odchází s vašimi penězi.
I toto přirovnání pokulhává. Myslím, že pokud pojišťovák slibuje zhodnocení prostředků, měl by být zaplacen za dodávku tohoto \“zboží\“, ne za to, že jezdí autem, telefonuje a vykládá si s klientem.
Nebo za co má být zaplacen pojišťovák?
Podvodníci a zloději také musejí telefonovat, platit benzín a vykládat si se svými oběťmi. A za to si přece nějakou tu provizičku zaslouží ne? Koneckonců nemají to vůbec lehké.

Odpovědět
Radek

9 září, 2011

„Stejně jako u rohlíků a elektřiny, nebo stejně jako na horské dráze by měl spotřebitel vědět, kolik za tuto srandu zaplatí.“
– naprostý souhlas. Jenže to neřeší regulace výše provize, ale pravidla poskytovaných informací.

Odpovědět
Anonym

9 září, 2011

Ty pravidla v tom zákoně jsou samozřejmě taky. Viz předchozí články. Jen se o nich tolik nediskuktuje, protože je to samozřejmé téma.
Diskuse se soustředí na omezování nákladů (ne provizí! to se, pokud vím, už škrtlo – i když kdoví, jaký je poslední návrh).
Jelikož v některých případech náklady jednoznačně převyšují potenciál výnosu a produkt je pak jednoznačně ztrátový, dává tato regulace podle mého smysl.
Nebo jdete se svobodou trhu tak daleko, že jste pro zachování prodeje zaručeně ztrátových produktů?

Odpovědět
Radek

9 září, 2011

Ano, zdá.
Mnohem smysluplnější mi přijde informace: Za tolik a tolik peněz si kupujete takové pojistné krytí a za tolik a tolik peněz si kupujete takovouto investiční strategii s tímto potenciálem.
Namítnout se dá, že potenciál může prodejce nadhodnotit. V tom ale problém nevidím – stačí, aby měl možnost potenciál investiční strategie určovat pouze tvůrce produktu (investiční společnost).
– podle mě by to s nekvalitním prodejem IŽP, KŽP a dalších paskvilů zatočilo mnohem líp

Odpovědět
Radek

9 září, 2011

Souhlas. Něco jiného je stanovení pravidel trhu (tedy kdo může a nemůže daný produkt prodávat – tj. odbornost) a informační povinnosti, aby každý klient měl možnost nahlédnout do produktu, který kupuje.

Odpovědět
Anonym

9 září, 2011

Přesně toto je podle mého nejsmysluplnější jádro novely.
To omezení maximálních nákladů už považuji za její sociální upgrade.
A protože nějaké sociální cítění mám, tato nástavba v podobě nákladů max. 2x roční platby se mi líbí.
T.j. nemyslím si, že je dobré chudé, slabé a hloupé dotovat, ale nechci je ani okrádat.

Odpovědět
Radek

9 září, 2011

V tom se naše názory rozcházejí – mě se cenová regulace nelíbí :-).

Odpovědět
Anonym

9 září, 2011

…ani v případě, že se pak v důsledku jedná o zaručeně ztrátový produkt?
U finančního produktu na rozdíl od rohlíků souvisí cenová regulace s ochranou spotřebitele, protože poplatky pak ruší základní užitek spořícího produktu – t.j. že má potenciál zhodnotit peníze.

Odpovědět
Anonym

9 září, 2011

Viz http://www.investujeme.cz/clanky/fondy-penezniho-trhu-v-izp-garance-ztraty/ nebo třeba https://mefin.cz/redirect_to_infolist/123/23/3/?KeepThis=true&TB_iframe=true&height=500&width=900&h=hash nebo naprostá většina IŽP na krátkém horizontu: http://t-a-n-k.eu/calculator/tank/2/ .
Problém je, že to, aby pojišťovák o takových produktech neformálně netvrdil, že jsou to naprosté pecky s garancí 8% p.a. nijak nezregulujete. Pak už nezbývá než po vzoru Holandska regulovat náklady. Mimochodem v Holandsku max. 3,5% p.a., u nás běžně kolem 5% p.a.

Odpovědět
Radek

9 září, 2011

V si myslíte, že si někdo koupí dobrovolně spořicí produkt, který se nevyplatí? Já bych spotřebitele nepodceňoval. A zase: Tohle neřeší regulace poplatků, ale dostatek informací. Když prodejce bude muset sdělit: Produkt vydělá 1-3 % ročně a zaplatíte za něj 2,5 % ročně + xy měsíčních plateb, pak se snad každý dokáže rozhodnout sám. Nebo vy snad ne?
Navíc: U kombinovaných produktů si dokážu představit, že bych na něco takového přistoupil – pokud by mi celková pojistka vyšla lépe než kupříkladu klasická rizikovka. A lépe nemusí znamenat levněji, může to být i o pojistném krytí. To vám ale asi nemusím říkat.

Odpovědět
Anonym

12 září, 2011

Problém je v tom, že regulovat, co prodejce říká zákazníkovi je velmi složité. Někteří prodejci ovládají metody manipulace tak výtečně, že zvládnou zákazníkovi prodat za 30 000 Kč kreditní kartu, nemůžete tedy čekat, že pouhou povinností sdělit podobné informace zákazníkovi by se mnoho změní.
Zaručeně ztrátové produkty na trhu nemají co dělat, stejně jako toxické hračky a jedovaté konzervy. To je nejzákladnější obrana spotřebitele, která k nám snad pomalu přichází.

Odpovědět
Compliance

12 září, 2011

Máte úplně pravdu. Někteří prodejci dokonce zvládnou prodat zákazníkovi automobil za tři miliony, byt za šest milionů, pozlacené hrnce za 32.500,- Kč, prsten s briliantem za 60.000,-Kč, matrace za …… to jen tak namátkou. Potřeboval tohle všechno ten náš zákazník? Zregulujeme marže prodejcům mercedesů a prodejcům pozlacených hrnců?

Odpovědět
Anonym

12 září, 2011

Ještě jednou: pokud vím, v poslední navrhované podobě nemá zákon již regulovat provize, ale celkovou nákladovost.
Což je totéž jako hlídat to, aby klient nekoupil vadný produkt a tedy to pokládám za zcela správné.
Compliance

12 září, 2011

Kladu si otázku, proč to tam o těch provizích vlastně bylo? Od počátku bylo přece jasné, že to nemůže projít. Napadlo mě, že snad proto aby to Vám a dalším fundamentalistickým kritikům MLM udělalo radost? Nebo jsou na MF šprýmaři? 🙂
Anonym

12 září, 2011

ajímavá otázka. Obávám se ale, že proces tvorby zákonů je natolik neprůhledný, že na ni odpověď žádnou standardní cestou nenajdeme.
Radek

12 září, 2011

? a hlídá snad stát náklady na výrobu hrnce?
Abychom se nepouštěli do zbytečného křížku: Nejsem finanční zprostředkovatel a IŽP považuji v naprosté většině případů za špatný produkt. Přesto jsem přesvědčen, že regulace nákladů/provize je nesmyslná.
V jednom příspěvku jste psal, že kontrola informační povinnosti je příliš komplikovaná (nebo tak nějak, už je pozdě…). Jistě, je složitější, než říct: Nesmíte prodávat dráž než… Na druhou stranu úředníci ČOI taky kontrolují, jestli zboží odpovídá kvalitou a nekontrolují, jestli je prodávané s 10% nebo 100% marží.
Radek

12 září, 2011

😀 plný souhlas, než jsem přečetl váš příspěvek, odeslal jsem svůj na totéž téma :-).
Radek

12 září, 2011

Teď vám nerozumím. Kreditní kartu za 30 tis. Kč nikdo nereguluje. A IŽP (které sám nemám rád) by regulované být mělo? Proč? Stejně tak když vám prodá dům někdo za vysokou cenu – to nikoho netrápí a regulované to není. To si každý umí spočítat, jestli se mu bydlení vyplatí, ale u spoření ne? Nedělejte z lidí blbce…

Odpovědět
Petr Kratochvíl

10 září, 2011

Souhlasím. Taky si myslím, že pouze poplatková regulace chamtivé chování zprostředkovatelů nevyřeší. Ale myslím, že bude potřeba. Potom (jak píšete) povinné informování klienta o konkrétních poplatcích, modelovém vývoji hodnoty účtu klienta u rezervotvorných pojištění apod… Prostě aby věděl, co si za co kupuje (a ne to schovávat za 7% z něčeho atp., hezky poplatky vyčíslit).
Další bariérou pro vstup do branže a „prokátrování“ stávajících zprostředkovatelů by dle mého názoru vyřešila jakási jednotná „souborná“ zkouška FINANČNÍHO PORADCE. Měla by být skládána pod dohledem například finančního arbitra, ČNB nebo fundovaného zkušebního komisaře. Rozhodně ale NE pod dohledem jakéhokoliv získatele (pojišťovny apod…). To by pak ztratila smysl. Kdyby si ji zprostředkovatelé platili (jako dnes registraci ČNB), měla by významnější regulační efekt. Zkoušku by měli bez milosti absolvovat všichni stávající a každý nový zprostředkovatel.
No a potom precedens. Jasné a přísné potrestání takového zprostředkovatele, který poruší pravidla. A ne mu dát jen pokutu 10tis jako to dělá ČNB dnes.
Každopádně zprostředkovatelské odvětví je třeba reformovat. Myslím si, že ti opravdoví profesionálové a vzdělaní poradci (a je jedno kde působí) se nemusejí o svou budoucnost bát.
Hodně štěstí všem

Odpovědět
Anonym

11 září, 2011

Mluvíte mi z duše. S velmi podobnou vizí jsem koneckonců spoluzakládal Komoru finančních poradců, která tuto vizi pod vedením Michala Mičky nadále nese.
Takové podmínky by si ale neměla interně nastavovat jen nějaká elitní skupina poradců, ale měly by platit obecně, tedy být uzákoněny.
Aktuálně navrhovanou novelu vnímám jako první vlaštovku podobným směrem.

Odpovědět
Petr Kratochvíl

11 září, 2011

Vnímám to stejně a jsem velkým optimistou 🙂

Odpovědět
bacman

8 září, 2011

včetně renomovaných odborníků a pana Přikryla, všichni jsou podplacení a všichni chcou klientům škodit, jenom pan Kalvoda nás všechny zachrání. Potěš pámbů.

Odpovědět
revival

8 září, 2011

Renomovanych odborniku? Chacha. Vy budete asi jeden z nich, ne?

Odpovědět
Anonym

9 září, 2011

Jsem přesvědčen, že zákonem vynucená regulace nákladů nemá smysl v žádném odvětví. Denně zažíváme to, že nám kdosi cosi prodává se ziskem a je jen na nás, zda to kupujeme. Nikoho nevzrušuje, zda děláme špatný obchod. Byl nám vydán občanský průkaz a jsme způsobilí k právním úkonům? Co brání mně, vám a klientům, aby si zjistili o čemkoliv informace s použitím třeba Google? Jen lenost. A přitom pojistky akutně potřebují více než dvě třetiny národa. Jsem zvědav, co kolega Kalvoda vymyslí příště. Aby bylo jasno: klient má dostat všechny informace o nákladech čehokoliv před nákupem. U spousty oborů je nemusí dostat prokazatelně přímo od prodejce, v našem oboru ale ano. U spousty oborů se předpokládá, že je klient dávno má a pak jde nakupovat. A to stále nemá stačit? Obsluhovat klienta v našem oboru není med a pojištění osob je téma, které žádný klient jako téma hovoru nevítá, proto jsou z něj vyšší provize. Je jediná otázka: zda stát chce regulovat stále více svobod a třeba i vzít klientům svéprávnost, omezit shora tvorbu mezd a klidně i zavést pro zaměstnavatele umělá platidla, přidělovat zaměstnancům za jejich práci jen poukázky na cokoliv, co potřebují k přečkání do příští výplaty. Zaměstnavatele je podle tak zvrácené logiky co nejvíc sankcionovat, že se dopustili zaměstnávání. Peníze jsou příliš nebezpečné, mělo by se to zregulovat 🙂

Odpovědět
Anonym

11 září, 2011

Buďte zdráv, Pavle, čekal jsem, kdy se zde zjevíte a velmi oceňuji, že vystupujete pod svým pravým jménem a své stanovisko prosazujete gentelmansky: přesvědčivou a smysluplnou argumentací, která mě přesvědčuje, že si za svým pohledem na věc opravdu stojíte.
Tentokrát ale názorově stojím na druhé straně. U finančních služeb totiž náklady přímo souvisejí s užitečností nebo neužitečností celé služby.
Pohlédnete-li na web TANK: http://t-a-n-k.eu/calculator/tank/2/ (zdarma je tam momentálně zatím jen srovnání investic do peněžního trhu, za 50 Kč i ostatní aktiva), uvidíte zde nejdražší produkt, který byste Vy ani kdokoliv jiný rozumný, žádnému klientovi na spoření jistě nedoporučil: Aegon Global 2000.
Při investici 500 Kč do fondu peněžního trhu vychází na horizontu 5 let celkové náklady na 15,24 %. Je zcela jisté, že fond peněžního trhu na horizontu těchto 10 let takové zhodnocení nevykáže a investor bude hluboce v mínusu. To stejné platí samozřejmě i pro ostatní IŽP.
Žádný slušný poradce IŽP na spoření na 5 let neuzavře, je to nesmysl a zaručená ztráta. Mělo by to být vůbec možné? A pokud ano, nemělo by to být trestné? Já myslím, že ano a zodpovědnost by měla nést firma, jejíž značkou se takový PRO-radce (PROvizní+poRADCE) prezentuje.
—————
Při investici do akcií a stejné výši investice a horizontu nám u Variace E od ČSOB pojišťovny vycházejí ROČNÍ poplatky (aTANK) neuvěřitelných 29,93 % !!!!!!!!!
Opět zaručeně ztrátová investice. Je podle Vás opravdu v pořádku, že takovou zrůdnost zákon dovoluje?

Odpovědět
Anonym

11 září, 2011

Opravuji chybu v textu: *na horizontu těchto 5 let.
Na desetiletých horizontech jsou výsledky často velmi podobné.
Mně ani zákonodárcům přece nejde o to, omezit činnost slušných poradců, jako jste Vy. Jde o to, zamezit podobným zhovadilostem, které lze s čistým srdcem nazvat podvodem nebo úplnou blbostí.
Že by za uzavření pojištění měly být dost vysoké provize, protože to lidé většinou nechcou a těžko se jim to prodává – a přitom to potřebují, to je jiná věc. Ani s tou já tak úplně nesouhlasím, ale myslím si, že toto Vaše stanovisko je oprávněné a určitým způsobem mi smysl dává.

Odpovědět
Compliance

11 září, 2011

Co tak zkusit zaměřit Vaši aktivitu a aktivitu zákonodárců na onu zhovadilost a jejího výrobce? Pokud se vyrobí vadný automobil tak jej stát samozřejmě přikáže stáhnout z prodeje. Rozhodně ale neřeší marži místního autosalonu!

Odpovědět
Anonym

12 září, 2011

Regulace maximální nákladovosti je totéž jako zabránění existenci takových zaručeně ztrátových programů. Je to rozhodně jednodušší nastavit blokově, než jeden produkt za druhým kontrolovat.
To děláme už nějakou dobu v TANKu a je to opravdu příliš mnoho práce.

Odpovědět
Compliance

12 září, 2011

Možná by to místo vás v TANKu mohlo dělat několik zaměstnanců MF. Místo toho aby vymýšleli regulace provizí. Zeptejte se tam! A není TANK komerční aktivita? To by se ta práce mohla docela vyplácet.

Odpovědět
Radek

12 září, 2011

Bavíte se ale pořád pouze o jedné části IŽP – o investicích. Slušný poradce IŽP na investice neuzavírá. Když už k němu sáhne, tak kvůli krytí rizik.
Osobně radím ke krytí rizik využívat rizikovky. Ale pokud by situace ukázala IŽP jako výhodnější variantu (pozor, výhodnější není totéž jako levnější, na to nezapomínejte), pak proč ho neuzavřít i se ztrátovou investicí?

Odpovědět
vasek

12 září, 2011

Naprosto souhlasím. Jenže na tohle se na tomto servu rádo zapomíná. Zde se IZP bere stále primárně jako spořící produkt…

Odpovědět
Radek

12 září, 2011

Když to píšete… tenhle server sledují finanční poradci… proč se tu o IŽP mluví jako o spořicím produktu? To mi přijde smutné… mnohem trefnější mi ve většině případů přijde terminologie Petra Fejtka: „kočkopes“. 🙁

Odpovědět
vk

10 září, 2011

Pan Kalvoda je zřejmě mladý nezkušený pán plný naivních ideálů. Nic mu neříká dlouhodobý byznys, nic mu neríká politická průchodnost, není to realista. Pane Kalivodo, jste přesvědčen, že si lidi odhalsují omezení? ? ? Ještě jednou otázka a otazník? Myslíte si to? Nežijeme v ideálním světě. Vy máte názory, mladé, naivní, blbé. Možná máte komplex z předčasné plešatosti, mozná. Vaše články rozhodně nejsou vyspěle. Vzpamatujte se nebo spáchejte sebevraždu, tím pomůžete sobě i národu.Doporučuji Vám jed, na stisk spouště nemáte nervy. Ahoj Vítečku!!! Pá pá!

Odpovědět
byznysman

10 září, 2011

A vy jste jako kdo?

Odpovědět
antibouchač

10 září, 2011

Více „naivních“ pánů Kalvodů, méně pánů Hanzlů, Knappů, Štorků a jiných cynických zlatokopů vašeho typu.

Odpovědět
Anonym

11 září, 2011

Pán nebo paní pod přezdívkou „vk“ má podle mého názoru možná trochu pošahané nervy. Přeji brzké uzdravení.

Odpovědět
Compliance

11 září, 2011

nemusí tomu tak být. Prostě se jen přehnátl. na druhou stranu, také mu nerozumím. Vk nebo antibouchač nebo Compliance ….? Kdo to vlastně je?:)

Odpovědět
Compliance

11 září, 2011

Čtenář článků a diskusí na Investujeme.cz bude patrně souhlasit s názorem, že pan Kalvoda je slušný člověk s poměrně konzistentním názorem na velkou poradensko-zprostředkovatelskou pětku a navíc po teoretické stránce výborně připravený poradce (praktické výsledky neznám). Rozumný člověk nebude zpochybňovat potřebnou míru dohledu nad finančně-zprostředkovatelským trhem. Regulace výšky provize (a to ještě u jediného produktu z poměrně širokého spektra) je ale naprostým nesmyslem. Podle pana Kalvody tento prvek regulace pomůže zvýšit ochranu spotřebitele. Podle mého názoru jde o naprostý omyl. Smutek pana Kalvody nad rozhodnutím vládních „legislativců“ mně proto hodně připomíná staré přísloví o sousedově koze. Prozatím ještě nechcípla :).

Odpovědět
Anonym

11 září, 2011

Děkuji za tuto chválu.
Proč je podle Vašeho názoru regulace výšky provize naprostým nesmyslem?
Myslíte si totéž také o regulaci NÁKLADŮ? Pokud ano, proč?
A jaké je to přísloví o sousedově koze? Neznám je.

Odpovědět
Anonym

11 září, 2011

A ještě i sem přidám provokaci:
roční náklady při spoření do peněžního trhu 15 %.
při spoření do globálních akcií 24 %.
Je podle Vás v pořádku, že lze prodávat takové produkty a říkat si „finanční poradce“? Opravdu by se ty náklady neměly nějak zastropovat? Nebo se bavíme o tom, JAK VYSOKO by ten strop měl být?

Odpovědět
Compliance

11 září, 2011

Není to v pořádku. Ale v takovém žijeme světě. Mě také naštve když si koupím značkové tričko v Praze za 1600 Kč a pak si to stejné koupím v Mnichově za 25 euro. Rozhodně ale nebudu kvůli tomu požadovat aby tuzemští prodejci triček museli všechna svá trička prodávat za maximálně 625 Kč. Mimochodem za trička zaplatím ročně o dost více než za své IŽP. A k terminologii – naši skvělí ministerští úředníci tenhle „oříšek“ louskají prý (podle mého „bouchače“) už asi deset let. Proto jsme se dohodli (s „bouchačem“), že tituly řešit nebudeme.

Odpovědět
Anonym

12 září, 2011

Účelem trička je, aby Vám bylo tepleji a abyste vypadal dobře.
Účelem spořícího programu je zhodnocení peněz.
Když koupíte tričko a zjistíte, že neplní účel, jelikož je např. děravé, vezmou vám ho zpět.
Když koupíte spořící program a zjistíte, že Vám v něm peníze (zaručeně) ubývají, neměl by Vás zákon chránit obdobně?

Odpovědět
Compliance

12 září, 2011

Pokud je děravé, snad ho v rámci reklamace vezmou zpět ….. Pokud bude méně teplejší než jsem předpokládal tak asi ne … Co má společného spořící program, který znehodnocuje peníze s výškou provize za jeho prodej? Pokud jde o Váš spořící program ….pak by zákon měl takové zlodějně zabránit. Rozhodně ale ne levou rukou přes pravé koleno :).

Odpovědět
Anonym

12 září, 2011

Regulaci výšky provize vnímám jako méně vhodné řešení, nežli regulaci celkových nákladů – v tomto se shoduji i s Dušanem Šídlem.
A pokud zákon bude nakonec (jak to vypadá) skutečně regulovat celkové náklady, pak právě takovou regulací nákladů je možné zlodějně zabránit.
Jmenoval jsem dva produkty, ale těch, které na krátkém horizontu peníze zaručeně znehodnotí, je velká většina (a slušný prodejce nebo poradce je ani dnes na krátký horizont na spoření vůbec nedoporučí).

Odpovědět
Compliance

12 září, 2011

No vidíte pane Kalvodo, nakonec se naše stanoviska sbližují. Ale toho popsaného „papíru“! Budu však méně diplomatický: regulace výšky provize je naprostý nesmysl!

Odpovědět
Anonym

12 září, 2011

To si nemyslím, jen říkám, že regulovat celkové náklady je určitě lepší – pokud se ty „celkové náklady“ ovšem dobře vydefinují.

Odpovědět
Radek

12 září, 2011

A co říkáte na dvojí regulaci v rámci důchodového spoření? (2. pilíř penzijní reformy)
– je regulovaná platba za správu, ze které se platí vešekré náklady
– a zároveň jsou regulovány náklady a jejich výše
Mě to přijde jako naprostý nesmysl. Ano, když chce stát zajistit lidem, že za 2. pilíř nezaplatí moc a stanoví limit pro platbu za správu, budiž. Ale když potom řekne penzijním společnostem, jak s těmi penězi mají nakládat, to už je podle mě nesmysl na druhou.
chk

13 září, 2011

jedna vecna: vy vite kolik vas to predrazeny tricko stoji, a je jen na vas, zda jednorazove zakoupite. U pojisteni nevite kolik vas stoji, a je to dlouhodoby uvazek. Navic u tricka mate informaci z jakeho je materialu, jak jej prat a jakou velikost koupit. U pojisteni zpravidla nevite nic. Zaverem. Pojisteni je produkt, ktery neni trivialni. Zadny nakup rohliku nebo tricka. Nastavit pravidla je nutne, podobne jako funguje MIFID. Kazdopadne reseni nevidim v zastresovani provizi, nybrz ve financni gramotnosti.

Odpovědět
Anonym

13 září, 2011

A jak byste prosím navrhoval tu finanční gramotnost nastolit? Jak donutíte celý národ porozumět finančním produktům?
Jelikož já o takové možnosti nevím, pokládám regulaci (minimálně do doby, než zákazníci skutečně přestanou být finančně negramotní) za nutnou.

Odpovědět
chk

14 září, 2011

nejde o to, aby mel kazdy maklerskou licenci. Staci elementarni vedomosti. Potrva to nejmene jednu generaci. Mozna vice. Mladi nemaji v rodicich vzor. Vidi je chybovat, nepracovat, pritom to povazuji za etalon.

Odpovědět
Radek

15 září, 2011

Lidi nepřestanou být finanční analfabeti, dokud jim stát bude říkat, že se o ně postará a že vše zařídí regulací.

Odpovědět
antibouchač

15 září, 2011

To je asi tak moudré tvrzení, jako to, že když budou nižší daně, bude tady více práce. Zjevně je vám milejší, aby lidé typu důchodců (spořících do slamníku či na vkladní knížků) či důvěřivých maminek samoživitelek (přesvědčených o tom, jak je půjčka na kočárek a životní pojištění pro miminko výhodná) finančně krváceli za drahé rady finančních „poradců“, než aby se tomu za cenu nastavení relativně přísnějších pravidel podnikání učinila alespoň nějaká přítrž. Zřejmě jste jedním z dotčených.

Odpovědět
Radek

15 září, 2011

Možná vám to přijde divné, ale nejsem. Jen jsem přesvědčen, že regulace výše provizí/nákladů ke kýženému cíli nepovede. Toť vše.

Odpovědět
Radek

15 září, 2011

Všimněte si, že MIFID nereguluje provize ani náklady. Jen říká, co musí prodejce kupujícímu říct. Aplikovat nároky MIDIDu na IŽP by bylo podle mě naprosto v pořádku, a není třeba regulovat provize či nákladovost.

Odpovědět
chk

15 září, 2011

mifid mimojine rika, ze klient musi znat naklady a cenu produktu

Odpovědět
Compliance

11 září, 2011

Nemylte se, nejde o chválů, pouze o konstatování. Teoretiků bez praktických výsledků mám plné zuby :). Většinou teoretizují ve prospěch něčeho co v konečném důsledku vlastně vůbec nechtějí. Své názory na regulaci výšky provize jsem ozřejmil v diskusi k Vašemu článku z 21.6. 2011 „Šéfům multilevelů jde o krk“. Trochu snad i v té legrační diskusi na téma nejmladší (nebo nejkrásnější?) zemský ředitel z Fincentra. O regulaci nákladů si myslím téměř totéž. Proč? to by bylo na delší psaní a na to momentálně nemám chuť. O té koze: asi tak … mé nadšení (jsem chovatelem kozy) nad skonem kozy sousedovy (taktéž chová kozy) mnohonásobně přesáhne mé nadšení nad zdárným vývojem mojí kozy za současného zdárného vývoje kozy sousedovy. Nebo ještě lépe: Když nemám kozu já, ať chcípne i sousedovi.

Odpovědět
Občan

27 prosince, 2011

Je moc dobře že tenhle paskvil smetli ze stolu. Vždyť je to návrh, po vzoru uvědomělých soudruhů z 50-tých let, jak v tržní ekonomice regulovat trh? Zamýšlím se koho si vlastně ze svých daní platíme za to, že navrhuje takovéto paskvily??

Odpovědět
Compliance

28 prosince, 2011

Hloupost snoubící se s naivitou a potřebou dělat dobro, je věčná, bez ohledu na barvu „trička“. Občas na to zapomínáme . Šťastný nový rok!

Odpovědět
Vít Suchý

22 února, 2012

…přesně tak mi připadá onen návrh zákona. Pane Kalvodo, serveru TANK jako vaší práce si vážím, používám jej při práci a neprodávám IŽP.

Ale i já si myslím, že nějaké zastropování provizí ( ale ani zvýšení registračního poplatku pro PPZ )problémy nevyřeší.Považuji to za populistické bláboly.

Z širšího úhlu pohledu problém vidím jednoznačně jinde – v naprosto nedostatečné kontrolní činnosti ČNB a MF. Činnost pojišťovacích zprostředkovatelů potažmo finančních poradců m.j. upravuje zákon 38/2004Sb. V §21(1) poměrně přesně nařizuje chování vůči klientům. Kdo z potencionálních klientů ale má o tomto legislativním předpise nějaké povědomí ? Nebylo by lepší ze strany ČNB si posypat hlavu popelem za svou nečinnost a zkusit začít informovat veřejnost o tom, co si vůči nim může poradce „dovolit“ a jak se bránit, jaká mají klienti práva a na co se poradců ptát ? Ví veřejnost, jakým způsobem si může stěžovat ? Na to snad nepotřebujeme generační výměnu…

KOlik kauz ČNB od doby platnosti zmíněného legislativního přepisu s nepoctivými poradci či firmami řešila?

Ročně se v ČR uzavře necelý milion nových životních pojistek. Kolik eviduje ČNB ročně stížností ?

A nemusím chodit daleko – jak se ČNB a ČAP ruku v ruce s různými asociacemi či spolky zachová vůči AXE, když na denní světlo v poslední době vypluly minimálně hyenisticko – neetické praktiky jejich spolupracujících firem typu Axa Représentants,Aquel Credit nebo AMV Group ? Není efektivnější cesta k regulaci trhu právě tady ???

A propos – ČNB, ruku v ruce s MF dopustily na přelomu tisíciletí krach 12 penzijních fondů,takhle se chová kvalitní orgán dozoru ? Bláboly typu „když se kácí les, třísky létají“ mne fakt neuspokojí…

Odpovědět

Zpět k článku