Pokud ECB nezvládne vykrývat odliv řeckých vkladů, může situace přerůst v otevřené bankovní runy, které by pravděpodobně nehledě na výsledek voleb urychlily odchod Řecka z eurozóny.
V tomto světle zní poněkud varovně zpráva, že ECB přestala poskytovat některým řeckým bankám peníze prostřednictvím tradičních nástrojů. K dispozici tak mají pouze drahé záchranné nástroje ECB (Emergency lending assistance). Řada řeckých bank po odpisu dluhu vůči vlastní vládě nemá dostatečný kapitál a ECB za současné situace chce, aby si ho nejprve doplnily. Teprve pak jim otevře přístup k levným penězům.
Dobrou zprávou je, že peníze na doplnění kapitálu bankám (25 mld. eur) již z evropských záchranných fondů doputovaly do Řecka na účet záchranného bankovního fondu. Tyto peníze tedy již nemůže Řekům nikdo vzít ani zmrazit. Na rozdíl od řady jiných krizí, například argentinské, tak řecké banky mohou teoreticky přežít pád vlastního státu a prudkou devalvaci v případě euro-exitu. Lidé v takovém případě sice výrazně reálně zchudnou, ale pravděpodobně “pouze” kvůli vysoké inflaci. Na druhou stranu v tuto chvíli bude ještě nějakou dobu trvat než záchranný bankovní fond rozhodne, komu kolik dolít kapitálu a než jeho rozhodnutí formálně posvětí MMF, ECB a Evropská komise. Jestli v mezi-čase nebude ECB stát za řeckými bankami, může startující panika v řeckém bankovním sektoru nabrat samospád.
Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
