Věk odchodu do důchodu je ekonomicky významné téma. Neomezené zvyšování věkové hranice pro odchod na zasloužený odpočinek zavedené v rámci „malé penzijní reformy“ bylo nejlepším stabilizačním mechanismem pro dlouhodobě udržitelný penzijní systém. Při stárnutí populace a stabilním prodlužování věku dožití dokonce jediným skutečně funkčním řešením.
Bohužel rozhodují politici a to zpravidla podle volebního cyklu. Nyní začíná inzertní kampaň pro podzimní krajské volby – a k ní se hodí nějaké líbivé téma. A jedním z nejlepších je věk odchodu do penze. Vždyť kdo by nechtěl odcházet do důchodu co nejdříve a užívat si co nejvyšší penzi co možná nejdéle? A ta zlá Nečasova vláda to lidem odepírala! Nyní musela zakročit hodná Sobotkova vláda a vše napravit… ne, nemusela.
Pomiňme nyní schopnost lidí pracovat ve vyšším věku (ta se dlouhodobě zlepšuje spolu s prodlužujícím se věkem dožití; naopak, řada seniorů, kteří odejdou do penze, upadá do letargie a schází mnohem rychleji, než kdyby pracovali…) a ochotu zaměstnavatelů zaměstnávat starší lidi (která ovšem také souvisí s obavou z brzkého odchodu do penze čerstvě vyškoleného zaměstnance). I kdyby proklamované důvody Sociální demokracií byly nakrásně pravdivé a správné, nic to nemění na skutečnosti, že strop zavádět vláda neměla. Proč?
Důvod je jednoduchý: Vláda mohla klidně 14 let počkat. Lidí, kteří v následujících 14 letech půjdou do penze, se věkový strop netýká. Platí pro ně stále zvyšování a postupné sjednocování věkové hranice pro odchod do důchodu nastavený „malou penzijní reformou“. V 65 letech půjdou podle schváleného zvyšování důchodové hranice muži, bezdětné ženy a ženy s jedním vychovaným dítětem narození v roce 1965. Do řádného starobního důchodu tedy mohou odcházet v roce 2030. Teprve od roku 2031 začne být penzijní strop účinný.
Tip: Plán důchodového věku podle „malé penzijní reformy“
REKLAMA
14 let je ale pro politiky dlouhá doba. I pokud by nedošlo k žádným předčasným volbám, změnila by se vláda ještě 5krát! A kdo ví, kdo po čtvrté změně, kdy by už stálo za to o případném stropu uvažovat, bude této zemi vládnout. Příležitost utržit politické body si přeci nemůže současná vláda v čele se Sociální demokracií nechat ujít.
„Není přece reálné, aby lidé byli nuceni pracovat ve věku starším 65 let,“ obhajuje strop Michaela Marksová (ČSSD), ministryně práce a sociálních věcí. Pomiňme skutečnost, že v demokratické společnosti nikdo nikoho pracovat nenutí, a to v České republice ani ekonomická nutnost, jak ukazují četné skupiny obyvatel trvale žijících ze sociálních dávek. Stačí „jen“ přizpůsobit životní styl. Dnes je důchodový věk výrazně nižší – a tudíž není pravda, že by současná (neupravená) legislativa nutila lidi v 65 letech pracovat. V letošním roce mohli do penze odcházet muži narození v roce 1953, tedy ve věku 63 let. Ženy se 4 a více dětmi letos jdou do penze dokonce v 58 letech a 4 měsících.
A co bude za 14 let? Třeba pracovat déle bude normální, nebo nutností… vždyť se jedná o téměř celou jednu generaci! Není to tak dávno, kdy lidé, kteří se dožili 50 let, byli nazýváni velebnými kmety. Dnes je 50ka vyšší střední věk.
Za 10 až 14 let navíc budou k dispozici mnohem přesnější demografické údaje k rozhodování, zda je možné či nikoli strop na 65 letech finančně zvládnout. Vždyť i vláda ve své úpravě plánuje v daném období dvakrát (!) strop revidovat v rámci pravidelných 5letých demografických prognóz!
Jinými slovy: Vláda stanovila strop, který předtím, než bude účinný, mají příští vlády dvakrát prověřit. A to místo toho, aby (kupříkladu) zákon místo stropem vybavila jednoduchým úkolem pro své nástupce za 10 let zvážit, zda by strop nebyl na místě. Ale zase jsme u politiky. Kde se hraje o populistické hlasy voličů, rozum funguje jakýmsi zvráceným způsobem.