I když včerejší relativně výrazný růst cen ropy vyvolaný stávkami v Brazílii a v Libyi musel OPEC potěšit, tak širší obrázek zůstává beze změny. Ropy je stále dost. Jako připomínka mohou sloužit včerejší údaje agentury Platts, která de facto stanovuje, kolik stojí severomořská ropa Brent. I přesto, že včera cena prosincového futures kontraktu na ropu Brent vzrostla o 3,6 %, tak na fyzickém severomořském trhu se podle Platts prodejci stále marně snažili “zbavit” přebytečných barelů, což se jim ani přes relativně nejnižší cenu za posledních 9 týdnů nepodařilo.
Co tedy čekat od setkání ministrů OPECu 4. prosince? Vlastně asi nic zásadně překvapivého. Dosavadní politika totiž sice na jedné straně nutí jeho členy utáhnout si opasky a omezit výdaje na administrativu, ale to samé utahování opasků pozorujeme i ostatních producentů. Ti výrazně šetří a hlavně omezují investice. A to má pochopitelně s určitým zpožděním samo o sobě blahodárný efekt na cenu ropy.
To, že by producenti možná mohli zahlédnout světélko na konci tunelu, mimochodem včera naznačil jeden z vůbec nejpovolanějších analytiků trhu s ropou, Daniel Yergin. Ten uvedl, že dopad nízkých cen ropu na investice je velmi výrazný a že do konce roku 2016 či 2017 lze očekávat v podstatě vybalancovaný trh a do konce desetiletí by mohla cena ropy vzrůst na 70 – 80 USD/barel. To sice asi není zpráva, která by potěšila finančně zranitelnější členy OPECu v čele s Venezuelou, ale dává však za pravdu Saúdské Arábii, která je zřejmě nejhlasitějším zastáncem politiky boje o zachování tržního podílu. Arabové tak doufají, že po letech diety na stůl nakonec přece jen přistane alespoň středně tučný beran.
Petr Báča
Analytik ČSOB
