Opětovnému růstu rychleji rostoucích ekonomik bude předcházet krátkodobý pokles jejich výkonnosti

Předpokládané zpomalení hospodářského růstu 25 nejvýznamnějších rychleji se rozvíjejících ekonomik (včetně České republiky) v letošním i příštím roce by mělo být následováno rychlým oživením v roce 2014. Jeho motorem budou investiční programy na podporu rozvoje infrastruktury, zejména v Asii, a zároveň zvyšující se domácí poptávka, jež napomůže kompenzovat slabší export. Většina těchto ekonomik má navíc stále prostor pro zmírnění měnové politiky. Rizika ohrožující možný vývoj však přetrvávají. Patří k nim mimo jiné rostoucí ceny komodit, které spolu s dalším kolem kvantitativního uvolňování, jež provádí americká Federální rezervní banka, hrozí vyvoláním nových inflačních tlaků.

Prognóza pro ČR: mírnější recese a oslabení prognózy střednědobého růstu

Hrubý domácí produkt České republiky zaznamenal ve 2. čtvrtletí roku 2012 0,2% pokles, přičemž pokles za 1. čtvrtletí činil 0,8 %. Ačkoliv byl propad HDP méně výrazný, než se předpokládalo, ekonomické podmínky v ČR se během posledních měsíců zhoršily. Objem spotřebitelských výdajů se v posledním čtvrtletí snížil o 3,3 % (v 1. čtvrtletí o 2,4 %) a růst investic lze hodnotit jako velmi umírněný. Podíl exportu na HDP mezičtvrtletně klesl na 2,5 procentního bodu (z předešlé hodnoty 3,6). Nadcházející ekonomický vývoj země navíc dále charakterizuje značná nejistota a počítá také s omezeným růstem zahraniční poptávky. Podle prognózy se očekává pokračující oslabování výkonu hospodářství v závěru roku 2012,
resp. celkový roční pokles HDP o 1,1 % (nárůst oproti poklesu o 1,4 % z červencové prognózy Rapid Growth Markets Forecast). Nejnižší úrovně by pak měl tento ukazatel dosáhnout v průběhu 3. čtvrtletí. „V roce 2013 předpokládáme opět kladný růst, avšak pod úrovní 1 %. K jeho oživení by měla přispět především sílící domácí poptávka,“ říká Jan Fanta, vedoucí partner oddělení podnikového poradenství a řízení rizik Ernst & Young v České republice a dodává: „Růst eurozóny ve střednědobém výhledu zřejmě zůstane slabý v důsledku snah o snižování zadluženosti soukromého i veřejného sektoru a vývoz České republiky tak bude poznamenán nízkou zahraniční poptávkou. Na základě toho předpokládáme pro období 2014–16 průměrný růst HDP ve výši 2,5 %, tj. méně ve srovnání s předchozí prognózou 3,3 % a hluboko pod průměrem 4,5 % z období před krizí v letech 2000–08.“

Prognóza pro Českou republiku

Síla rychleji rostoucích ekonomik

Relativní síla rychleji rostoucích ekonomik vyniká především ve srovnání s výkonností vyspělých zemí. Podle odhadu porostou rychleji rostoucí ekonomiky letos celkově o 4,6 %, zatímco v příštím roce by měly růst ještě o procentní bod více. Prognóza Ernst & Young naznačuje, že míra růstu se během příštích dvou let zrychlí – ovšem za předpokladu, že ekonomika eurozóny zůstane relativně stabilní, americké hospodářství dále posílí a rychleji rozvíjející se trhy budou pokračovat v postupném uvolňování svých měnových politik.

Přestože jsou mezi jednotlivými zeměmi z hlediska hospodářského růstu patrné určité regionální rozdíly, většina z nich – včetně všech států BRIC – by v letošním roce měla zaznamenat umírněný růst. Na východoasijské ekonomiky dopadne zpomalení Číny, střední a východní Evropa se bude potýkat s přetrvávající krizí eurozóny. Nicméně pro rok 2013 počítá zpráva s významným oživením růstu většiny rychleji se rozvíjejících ekonomik. „Dlouhodobá atraktivnost rychleji rostoucích trhů z hlediska podniků neoslabila. Růst těchto zemí sice letos zpomalil poněkud více, než se očekávalo, předpokládá se však jejich rychlé oživení. V kontextu postupné stabilizace světového hospodářství musí podniky na objevující se příležitosti hbitě reagovat,“ uvádí Jan Fanta, vedoucí partner oddělení podnikového poradenství a řízení rizik Ernst & Young v České republice.

Carl Astorri, podílející se na přípravě makroekonomických prognóz Ernst & Young jako hlavní ekonomický poradce, dodává: „Příští rok bychom měli být svědky silného růstu. Zabránit tomu, aby mírné cyklické zpomalení přerostlo v něco horšího, mohou rychleji rostoucí ekonomiky – až na několik málo výjimek – díky dostatečnému prostoru k uvolnění své fiskální politiky. V nadcházejících měsících však tento potenciál mohou omezit vyšší ceny potravin. Přestože se zatím nejedná o zásadní problém, růstu rychleji rostoucích ekonomik v krátkodobém časovém horizontu by další výrazné zvyšování cen jistě neprospělo.“

Vycházející hvězdy regionu

Nízké tempo růstu vyspělých ekonomik nabízí podnikům příležitost k tomu, aby se přeorientovaly na rychleji rostoucí trhy, jejichž potenciál je mimořádný. V centru pozornosti se dle zveřejněné prognózy v současné době nacházejí Indonésie, Turecko a Vietnam, spolu s Indií a Čínou. Očekává se, že všechny tyto země docílí nejméně 5% ročního růstu v průběhu nadcházejících 25 let a jejich podíl na světovém HDP během tohoto období významně vzroste. Celou pětici navíc charakterizují společné atributy, jimiž jsou značná rozloha domácího trhu, příznivé demografické trendy a rostoucí příjmy domácností.

Podpora střednědobého růstu díky investicím do infrastruktury

Hnací silou růstu mnoha nastupujících trhů přestává být export, jenž je nahrazován sílící domácí poptávkou. S ustupujícími obavami z přehřátí ekonomiky podnikají vlády některých zemí kroky pro opětovné posílení expanze – například v Číně, Indii, Brazílii, Indonésii či Kolumbii se tak vedle uvolněnější měnové a fiskální politiky plánují rozsáhlé investiční programy do infrastruktury. Tyto iniciativy by mohly pomoci zvýšit obchodní činnost ve vybraných zemích a usnadnit jim vstup na nové vývozní trhy, což by částečně kompenzovalo pokles poptávky ze strany vyspělých ekonomik. Investice do výstavby silnic, železnic, přístavů a letišť znamenají za daných okolností podporu obchodu a snížení nákladů pro společnosti podnikající jak na domácím trhu, tak v zahraničí. „Nárůst výdajů na podporu moderní infrastruktury v rychleji rostoucích ekonomikách lze považovat za vývoj vítaným směrem. Z hlediska dlouhodobých přínosů je však nezbytné, aby vlády stejnou měrou jako výdaje na infrastrukturu podporovaly rovněž soukromé investice a zajistily dostupnost úvěrů prostřednictvím nižších sazeb,“ říká Jan Fanta.

V důsledku snahy o uspokojení zvyšující se domácí poptávky se dále očekává, že vzroste zájem nastupujících nadnárodních společností z oblasti rychleji rostoucích trhů o získání potřebných technologií pomocí fúzí a akvizic. Prognóza předpokládá zvýšený počet fúzí a akvizic v Evropě, za nimiž budou stát přední, kapitálově silné národní i regionální společnosti z Asie i dalších regionů, usilující o know-how a technologie, jež by jim umožnily lépe konkurovat. Tento trend je již pozorovatelný v ocelářství, výpočetní technice, automobilovém průmyslu nebo odvětví čistých technologií a dá se předpokládat i v průmyslu léčiv.

Ceny komodit a posilování měn potenciální brzdou růstu

V řadě rychleji rostoucích ekonomik může být růst limitován pokračujícím vzestupem cen komodit, zapříčiněným mimo jiné četnými suchy a monzuny. Zvyšující se ceny potravinářských komodit představují pro tyto země mimořádnou hrozbu, včetně řady důsledků pro podniky, které zde působí. Rostoucí ceny potravin se téměř okamžitě promítají do inflace a vzniká tak tlak na jejich další zvyšování spolu s požadavky na zvýšení mezd. Nebezpečí inflačních tlaků je přitom spojeno i s nejnovější vlnou kvantitativního uvolňování prováděného americkou Federální rezervní bankou. Rychle rostoucím ekonomikám v této souvislosti hrozí zúžení manévrovacího prostoru pro snižování úrokových sazeb, respektive podporu vlastního hospodářství. Kromě toho může politika kvantitativního uvolňování vést k posilování národních měn vůči americkému dolaru, což by oslabilo exportní schopnosti daných zemí.

Výhled do budoucna

Za 25 let podíl rychleji rozvíjejících se ekonomik na světovém HDP nad podílem jejich obyvatelstva ve vztahu k celosvětové populaci zřejmě převáží. Tyto země budou disponovat početnou, mladší a vzdělanou populací s rapidně stoupající kupní silou. V celkem devíti z 25 sledovaných ekonomik by měl příjem na jednoho obyvatele v příštích 25 letech poskočit nejméně o pětinásobek. Mimořádné vyhlídky těchto zemí vyplývají rovněž z předpokládaného vývoje HDP za stejné období. V souladu s prognózou poroste daný ukazatel nejméně o 5 % ročně u devíti států, na rozdíl od Japonska a Německa, kde v obou případech patrně nepřekročí hranici 1,5 % ročně.

Studie dále uvádí, že za 25 let by mezi nejvýznamnějšími ekonomikami světa měly figurovat všechny státy BRIC, tj. Brazílie, Rusko, Indie a Čína. Indonésie bude mezi první desítkou a Jižní Afrika a Nigérie se zařadí do první dvacítky tohoto hodnocení. Výrazný posun na žebříčku zaznamenají rovněž Turecko, Mexiko, Jižní Korea a Saudská Arábie.