OSVČ: Platit vyšší pojistné nebo investovat?
Výši důchodu každého občana, zamestnance nebo OSVČ, ovlivňuje získaný počet let pojištění a vyměřovací základ za jednotlivé roky. V současné době se při výpočtu důchodu započítávají vyměřovací základy od roku 1986 po současnost. V budoucnosti to bude posledních 30 let před odchodem do důchodu.
Co je to vyměřovací základ?
U zaměstnanců je vyměřovacím základem jejich hrubý příjem za rok.
- Praktický příklad
Jestliže měl pan Novák po celý rok 2010 měsíční plat ve výši 25 000 Kč, tak jeho vyměřovacím základem za rok 2010 při výpočtu důchodu bude částka 300 000 Kč (25 000 Kč ∙ 12).
U osob samostatně výdělečně činných je jejich vyměřovacím základem v jednotlivých letech polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji.
- Praktický příklad
Když měl OSVČ pan Novotný příjem za celý rok 2010 ve výši 840 000 Kč a výdaje ve výši 510 000 Kč, tak jeho vyměřovacím základem pro důchodové účely za rok 2010 bude částka 115 000 Kč (0,5 ∙ (810 000 Kč – 510 000 Kč). Vyměřovací základ OSVČ pana Novotného za rok 2010 je tak ve stejné výši jako zaměstnance s měsíčním platem 9 583 Kč. Většina OSVČ však odvádí důchodové pojištění v minimální výši, takže jejich vyměřovací základ v jednotlivých letech bude ještě nižší (pod úrovní minimální mzdy).
REKLAMA
OSVČ mají možnost volby
Ze zákona o důchodovém pojištění mohou samozřejmě OSVČ platit dobrovolně vyšší odvody na důchodovém pojištění, což by jim zaručilo vyšší důchod. Nestačí však si dobrovolně platit na důchodovém pojištění více posledních 5 nebo 10 let, jak se některé OSVČ mylně domnívají. Výpočet důchodu ovlivňují výdělky za posledních 30 let. Pro vyšší důchod by bylo nutné platit více 20 a více roků, aby byla penze vyšší. Každý rok však musí OSVČ dodržet minimální vyměřovací základ, i když jsou ve ztrátě. Pro rok 2011 je to měsíčně částka 1 807 Kč.
- Praktický příklad
V našem ukázkovém příkladě by to znamenalo, že aby měl pro důchodové účely OSVČ pan Novotný stejný vyměřovací základ jako zaměstnanec pan Novák, tak by musel za rok 2010 odvést na důchodovém pojištění částku ve výši 87 600 Kč, místo částky 33 580 Kč (29,2 % z 115 000 Kč), kterou odvedl při vyměřovacím základu ve výši 115 000 Kč. Mnohem lepším řešením pro OSVČ pana Novotného je však rozdíl v částce 54 020 Kč investovat, než o tuto částu dobrovolně odvést více na důchodovém pojištění za rok 2010.
Proč je lepší zvýšit vlastní investování?
Důvodů, proč zvýšit raději vlastní investice a spoření na penzi, než dobrovolně spořit je celá řada. Hlavní dva důvody jsou:
- Státní penze bude stejně v příštích letech vlivem demografických změn klesat. Již od října letošního roku odejde do důchodu většina penzistů za horších podmínek, než občané před tímto datem. Pokud si budou mladší OSVČ dobrovolně platit vyšší důchodové pojištění, tak stejně nemají záruku, že jim státní důchod zaručí důstojnou životní úroveň v penzi.
- Důchodové parametry se budou v příštích letech neustále měnit. Podmínky pro přiznání důchodu se budou zpřísňovat (zvyšování počtu let pojištění, znevýhodňování přečasných důchodů, změna výpočtu důchodu…). V Maďarsku se např. povinné úspory občanů na penzi ve fondech použily k úhradě státních důchodů. Počítat, v případě schválení této důchodové změny do české legislativy, s povinnými vklady do fondů se tedy rovněž nedá.
Vlastní investování a spoření na penzi je jedinou cestou, jak může mít každý občan svůj důchodový život ve svých rukou. Je však nutné začít co nejdříve. Nízký státní důchod a vlastní zdroje v penzi je rozhodně lepší variantou než počítat se slušným státním důchodem vlivem vyšších odvodů na pojistném a mít nízké vlastní zabezpečení. Dlouhodobé investování do akcií je méně rizikové, než spoléhat na vyšší státní důchod.
