Ještě v roce 2009 se studium započítávalo studentům jako náhradní doba pro výpočet penze. Přestože tedy neplatili sociální pojištění, tak se studium započítalo do potřebné doby pojištění pro získání důchodu. Dále se z 80 % započítávala doba studia (max. do 26 let věku) do výše procentní výměry důchodu. Co tedy v praxi znamená nezapočítání doby studia do doby pojištění?
1) Nižší státní důchod při stejných podmínkách pro dnešní vysokoškoláky než pro jejich o pár let starší kamarády. Rozdíl si ukážeme na názorném příkladu dle současných legislativních parametrů pro výpočet důchodu.
Příklad
V našem orientačním příkladě budeme počítat, že žadatel o důchod má v první verzi dobu pojištění 44 let (má tedy započítáno studium do doby pojištění) a ve druhé verzi má dobu pojištění 40 let (studium není započítáno). Ostatní parametry zůstanou stejné. Výpočtový základ po redukci činí 14 000 Kč (odpovídá přibližně případu, že občan pobíral po celou dobu svého života průměrnou mzdu).
REKLAMA
Výše důchodu v první verzi
Procentní výměra:
- 1,5 % (procentní výměra za každý rok pojištění) * 44 = 66 %
- 14 000 * 66 % = 9 240 Kč
Měsíční výše důchodu:
- 9 240 Kč + 2 170 Kč (základní výměra důchodu) = 11 410 Kč
Výše důchodu v druhé verzi
REKLAMA
Procentní výměra:
- 1,5 % (procentní výměra za každý rok pojištění) * 40 = 60 %
- 14 000 * 60 % = 8 400 Kč
Měsíční výše důchodu:
- 8 400 Kč + 2 170 Kč (základní výměra důchodu) = 10 570 Kč
V našem ilustrativním případu by měl občan při získání 44 let pojištění penzi vyšší o 840 Kč měsíčně, než kdyby mu nebylo započítáno studium v délce 4 let a doba pojištění by tak činila 40 let.
2) Možné problémy se získáním potřebné doby pojištění pro přiznání důchodu. Od roku 2018 je totiž potřeba splnit podmínku 35 let pojištění (velmi zjednodušeně řečeno počet let, kdy občan odvádí sociální pojištění). Ještě v roce 2009 stačilo splnit 25 let pojištění.
REKLAMA
Proč situaci nevyřeší dobrovolné pojištění?
Legislativa nabízí studentům jako řešení vlastní dobrovolné pojištění. Jak? Během studia by si studenti starší 18 let platili dobrovolné důchodové pojištění. Jeho minimální výše činí 1 660 Kč měsíčně. Pojištění je splatné do 20. kalendářního dne následujícího měsíce (za leden do 20. února). Vyplatí se však vůbec několik let platit takto vysoké dobrovolné pojištění?
Pokud 18letý student předpokládá, že bude studovat do 25 let, tak by pro něj platba dobrovolného pojištění za celou dobu studia znamenala značné finanční náklady (pravděpodobně se bude výše dobrovolného pojištění každý rok zvyšovat) a konečný efekt je nejistý. Proč?
- Státní důchod bude pravděpodobně v budoucnu výrazně klesat. Nezahrnutí let doby studia pro výpočet penze může být při přepočtu značně nižší než celkově zaplacené dobrovolné pojištění během doby studia.
V našem ukázkovém příkladě by dobrovolné pojištění za 4 roky studia činilo 79 680 Kč (1 660 Kč * 12 * 4, výše pojištění by se neměnila). Rozdíl ve výši důchodu při zahrnutí 4 let studia jako doby pojištění a nezahrnutí doby studia jako doby pojištění činí 840 Kč (viz příklad). Teprve tedy po 8 letech pobírání penze by občan na placení dobrovolného pojištění vydělal (79 680 : 840 : 12). Při očekávaných změnách v parametrech výpočtu se rozdíl projeví ještě později než po 8 letech pobírání penze.
- Když student ukončí školu ve 25 letech a následně bude 35 let řádně platit sociální pojištění (ať už ze zaměstnání nebo podnikání), tak splní tuto podmínku pro přiznání klasického důchodu v 60 letech. Tedy o pět let dříve než činí jeho důchodový věk. Během produktivního života si může tedy dovolit mít 5 let bez pojištění. Např. v současné době se evidence na Úřadu práce zahrnuje do doby pojištění v maximální délce 3 roky. Při nezměnění parametrů by si mohl student dovolit 8 let neplatit sociální pojištění a splnit v 65 letech podmínku doby pojištění pro přiznání důchodu. Navíc je velká pravděpodobnost, že se důchodový věk ještě zvýší, protože v některých zemích je již nyní 66 až 68 let (např. Dánsko, Island, Norsko, Velká Británie, USA…). Nemusí se tedy platit dobrovolné pojištění jenom kvůli zvýšení počtu let pojištění. Navíc v současné době lze dobrovolné pojištění doplatit i zpětně před podáním žádosti o důchod. Tato možnost zůstane pravděpodobně zachována.
Raději se spoléhat na vlastní zdroje
Čím je člověk mladší, tím vyšší význam v jeho důchodovém věku budou pro jeho finanční zabezpečení mít jeho vlastní úspory. U dnešních vysokoškoláků může být již důchodová situace stejná jako ve vyspělých zemích světa (např. USA, Velká Británie či Nizozemí), kde jsou u občanů s průměrným příjmem vlastní úspory na penzi vyšší než činí státní penze.
Se spořením či investováním na penzi je však zapotřebí začít brzy. Ve vyspělých zemích začínají občané pravidelně odkládat část finančních prostředků na penzi formou spoření či investování okolo 30. roku věku. Pokud by člověk tedy během studia pravidelně dobře investoval každý měsíc částku určenou pro placené dobrovolného pojištění, byl jeho výnos z této transakce v důchodovém věku vyšší, než o kolik by platba dobrovolného pojištění zvýšila jeho státní penzi.
Legislativní změna tedy rozhodně zvyšuje nároky na dnešní studenty, když většina z nich si musí již během studia zajistit vlastní příjem a zodpovědně myslet na svoji budoucnost.
