Penzijní reforma: Finanční zprostředkování za pár stovek
Vláda se zmítá v krizi, opoziční sociální demokracie podporuje demonstrace a volá po nových volbách. V této situaci se konala konference "Důchodová reforma v praxi" v rámci Žofínského fóra. Vláda na konferenci reprezentovaná ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem a náměstkyní ministra financí Klárou Krol ovšem dál drží svůj směr.
Na konferenci zaznělo několik důležitých bodů týkajících se penzijní reformy. Zejména náměstkyně ministra financí Klára Krol, tedy z ministerstva, které má na starosti legislativní úpravu penzijních společností a další zákony týkající se penzijní reformy, upřesnila některé body nastávajících změn.
V prvé řadě bude nezbytná transformace současných penzijních fondů, z nichž se pravděpodobně bude rekrutovat největší množství penzijních společností operujících 2. pilíř penzijního systému. Po dlouhé době zaznělo konečné rozhodnutí: "Účastníci současných penzijních fondů, kteří budou mít zájem zůstat v současném systému, budou moci zůstat v tzv. transformačním penzijním fondu a nebudou muset přecházet do nově zřízených." [1]
V penzijních fondech ovšem dojde ke zvýšení vkladů pro získání maximálního státního příspěvku. „Limit pro státní příspěvek zvýšíme ze současných 100 Kč na 300 Kč a největší státní příspěvek získají lidé spořící 1 000 Kč měsíčně,“ uvedla náměstkyně Klára Krol. Limit pro získání nejvyššího příspěvku by tak měl být vyšší než původně plánovaný v rámci předloni zamítnutého návrhu zákona o penzijních společnostech, kde měla být horní hranice na 700 Kč pro získání příspěvku 150 Kč.
Ministerstvo financí dalo před časem k diskusi návrh poplatků souvisejících se správou prostředků v 2. pilíři. Za jejich výši bylo ministerstvo kritizováno. Prý nezbyde nic na klienta. Každá mince má ale dvě strany. "Chceme-li, aby 2. pilíř spravovaly soukromé společnosti, je třeba, aby měly pokryty svoje náklady,“ obhajovala jejich výši Klára Krol.
Zásadní otázkou bylo, kdo a jakým způsobem bude prostředky pro druhý pilíř vybírat. Na konferenci prezentovala Klára Krol finální (či v současné politické situaci řekněme spíše aktuální) řešení: Jednotným inkasním místem bude Česká správa sociálního zabezpečení. To znamená nemalou úsporu nákladů i pro zaměstnavatele, kteří nebudou muset odvody provádět do … desítek důchodových fondů.
REKLAMA
Finančně poradenské společnosti: Ano, či ne?
Velký otazník visí nad zapojením finančně poradenských/zprostředkovatelských společností. Obavy plynou především ze zkušeností na Slovensku, kde vysoké provize pomohly ke zbohatnutí finančních zprostředkovatelů, kteří přesouvali do 2. pilíře všechny bez ohledu na to, zda je to pro ně výhodné např. s ohledem na věk.
Ministerstvo financí připravuje regulaci obdobnou podmínkám současné distribuce penzijních fondů, kdy nesmí klient ani firma, v níž pracuje, inkasovat žádný benefit za přestup či vstup do penzijního fondu. Mimo zákon byly postaveny také smlouvy o exklusivitě, v rámci nichž firma přispívala na penzijní připojištění pouze do vybraných penzijních fondů.
Legislativa má jít ještě dál. Bude se regulovat jak výše provizí za získání jednoho klienta (pravděpodobně bude maximálně v řádu stokorun), tak se budou regulovat náklady fondů na marketing.
Zapojení finančně poradenských společností ovšem vidí jako klíčový bod pro úspěch penzijní reformy Petr Stuchlík, generální ředitel finančně poradenské společnosti Fincentrum, která byla generálním partnerem konference.
Odlišný názor má Jiří Rusnok: „V rámci PES i NERV jsme prosazovali řešení, které nevyžadují žádné distribuční řešení.“ Návrhem byl „blind-trust“ ze švédského modelu. S externí distribucí je třeba řešit regulaci, což by s původním návrhem nebylo třeba.[2] K řešení distribuce a její regulace navrhuje vytvoření jednoho státního fondu operovaného Českou národní bankou. To by problémy distribuce vyřešilo. „Kdykoli následně můžeme přidat další možnosti investic,"
dodává.
REKLAMA
Propopulační politika v rámci penzijního systému nebude
Návrh na přepis 1 % vyměřovacího základu důchodového pojištění ve prospěch rodičů, bod, který je v rámci penzijní reformy velmi kontroversní a odborníky kritizovaný, nebude řešen v rámci penzijního systému, ale bude se jednat o daňovou záležitost.
„Důchodový systém není něčím, co má být odměnou za nějaké jednání,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek a dodal: „Penzijní systém nesmí být motivací pro populační politiku.“
Přesto tento bod na základě koaliční dohody zůstane, ovšem bude placen z daní, nikoli z důchodového pojištění.
„Dnes je Česká republika, která má v rámci Evropské unie a OECD nejnižší míru ohrožení chudobou. V mezinárodním srovnání je jen 7 % domácností penzistů ohrožených chudobou,“ konstatoval ministr.
Kdy bude penzijní reforma?
Jaromír Drábek v úvodu vystoupení na Žofínském fóru připomněl, že reforma, čili úpravy penzijního systému, probíhá již od 90. let minulého století.[3]
Současná vláda v procesu reformy již pokračuje. To ocenil i Jiří Rusnok, který za pozitivní považuje prosazení „malé penzijní reformy“, která je již ve schvalovacím procesu v parlamentu, a přípravu transformace třetího pilíře, která je také nezbytná.
REKLAMA
Klára Krol přiblížila aktuálně platný harmonogram legislativního procesu. V současnosti probíhají konzultace a bude následovat vnější připomínkové řízení. 30. 6. bude zákon předložen vládě a na podzim 2011 parlamentu. Ve 2. čtvrtletí by měly být již licencovány penzijní společnosti a od roku 2013 by měl systém fungovat.[4] Tento termín ovšem nelze podle Asociace penzijních fondů ČR stihnout.
Navíc je bezesporu, že k penzijní reformě je třeba politický konsensus napříč politickým spektrem. Nelze stavět reformu, kterou po dalších volbách vítězná strana shodí ze stolu. „Mým cílem je návrh důchodové reformy, který bude dlouhodobě stabilní,“
uvádí Jaromír Drábek a dodává: "Má-li být řešení stabilní, musíme ho provést takto."
Důležitá poznámka ovšem padla na konferenci i v diskusi. Nic není jisté. Pokud bude stát hospodařit špatně, nemůže zaručit ani státní penze z průběžného systému. Kde nic není… může brát jen ta poslední.
