Důležitými daty pro řešení výpočtu bude v první řadě návrhem zákona dané snížení příjmu z I. pilíře po přestupu do II. pilíře a ve druhé řadě doba setrvání ve druhém pilíři (důchodový věk mínus věk přestupu).
V rámci výpočtu se neuvažuje o možnosti nedožití se starobního důchodu, čerpání invalidního, vdoveckého či sirotčího důchodu. Dále se neuvažují změny výše reálných mezd.
Úroveň snížení důchodu z I. pilíře
Snížený důchod bude počítán ze sníženého vyměřovacího základu. Ke snížení vyměřovacího základu dojde ve výši vyvázání se z I. pilíře, a to ve výši 3 p.b. (procentních bodů). 3 p.b. z 28 % nám dávají výsledných 10,71 %. Vyměřovací základ bude tedy po dobu setrvání ve II. pilíři krácen o 10,71%.
V tabulce č. 1 je uveden příklad výpočtu sníženého důchodu. Důchod jde zde počítán dle metodiky platné od 1.1.2014.
Tabulka 1
|
Hrubá mzda |
Započteno do I. hranice (100%) |
Započteno do II. hranice (26%) |
Celkem |
Při odpracování 40 let (60%) |
Vyměřovací základ |
Základní výměra |
Důchod |
Bez přestupu (Kč) |
24 000 |
10 553 |
3 496 |
14 049 |
8 430 |
8 430 |
2 159 |
10 588 |
S přestupem (Kč) |
24 000 |
10 553 |
3 496 |
14 049 |
8 430 |
7 526 |
2 159 |
9 685 |
Zdroj: Vlastní propočet
Pro přesné zjištění absolutně sníženého důchodu pro jednotlivé účastníky je však potřebné znát, kolik let stráví jednotliví účastníci v pracovním procesu, a jakou úměrnou část z této doby stráví pouze v I. pilíři, a jakou současně v I. a II. pilíři.
Doba setrvání ve II. pilíři
Pro každou věkovou kategorii je potřebné znát průměrnou délku strávenou v pracovním procesu, ohraničenou na začátku ukončením procesu vzdělávání a na konci odchodem do důchodu. Není zde počítáno s jakýmkoliv typem nezaměstnanosti. Lidé tedy po skočení fáze vzdělávání ihned nastupují do pracovního procesu a bez přerušení pracují do dovršení věku pro odchod do penze. Možnost odchodu do předčasného důchodu nebyla také uvažována. Ve skutečnosti by byl tento model samozřejmě těžko dohledatelný, proto se skutečná čísla budou trochu lišit.
Průměrný věk nástupu do pracovního procesu je nejlépe dohledatelný dle statistik ČSÚ s přehledem dosaženého vzdělání jednotlivých věkových kategorií. Data pro věk odchodu do důchodu jsou čerpány z přehledu Ministerstva práce a sociálních věcí.
V tabulce č.2 je znázorněný přehled průměrného věku účastníků narozených v jednotlivých letech při nástupu do práce a následný věk odchodu do penze.
Tabulka 2
Rok narození |
1951 |
1956 |
1961 |
1966 |
1971 |
1976 |
1981 |
1986 |
1991 |
Věk nástupu do prac. procesu |
18,5 |
18,6 |
18,9 |
19,1 |
19,0 |
19,0 |
19,1 |
19,2 |
19,3 |
Věk odchodu do důchodu |
62,7 |
63,5 |
64,3 |
65,2 |
66,0 |
66,8 |
67,7 |
68,5 |
69,3 |
Doba strávená v prac. procesu |
44,2 |
44,9 |
45,5 |
46,1 |
47,0 |
47,8 |
48,6 |
49,3 |
50,0 |
Zdroj: ČSÚ, MPSV
Dobu strávenou v pracovním procesu je poté nutné rozdělit na dobu strávenou pouze v I. pilíři a dobu strávenou souběžně v I. a II. pilíři. Pro tento účel volíme datum přestupu jednotně na 1. ledna 2013.
V tabulce č.3 je znázorněn počet let strávených pouze v I. pilíři a současně v I. a II. pilíři.
Tabulka 3
Rok narození |
1951 |
1956 |
1961 |
1966 |
1971 |
1976 |
1981 |
1986 |
1991 |
Doba strávená v prac. procesu |
44,2 |
44,9 |
45,5 |
46,1 |
47,0 |
47,8 |
48,6 |
49,3 |
50,0 |
I. pilíř |
43,5 |
38,4 |
33,1 |
27,9 |
23,0 |
18,0 |
12,9 |
7,8 |
2,7 |
I. + II. pilíř |
0,7 |
6,5 |
12,3 |
18,2 |
24,0 |
29,8 |
35,7 |
41,5 |
47,3 |
Zdroj: Vlastní propočet
Následný výpočet sníženého důchodu se bude poté počítat pomocí váženého průměru vyměřovacího základu bez přestupu do II. pilíře a vyměřovacího základu s přestupem do II. pilíře. Vahami pro tento průměr bude délka setrvání pouze v I. pilíři a současně v obou pilířích.
V tabulce č.4 je uveden finální výpočet, o kolik se jednotlivým účastníkům sníží důchod při přestupu do II. pilíře k 1.1.2013. Vzhledem k relativně častým změnám metodiky výpočtu penzí nelze očekávat, že by tento model přetrval více jak 40 let a je tedy pro mladé účastníky velmi zavádějící. Dle do budoucna nabízené metodiky je ale tento výpočet v současné chvíli nejaktuálnějším možným.
Tabulka 4 (v Kč)
Hrubý příjem/ročník |
1951 |
1956 |
1961 |
1966 |
1971 |
1976 |
1981 |
1986 |
1991 |
8 000 Kč |
22 |
208 |
388 |
559 |
718 |
867 |
1013 |
1151 |
1282 |
10 000 Kč |
24 |
229 |
427 |
617 |
795 |
963 |
1127 |
1284 |
1434 |
12 000 Kč |
25 |
238 |
446 |
644 |
831 |
1008 |
1181 |
1346 |
1505 |
14 000 Kč |
26 |
244 |
456 |
660 |
851 |
1033 |
1210 |
1381 |
1545 |
16 000 Kč |
26 |
249 |
466 |
675 |
871 |
1057 |
1240 |
1416 |
1584 |
18 000 Kč |
27 |
255 |
477 |
690 |
891 |
1082 |
1270 |
1450 |
1624 |
20 000 Kč |
27 |
260 |
487 |
705 |
911 |
1107 |
1300 |
1485 |
1663 |
22 000 Kč |
28 |
266 |
497 |
720 |
931 |
1132 |
1330 |
1520 |
1703 |
24 000 Kč |
28 |
271 |
508 |
736 |
951 |
1157 |
1359 |
1554 |
1742 |
26 000 Kč |
29 |
277 |
518 |
751 |
971 |
1182 |
1389 |
1589 |
1782 |
28 000 Kč |
29 |
282 |
528 |
766 |
991 |
1207 |
1419 |
1624 |
1822 |
30 000 Kč |
30 |
287 |
538 |
781 |
1011 |
1232 |
1449 |
1658 |
1861 |
32 000 Kč |
31 |
293 |
549 |
796 |
1031 |
1257 |
1479 |
1693 |
1901 |
34 000 Kč |
31 |
298 |
559 |
811 |
1052 |
1282 |
1508 |
1728 |
1940 |
38 000 Kč |
32 |
309 |
580 |
842 |
1092 |
1332 |
1568 |
1797 |
2019 |
42 000 Kč |
33 |
320 |
600 |
872 |
1132 |
1382 |
1628 |
1866 |
2098 |
46 000 Kč |
34 |
331 |
621 |
903 |
1172 |
1431 |
1687 |
1936 |
2178 |
50 000 Kč |
36 |
342 |
642 |
933 |
1212 |
1481 |
1747 |
2005 |
2257 |
60 000 Kč |
38 |
369 |
693 |
1009 |
1312 |
1606 |
1896 |
2179 |
2454 |
70 000 Kč |
41 |
396 |
745 |
1085 |
1413 |
1731 |
2045 |
2352 |
2652 |
80 000 Kč |
44 |
423 |
796 |
1161 |
1513 |
1855 |
2194 |
2525 |
2850 |
100 000 Kč |
48 |
466 |
878 |
1282 |
1673 |
2054 |
2432 |
2802 |
3165 |
Zdroj: Vlastní propočet
Naprosté většině populace se tedy měsíční příjem z I. pilíře sníží řádově okolo 1 000 Kč po přestupu do II. pilíře.