02. 10. 2014
Subjekty:
Platby kartami pomáhají v boji s šedou ekonomikou a snižují náklady
Z každoročního průzkumu Master Index společnosti MasterCard® vyplynulo, že lidé stále více využívají k úhradě u obchodníků platebních karet. Platby kartou mají řadu příznivých dopadů na ekonomiku: snižují náklady, zvyšují transparentnost plateb a tím i výběr daní státem a pomáhají tak bojovat proti šedé ekonomice.
Podle průzkumu Master Index, který proběhl v červenci, používají obyvatelé k placení stále častěji karty namísto hotovosti. Více karet k placení používá letos 29 % oproti 26 % v roce 2013, a také jimi stále častěji platí (57 %, v roce 2013 55 %). Platit kartou spíše než hotovostí preferuje 61 % lidí, ale mezi těmi, kteří vlastní bezkontaktní kartu, se toto číslo ještě zvyšuje na 72 %.
Vzrůstá též ochota hradit kartou i mnohem menší částky. V porovnání s rokem 2012 klesla průměrná částka, kterou jsou lidé letos ochotni platit kartou z 600 Kč na 205 Kč, přičemž více než třetina obyvatel se domnívá, že je v pořádku platit elektronicky i částky nižší než 50 Kč.
„Tento měnící se přístup je dobrou zprávou pro ekonomiku České republiky. Bezhotovostní platby jsou totiž ve svém důsledku nejen levnější pro společnost, ale zároveň i velmi transparentní a napomáhají tak v boji s šedou ekonomikou. Existuje totiž nepřímá úměra mezi počtem elektronických transakcí na obyvatele za rok a podílem šedé ekonomiky na HDP dané země,“ řekl Miroslav Lukeš, generální ředitel MasterCard pro Česko a Slovensko.
Podle ekonomické studie F. Schneidera na téma velikosti a vývoje šedé ekonomiky v letech 2003 až 2012, tvoří šedá ekonomika v Evropě průměrně 19,2 % HDP. Česká republika je s 16,4 % pod průměrem a je na tom lépe než jiné země regionu (kromě Slovenska a Slovinska, které vykazují 16 %), ale například mnohem hůře než sousední Rakousko. Vysoký podíl na této šedé ekonomice má s největší pravděpodobností nenahlášené zaměstnávání a tržby, přesná data však neexistují. Jisté však je, že vyšší využívání bezhotovostních plateb, především díky popularitě bezkontaktních plateb, by mohlo vést k jejímu potírání a také k lepšímu výběru daní.
REKLAMA
Údaje z analýzy jasně ukazují, že čím vyšší je podíl bezhotovostních transakcí na ekonomice, tím nižší jsou ztráty při výběru daní. V zájmu vlády by proto mělo být zvýšení využívání elektronických transakcí. Toho by vláda mohla dosáhnout například daňovými pobídkami jako třeba slevou na DPH pro spotřebitele nebo slevou na dani z příjmu pro obchodníka. Další variantou je též omezení výše hotovostních transakcí. Tento typ pobídek patří ve světě také k nejrozšířenějším a různé země s nimi mají dobré zkušenosti.
Například v Jižní Korei a v Argentině se v polovině minulého desetiletí podařilo díky zavedení výše uvedených opatření snížit podíl šedé ekonomiky na HDP o zhruba 3 % během pěti let. A Korejský daňový úřad potvrzuje, že zvýšení příjmu daní je mnohem vyšší než kolik činí poskytnuté daňové úlevy, což znamená, že se investice vyplatila. V současné době se o to samé pokouší Itálie a to zavedením povinnosti nabídnout při platbách nad 30 EUR možnost platby kartou a omezením použití hotovosti při platbě za zboží a služby na méně než 1000 EUR. Zároveň s tím podpořila program rozšíření akceptační sítě v obchodech.