I když je pro ČR Británie z hlediska přebytku obchodní bilance 3. nejdůležitější zemí (cca 130 mld. přebytku v roce 2015) a struktura našeho exportu do Británie (kapitálové zboží, dopravní technika) znamená, že jistý negativní dopad zpomalení britské poptávky na náš růst bude cítit, recesi PMI skutečně neohlašuje.
Ačkoliv PMI skutečně propadl, jedná se pouze o izolovaný indikátor, který negativní vývoj naznačuje. Ve zbytku indikátorů nic takového nepozorujeme. Důvěra firem měřená ČSÚ (a měřená na větším počtu subjektů než je tomu u PMI) v červenci mírně vzrostla (z 12,3 na 12,9 bodu), u důvěry měřené Evropskou komisí dokonce optimismus v průmyslu vzrostl v červenci na nejvyšší hodnotu od dubna 2011. Německé předstihové indikátory (IFO, PMI) zůstaly v červenci také v podstatě bez změny; přitom takovou “netečnost“ bychom u země, ze které pochází nejvíc (14%) britských dovozů, v případě skutečného přelévání dopadů britského referenda do kontinentální ekonomiky nečekali. I spotřebitelská důvěra zůstává vysoko: v ČR sice v červenci poklesla na nejnižší hodnotu od konce roku 2014, sestupný trend ovšem trvá celý letošní rok a i tak je nyní výrazně nad historickým průměrem.
Brexit dle našeho odhadu bude českou ekonomiku v nejbližších 6 čtvrtletích stát zhruba půl procenta HDP, recesi však nezpůsobí. A PMI se v srpnu zcela určitě vrátí zpátky nad 50.
Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.
